logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

KARL HOFFMANN

Ze ktišské školní kroniky*

V tom posledním zásvitu podzimu, přímo do jeho barevné nádhery, napadl uplynulé noci 24. října 1926 první sníh. Hora Chlum (v originále "der Chum-Berg" - pozn. překl.), vysoká 1188 metrů, měla dnes ráno vrchol pokrytý sněhem a i její svahy svítily bíle až dolů k úpatí. Zima nás poctila vstupní návštěvou a brzy se tu hodlá usadit docela. Vánoční slavnost na naší škole v neděli dne 19. prosince 1926 byla spojena s obvyklou "ježíškovskou" nadílkou (v originále "mit der Christbescherung" - pozn. překl.). Učitelské síly se staraly o dobrý průběh akce. Byly písemně obeslány rozličné firmy, aby jim byl sdělen náš záměr a schystány vhodné věcné i finanční dary. Otec jednoho z žáků nám daroval vánoční strom ze svého vlastního lesa. Zájem o naši vánoční slavnost zasáhl širokou veřejnost a sami rodiče nabídli pro její realizaci finanční i věcnou podporu. I firmy potvrdily přijetí našich dopisů a odpověděly laskavou formou našim žádostem. Darovaná mouka putovala k pekaři, který upekl vánočky. Děti v hodinách ručních prací zhotovily skvělé ozdoby na vánoční strom a připravily je naň rovnou k zavěšení. O vánoční pečivo se postarala děvčata vyšších ročníků. Došly spousty i docela velkých dárků. Konečně nastal den slavnosti a odbila stanovená hodina, konečně se otevřely dveře návštěvníkům. Vánoce! Vůně jedloví a zářící svíce, hlahol koled a dětská radost bez konce. Strom se třpytil nejbohatší nádherou, hodina vyplněných přání udeřila plnou silou. Děti sehrály divadelní kus pod názvem "Weihnachten im Walde" (tj. "Vánoce v lese", resp. "na Šumavě" - pozn. překl.)a došlo i na přednes nejpůsobivějších básní s vánoční tématikou. Zástupce řídícího učitele Karl Hoffmann (autor textu z kroniky - pozn. překl.) se ujal proslovu a setkání přešťastné školní mládeže vrcholilo přichystanou nadílkou. Ani zásluhy místních obyvatel nezůstaly bez odměny. Celý hostinský lokál pana Hundsnurschera byl naplněn k prasknutí, aby dokázal uspokojit množství hostí onoho středečního odpoledne. Hlavně však ta předchozí dětská radost byla velká a dojemná zároveň.


Hoam!, 2011, č. 12, s. 9-10

Vánoce dvacet let před vyhnáním! Vzpomínka překrytá vším, co po meziválečných radostech následovalo. Díky ktišské školní kronice se nám dochoval i vlastní rukou Karla Hoffmanna psaný životopisný náčrt, podrobně dokumentující zejména jeho učitelský služební postup, který lze doplnit údaji o rodovém původu z hornoplánské matriky, pozdějším přípisem zaznamenává i datum Hoffmannovy ženitby 16. srpna 1927 s Rosou Přewratilovou (hornoplánská oddací. matrika z těch let není zatím digitálně dostupná). On sám se narodil 17. října roku 1900 (den nato ho v hornoplánském kostele sv. Markéty pokřtil kaplan Wenzl Šimůnek /tak psán v matrice/, z Ordinariátního listu diecéze pak víme, že se jako novokněz z roku 1889 "narodil v Horním Římově, bydlí ve Velešíně" /z matrik víme, že v "Hořením Římově", jak se tato část Římova také psala, přišel na svět 28. srpna 1863/ a podle téhož pramene působil nato v Jablonci /Ogfolderhaid/ v Německém Benešově /dnes Benešov nad Černou/ a v Zátoni /Ottau/, po kaplanském působení v Horní Plané byl farářem v Želnavě, kde zemřel 6. července 1938) v Horní Plané čp. 113, kde provozoval jeho otec Laurenz Hoffmann, syn Johanna Hoffmanna, podruha tamtéž, a Marie Anny, roz. Jungbauerové z Horní Plané čp. 98, počestné řemeslo truhlářské. Karlova matka Krescencia byla dcerou chalupníka ve Zvonkové (tehdy Glöckelberg) čp. 10 Wenzla Micko a Marie, roz. Pangerlové z téže glöckelberské adresy. Jejich synek navštěvoval v letech 1907-1912 obecnou školu v Horní Plané a v letech 1912-1915 i tamní školu měšťanskou, v letech 1915-1919 pak -absolvoval německý učitelský ústav v Českých Budějovicích, zakončený maturitou. Poté působil od března do června roku 1919 jako "substitut" ve zmíněném už Glöckelbergu, od září 1919 do srpna 1922 v Českém Krumlově, od září 1922 do srpna 1925 v Nové Peci (Neuofen), od září 1925 do října 1926 v Arnoštově (Ernstbrunn), v obou posledních případech už jako zastupující řídící učitel a od listopadu 1926 se ujal téže funkce ve Ktiši (Tisch). Po následném působení v Polné na Šumavě (Stein) přichází roku 1931 do školy v rodné Horní Plané, kde měl setrvat "až do hořkého konce", jímž byl odchod do války v posledním jejím tažení. V roce 2022 uveřejnil časopis "Der Böhmerwald" ve svém čtvrtém čísle ukázku z arnoštovské kroniky, kterou svého času Karl Hoffmann rovněž ved1. I co do dalších informací jsme bohužel odkázáni jen na školní kroniky. V roce 1940 byl Karl Hoffmann povolán do Welsu k wehrmachtu, ale vrátil se tehdy ještě do školní služby. Rok nato ho přeložili na školu do Krumlova, teď už zvaného "Krummau an der Moldau, ale v říjnu 1943 byl vrácen do Horní Plané na svou "Stammschule", tj. "kmenovou školu. 28. června (v hornoplánské školní kronice je už měsíc psán germánským označením "Brachmond") 1944 narukoval "Hauptschullehrer" Karl Hoffmann opětně k wehrmachtu, tentokrát do málem už končící války. Nemáme o něm od té doby nijakých zpráv.

P.S. Ještě snad o posledním záznamu kroniky hornoplánské německé školy, vedené už ke konci nejspíš ženskou rukou a přeměněné v posledku na vojenský lazaret: v červenci 1945 byly její inventář a spořitelní knížka předány učitelským vedením beze známky odporu místní české správní komisi.

- - - - -
* Horní Planá / České Budějovice / Zvonková / Český Krumlov / Nová Pec / Arnoštov / Ktiš / Polná na Šumavě / Český Krumlov / Horní Planá

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Rodný dům čp. 113 v Horní PlanéRodný dům čp. 113 v Horní Plané
Tady ho seznam německého učitelstva zachycuje za jeho působení v Nové Peci
O jeho nástupu do Ktiše na stránkách českobudějovického německého listu
Jeho učitelská kariéra, jak ji zachycuje zápis ktišské školní kroniky

zobrazit všechny přílohy



Dostupné zdroje v JVK:

TOPlist