Úvod Úvod Studie Obsah Obsah Najít Poslat email TOPlist

GERNOT PETER

Milí přátelé Šumavy, milí krajané!

Těší mne, že mohu šumavské obce domovského okresu Prachatice (v originále "die Böhmerwaldgemeinde des Heimatkreises Prachatitz", přičemž "Böhmerwald Heimatkreis Prachatitz e.V." má podtitul "Verein für Heimatflege im Böhmerwald", tj. německé krajanské sdružení pro péči o šumavský domov" - pozn. překl.) na tomto místě srdečně pozdravit! Je to premiéra v mnohém ohledu, pro domovský okres i pro mě osobně. Na letošní valné hromadě dne 30. dubna 2016 bylo nejen určeno nové předsednictvo, nýbrž došlo i k vytyčení směru pro naše krajanské sdružení do budoucna. Ze třetího v pořadí předsedajících se stal prvý předsedající a s novou třetí předsedající Gaby Kiewegovou z Pockingu doznal vrcholný orgán sdružení zřetelného omlazení a mohli být získáni noví spolupracovníci.
Nejprve bych rád Karlu Swihotovi (ten má na webových stranách Kohoutího kříže i své samostatné zastoupení - pozn. překl.), který sdružení obezřetně vedl od roku 2012 a je i místním pověřencem za České Žleby (v originále "ist auch Ortsbetreuer von Böhmisch Röhren" - pozn. překl.), vyjádřil opravdu srdečný dík! Jen ten, kdo takovou čestnou funkci po léta vykonával, ví, co všechno je s tím spojeno! Také Rudolfu Paulikovi (i on má své samostatné zastoupení na webových stranách Kohoutího kříže - pozn. překl.), našemu čestnému předsedovi, budiž tu mnohokrát poděkováno za jeho neúnavnou dlouholetou práci a osobní příklad! A v neposlední řadě patří také našemu dlouholetému jednateli Fritzi Weißovi, jenž i dával podobu našemu měsíčníku "Böhmerwäldler Heimatbrief" a který už nemohl ze zdravotních důvodů dále kandidovat, vděčnost nás všech za tolik let plné tvůrčí síly!
Chtěl bych vedle Gaby Kiewegové jako nové třetí předsedající velice srdečně pozdravit i Rudolfa Hartauera (je rovněž samostatně zastoupen na webových stranách Kohoutího kříže - pozn. překl.), potomka bratra skladatele šumavské hymny Andrease Hartauera, jako nového jednatele, stejně jako Adolfa Weishäupla (i ten má své samostatné zastoupení na webových stranách Kohoutího kříže - pozn. překl.), který už "Böhmerwäldler Heimatbrief" obohatil tolika historicky cennými příspěvky a nyní je k dispozici coby kurátor (v originále "als Stiftungsrat" - pozn. překl.). Také všem ostatním, kdo dále vykonávají své funkce, budiž vysloven dík, tj. Adolfu Paulikovi jako druhému předsedajícímu a s Oswinem Dotzauerem a Riou Mertlovou spolu naší oporou při udržování našeho domovského muzea v Ingolstadtu, našemu redaktorovi a pokladníkovi Walteru Beutelovi a Edmundu Schieferovi, který se stará o kapli biskupa Neumanna (na Třístoličníku-Hochsteinu - pozn. překl.) a o nadační aktivity (v originále "über Stiftungsbelange" - pozn. překl.), vedle toho však převzal ještě mnoho záležitostí dalších. A zejména děkuji mnoha místním pověřencům, kteří často už po desetiletí udržují rodácké kartotéky, gratulují k narozeninám a podávají zprávy o úmrtích, organizují setkání rodáků a představují tak základ celého našeho společenství.
Tento velkolepý tým to byl, kdo mne přiměl ujmout se role předsedy sdružení. I když jsem se narodil dlouho po skončení války (jsem ročník 1962), poznal jsem "starou" Šumavu z vyprávění, slýchaných v mém dětství a z knih domovského spisovatele Johanna Petera (ten má ovšem na webových stranách Kohoutího kříže rovněž své samostatné zastoupení - pozn. překl.), bratra mého prapraděda. Když se v roce 1989 otevřely hranice a já jsem se začal zajímat o historii svého rodu, spatřil jsem poprvé tu divukrásnou přírodní krajinu, ale i zničená nebo silně ke společné účasti vybízející místa i města. Poprvé jsem tenkrát také četl "Böhmerwäldler Heimatbrief" a začal jsem lépe rozumět domovské sounáležitosti vyhnaných Šumavanů. Vyhnanecký osud mi utkvěl v paměti i po letech prostřednictvím vyprávění mých příbuzných a neměl by být, ba nesmí být nikdy zapomenut.
Mnohé se od té doby událo, krajina a místa v ní se opět silně změnila, ať už jde o umírání lesa, činorodou obnovou kostelů, hřbitovů a památných míst, ale i novou vzájemností někdejších a dnešních obyvatel v kulturní oblasti i v pěstování sousedských vztahů.
Mezitím jsem se počal zabývat řízením Šumavského muzea ve Vídni (v originále "das Böhmerwaldmuseum in Wien" - pozn. překl.) a probouzet je k novému životu, archivovat sbírky a navazovat nové přeshraniční kontakty. Tyto kontakty by měly přispět i k tomu, aby se lidé takříkajíc znovu sešli a při plném vědomí minulých bezpráví bylo to, co je spojuje, znovu silnější nežli to, co je rozděluje.
Pro budoucnost máme mnoho úmyslů, které bychom rádi uskutečnili.
Aby byla všem krajanům dána možnost lépe se podílet na spolkovém dění (v originále "an den Entwicklungen im Heimatkreis" - pozn. překl.), budeme na tomto místě pravidelně referovat o stavu našich záměrů a předsevzetí.
Všichni Šumavané ze sdružení "Böhmerwald Heimatkreis Prachatitz e.V." jsou také přirozeně co nejsrdečněji zváni na svatojakubské setkání DBB (v originále "zum Jakobitreffen des Böhmerwaldbundes" - pozn. překl.) v Lackenhäuser a na Třístoličníku (v originále "und am Dreisesselberg" - pozn. překl.) ve dnech 30. a 31. července 2016 a já se těším, že tam mnohé osobně poznám a dosavadní kontakty ještě rozhojním.
Se srdečnými pozdravy Gernot Peter,
první předsedající "Böhmerwald Heimatkreis Prachatitz e.V."

