logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

EDUARD LAD

Deutscher Böhmerwaldbund ve Filipově Huti

V neděli dne 27. ledna (roku 1924 - pozn. překl.) se nově ustavila (v originále "neu konstituiert" - pozn. překl.) spolková skupina Filipova Huť u Kašperských Hor (v originále "die Bundesgruppe Philippshütte bei Bergreichenstein" - pozn. překl.). Zvoleni byli: předsedou pan Eduard Lad, řídící učitel; zástupcem předsedy pan Gustav Keller, učitel; zapisovatelem pan Franz Kerschbaum; pokladníkem pan Josef Piller, hostinský a další dva členové výboru.


Budweiser Zeitung, 1924, č. 12, s. 9

Tu zprávu do českobudějovického německého listu mohl zaslat sotva kdo jiný než nově zvolený předseda místní skupiny DBB ve Filipově Huti, řídící učitel tamní německé obecné školy Eduard Lad. Podle seznamu německého učitelstva z roku 1928 byla místem jeho příchodu na svět České Budějovice v roce 1900, v rodném městě absolvoval 19 let nato i učitelský ústav a učil zřejmě na škole také češtinu. Jakkoli záznam o jeho narození pod jménem Eduard Rudolph Lad v českobudějovické křestní matrice je psán německy, víme, že u Eduardova o deset let staršího bratra Josefa (zastoupeného i samostatně na webových stranách Kohoutího kříže) byla ještě jazykem záznamu čeština. Z toho českého pramene se dovídáme, že otec obou bratří Tomáš Lád, v roce 1890 tovární dělník a deset let nato už "Hausmeister", tj. domovník (proto už asi se tvářící jako Němec), narozený v Žárovné, okr. Prachatice, čp. 7 byl synem Vácslava Láda, podruha ze vsi Tvrzice, farnost Přeslavice na Strakonicku, a Marie, roz. Kusové z Žárovné čp. 10. Matka Leopoldina byla dcerou Jana Krásy, soukeníka v Hošticích (Hostitz) u Volyně a Magdaleny, roz. Slavíčkové z Volyně čp. 21. Narodil se tedy stejně jako jeho bratr sice v Českých Budějovicích, rodiče však pocházeli z českého Pošumaví. Josef Janda (1892-1980) ve svém Prácheňském zpěvníku (1. vydání 1970) zapsal písně Zařehtej, můj vraný koníčku a Ženci a žnečky, jak mu je v Tvrzicích zazpíval ve svých 45 letech Matěj Lád. Ládů (někteří se psali i příjmením Laad) bylo ovšem v Tvrzicích nespočet. Eduard Lad absolvoval roku 1919 učitelský ústav v rodném městě, tři roky nato byl však ještě na okrese Prachatice učitelem "ohne Bestimmung des Dienstortes", tj. "bez určení služebního místa". Ta budova německé školy ve Filipově Huti, kde ho zastihujeme po dvou letech jako řídícího učitele, až dosud stojí, že tam však potomek Ládů a Krásů oživil v roce 1924 pobočku sdružení, založeného jako "ochranný" národnostní spolek v jeho rodném městě "Budweis", má svou váhu coby historická připomínka. Až v říjnu roku 2020 jsem narazil na mimořádně obsáhlý nekrolog Eduarda Lada na stránkách krajanského měsíčníku, který zemřelého identifikuje jako posledního řídícího učitele německé obecné školy v Cejsicích, zesnulého dne 23. září roku 1982 v nemocnici města Marktheidenfeld v bavorských Dolních Frankách, kde byl i pochován.

- - - - -
* České Budějovice / Filipova Huť / Nové Hutě / Cejsice / † † † Marktheidenfeld (BY)

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Pan učitel Lad se žáky v Kaltenbachu, vedle něho sedí farář Zoubek
Záznam českobudějovické křestní matriky o jeho narození
Záznam o jeho svatbě 22. listopadu 1924 na Kvildě s Hermine Burghartovou z Preisleiten (osada zanikla pod tímto německým jménem) čp. 8, dcerou tamního chalupníka Franze Burgharta a Adolphine, roz. Knoglové ze Vchynic-Tetova čp.30, svatebními svědky pak byli ženichův bratr Josef Lad (i samostatně zastoupený na webových stranách Kohoutího kříže) a revírník ve Filipově Huti Ignaz Trampus, nejmladší syn Augustina Trampuse, po němž má jméno Trampusův křížek u Březníku, zmíněný na stránkách Kohoutího kříže v textu Hanse Aschenbrennera - z nekrologu Eduarda Lada víme, že jeho žena Hermine skonala v bavorské obci Mömbris dne 30. května roku 1962 a předešla tak svou smrtí manžela o více než 20 let

zobrazit všechny přílohy



Dostupné zdroje v JVK:

TOPlist