logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

JOSEF WOJTA

Z oznámení německého vyššího reálného gymnázia k novému školnímu roku 1933/1934

Zdejší ústav, státní vyšší reálné gymnázium (v originále "ein Staats-Ober-Realgymnasium" - pozn. překl.), je střední školou tzv. děčínského typu (v originále "Tetschner Typus", tvůrcem takto označované gymnazijní reformy byl PhDr. Anton Schlosser /1862-1932/ viz webové stránky Gymnázia Děčín - pozn. přřekl.), který má na zřeteli snahu odložit konečnou volbu studijního zaměření k pokročilejšímu věku (rozuměj věku žáka - pozn. překl.). Má společný nižší stupeň (1.- 4. třída) a trojitě rozvětvený stupeň vyšší (5.- 8. třída). Žák se má teprve po skončení 4. třídy rozhodnout, který druh středoškolského studia chce dále pěstovat a dá se podle této své volby zapsat buď na gymnazijní, reálně gymnazijní či reálnou větev. Studium na těchto větvích vede k témuž cíli a zaručuje stejná práva jako má absolvent gymnázia, reálného gymnázia či reálky. Do všech tříd budou přijímáni chlapci i děvčata. Zápis pro následující školní rok se koná v době od 26. června do 1. července 1933. Zápis po prázdninách se připouští jen ve výjimečných případech ze zvláště závažných důvodů a může být zajištěn toliko prostřednictvím žádosti na ředitelství (pětikorunový kolek), která musí být podána nejpozději 10. července.

P.S. Na konci tohoto textu je profesor Josef Wojta titulován "prov. Leiter", tj. "provizorní ředitel".

Na základě výnosu ministerstva školství z 8. září 1942...

Na základě výnosu ministerstva školství (rozuměj protektorátního, v originále "auf Grund des Erlasses des Ministeriums für Schulwesen" - pozn. překl.) z 8. září 1942, číslo 92269/II. má Vaše dcera G.S., která zde byla nově přijata jako míšenec I. stupně, ústav opustit a je převedena jako školou povinná nějaké obecné škole.

P.S. Na tiskopise se záhlavím "Deutsche Oberschule für Jungen (bisher Realgymnasium) in Budweis" následuje podpis Wojty s titulem "Direktor". Plné jméno dotyčné je překladateli známo. Výmluvnost obou dokumentů, které časově nedělí ani 10 let, je jistě dostatečným dokladem směru, jímž se ubíralo dvacáté století od rakouských školských reforem k rasové a třídní zvůli totalitních ideologií.

Josef Wojta se narodil dne 30. srpna roku 1879 na Lineckém předměstí (Linzer Vorstadt) Českých Budějovic v Roudenské ulici (Rudner Gasse) čp. 16 a byl den nato v českobudějovickém katedrálním chrámu sv. Mikuláše i pokřtěn jménem Josef Johann Vojta. Otec Jakob Vojta, továrenský dělník v Českých Budějovicích, byl synem výměnkáře z Velic (tehdejší okres Hluboká nad Vltavou, farnost Nákří) a Anny, roz. Míchalové z Velic. Matka Theresia byla dcerou Sebastiana Mertla (Mörtla), šafáře v Českých Budějovicích, a Kathariny, roz. Maškové (Massak) z Čakova (Tschekau). Narodila se v únoru roku 1834 jako jedno z dvojčat (to druhé z dvojčat byl její bratr Sebastian) tehdejšímu českobudějovickému nádeníkovi, už zmíněnému pozdějšímu šafáři Sebastianu Mertlovi a také už zmíněné Katharině, dceři Franze Mass(a)ka, nádeníka v Čakově. Malý Josef vychodil v rodném městě obecnou školu a navštěvoval i zdejší gymnázium, než se na německé pražské univerzitě mohl věnovat studiu matematiky a fyziky. Vyučoval pak ty obory jako profesor německého gymnázia v Českých Budějovicích a vedle nich také dá se říci rodnou češtinu. V roce 1908 se oženil s učitelkou Marií, roz. Pöschlovou z dolnorakouského Gmündu (česky se mu říkalo Cmunt), která si udělala jméno i jako pěvkyně, umřela však roku 1936 na revmatickou srdeční vadu. Z manželství se narodili dva synové: Johann a Herbert. Čtyři roky po svatbě si dal v roce 1912 Josef Vojta úředně změnit psaní svého příjmení na Wojta. Poté, co Dr. Johann Endt (i samostatně zastoupený na webových stranách Kohoutího kříže) někdy začátkem třicátých let odešel na penzi, byl Wojta pověřen nejprve provizorním řízením německého státního reformního (vyššího) reálného gymnázia, od roku 1939 pak definitivně ustanoven jeho ředitelem. Rok předtím a tedy dva roky po smrti své první manželky se v Českých Budějovicích oženil podruhé s Emilií, roz. Blaschekovou. V čele "Oberschule für Jungen" stál pak až do skončení války a pro historii zůstal tak i posledním ředitelem té školy vůbec. Byl i členem mnoha německých spolků ve městě, po převzetí moci nacisty jak známo vesměs rozpuštěných, ať už to byl Deutscher Kulturverband, Böhmerwaldbund, Liedertafel, Schlaraffia, Gesseligkeitsverein, Alpenverein či Klub fotografů amatérů (Klub der Amateurphotographen), jehož byl dlouholetým předsedou. Poválečné vyhnání postihlo ovšem i Wojtu a jeho rodinu. Oba synové z prvního manželství se stali významnými lékaři. Wojta žil nejprve ve Stuttgartu, pak v bavorské obci Fremdingen, v Mohuči (Mainz), kde zemřela i jeho druhá žena a kde působil syn Hans (druhý Wojtův syn Herbert působil jako vrchní sanitární rada v hornorakouském městě Steyr), za kterým pak odešel i do jeho nového působiště v bádensko-württemberském městě Ravensburg. Tam Josef Wojta krátce po oslavě svých devadesátin zemřel dne 3. září 1969 na srdeční slabost a byl dva dny nato i pochován. V tyrolském městysi Brixlegg se ještě krátce před svou smrtí účastnil abiturientského setkání maturantů ročníku 1979. Kolik jich asi bylo a kolik se v roce 1989 dožilo stovky? Tahle matematika je opravdu nakonec asi ta nejjednodušší.

- - - - -
* České Budějovice / † † † Ravensburg (BW)

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Na snímku z roku 1920
Záznam o jeho narození a křtu v českobudějovické matrice s pozdějším přípisem o změně psaní jeho příjmení
Roudenská ulice, kde se v tehdejším čp. 16 narodil, dnes (2014)
Náves ve Velicích, odkud pocházel jeho otec

zobrazit všechny přílohy

TOPlist