Böhmerwäldler Heimatbrief, 2016, č. 7, s. 3-4


První dopis od něho jsem obdržel koncem dubna roku 1994, kdy získal mou adresu od paní Rosy Tahedlové a žádal mne o doplnění bibliografie svého proslulého praprastrýce Johanna Petera, jehož díla měl v úmyslu někomu svěřit k českému překladu. To jsem už ale měl nakročeno k této své "šumavské čítance", kam ho rád opožděně zařazuji. Ano, to třiadvacet let nato, na jaře 2017, kdy píšu i tyto řádky, jsem pro něho a pro výstavu Šumavského muzea ve Vídni, jehož vedoucím se mezitím stal (blahopřál jsem mu k tomu tenkrát), překládal několik textů Rosy Tahedlové. Dr. Gernot Peter se narodil 29. července roku 1962 ve Vídni jako syn Dkfm. (titul Diplomkaufmann má anglickou obdobu Certified Management Consultant /CMC/, tj. certifikovaný manažerský poradce) Dr. Oskara Petera a jeho ženy Friederike Peterové. Po maturitě v roce 1980 absolvoval prezenční vojenskou službu v rakouské spolkové armádě (Bundesheer) v trvání 6 měsíců. Od roku 1981 následovalo deset semestrů studia na vídeňské Wirtschaftsuniversität, obor obchodní vědy (Handelswissenschaft) s důrazem na řízení projektů (Projectmanagement). Sponze (slavnostní slib před předáním diplomu v rámci promoce) se uskutečnila v květnu 1986, roku 1989 pak vstup do služeb Raiffeisen Zentralbank (RZB) a v lednu 1990 promoce na doktora společenských a ekonomických věd. Od ledna 2004 působil Gernot Peter u RZB jako Senior Project Manager. To už byl od května 1998 v čele vídeňského Šumavského muzea. Od roku 2016, jak sám dosvědčuje svým "úvodním projevem", pak předsedá sdružení "Böhmerwald Heimatkreis Prachatitz e.V.". A dívá se, alespoň myslím, hlavně do budoucna.
- - - - -
* Vídeň (A)
obrazová přílohaobrazová příloha další stranadalší strana

(c) Jihočeská vědecká knihovna 2001-2018
Licence Creative Commons
Kohoutí kříž, autor překladů a českých textů Jan Mareš, elektronická verze Ivo Kareš, podléhá licenci
Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko