logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

MIA WEYSZEROVÁ

Daleko od své milované domovské Šumavy...

Daleko od své milované domovské Šumavy (v originále "fern seiner geliebten Böhmerwaldheimat" - pozn. překl.) zesnul po dlouhé, těžké, s velikou trpělivostí snášené nemoci dne 5. února 1959 můj dobrý muž, můj nejlepší životní kamarád
pan Franz Weyszer
učitel v.v.
krátce před dovršením 65 let svého věku.
V hlubokém smutku
Mia Weyszerová, choť
Riegsee 22 über Murnau, Horní Bavorsko

To parte uvádí jednu z nejkrásnějších hornobavorských lokalit (o jezeru Riegsee existuje i puzzle s jeho barevným snímkem), ale osud, který líčí v témže čísle krajanského časopisu životní příběh zesnulého, popsaný zřejmě autorkou textu úmrtního oznámení, má k idyle poměrně daleko. Franz Weyszer se narodil v Malšíně (Malsching) 13. března 1894 řediteli tamní školy Gustavu Weyszerovi a jeho ženě, která je v civilní oddací matrice Okresního úřadu v Kaplici v rubrice ženichových rodičů nejasně zapsána jako Božena, roz. Ambrožová. Podle tohoto českého zápisu si tu 10. února roku 1927 bere Franz Weyszer za ženu Marii Hirschmannovou, narozenou 3. dubna 1900 ve vsi Ringenhain (dnes Větrov, místní část města Frýdlant v Čechách) hostinskému ve Frýdlantu Franzi Hirschmannovi a jeho ženě Marii, roz. Walterové. Už v popisném archu sčítání lidu z roku 1921 v Malšíně však ženichův otec Gustav Weyszer, narozený 22. února 1860 v haličském městě Bochnia, žije v Malšíně se svou druhou ženou Antonií, jejíž datum narození 20. září 1883 ve Staré Huti (Althütte) u Hojné Vody (Heilbrunn) na Novohradsku prozrazuje, že opravdu nemohla být matkou Franze Weyszera (do Malšína přišla až v roce 1905). Gustavův syn z tohoto jeho druhého manželství Gustav "mladší", ročník 1919, padl v únoru roku 1943 v severní Africe a je pochován na britském válečném hřbitově při březích Suezského průplavu. Jeho nevlastní bratr Franz absolvoval v roce 1913 německý učitelský ústav v Českých Budějovicích (Deutsche Lehrerbildungsanstalt in Budweis, Franzova žena Marie /Mia/ v Liberci /Reichenberg/ 1919) a působil v Čechách naposledy i se svou ženou v Loučovicích (Kienberg) na škole, z níž byl až v roce 1945 odstraněn nápis "Hermann Göring-Volksschule". Když se Hitler roku 1940 zmocnil Alsaska a Lotrinska, vydali se tam oba učit na "říšskou" výzvu. Po prohrané válce se ovšem Franze Weyszera "ujal" Krajský soud v Českých Budějovicích, kde kdysi studoval, takže se k ženě odsunuté do Německa dostal až v roce 1955. Své propuštění přežil o pouhé čtyři roky a před svým skonem v únoru 1959 v nedožitých 65 letech úplně oslepl. Mia Weyszerová, v Německu posléze ředitelka školy v Aidlingu (část zmíněné už obce Riegsee, zemský okres Garmisch-Partenkirchen) následovala svého "nejlepšího životního kamaráda" na věčnost hned dva měsíce nato, co ji ve smrti předešel, dne 5. dubna 1959. Zemřela v Mnichově a je tam i pochována. Jaký to příběh! Je opravdu toliko německý?

- - - - -
* Frýdlant v Čechách / Loučovice / České Budějovice / † † † Mnichov (BY)

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Franz Weyszer na seznamů studentů prvého ročníku budějovického státního gymnázia
ve školním roce 1904/1905
Záznam kaplické civilní matriky o svatbě Franze Weyszera s Marií Hirschmannovou
Originál úmrtního oznámení
Loučovická škola na pohlednici Josefa Seidela
Riegsee na jaře

zobrazit všechny přílohy

TOPlist