logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

GERALD WARMUTH

Tajemství víry: ve smrti je život

Duchovní slovo


Mnoho lidí dnes zpochybňuje Boha, když vidí bolest a bezmoc, nebo když je dokonce sami musejí snášet. Pro ně je nějaký masakr, zemětřesení nebo onemocnění rakovinou důkazem toho, že všemohoucí Bůh neexistuje.
Jejich ponětí o Bohu (v originále "Gottesbild" - pozn. překl.) a jejich postoj k životu jsou rovny onomu dětskému: "Když budu hodný, budu se mít dobře, když nebudu hodný, přijde trest." Tento postoj selhává na mnoha zkušenostech s nespravedlností, která nás v životě potkává.
Písmo svaté nám ukazuje jinou cestu. Právě na základě zkušenosti s bolestí a bezmocí nacházejí lidé vztah k Bohu. Petr následuje Ježíše po jeho zatčení, zapírá jej a přece je svědkem zmrtvýchvstání. Marie Magdalena navštíví zoufalá hrob a nachází tak Ježíše. Nikodém pochovává Ježíšovo mrtvé tělo. Smrt je neodvádí pryč od Boha, vede je k setkání s Bohem.
Naše ponětí o Bohu musí zrát na příběhu Velikonoc (v originále "an den Bildern von Ostern" - pozn. překl.). Vidíme nespravedlnost. Boží Syn umírá nevinně v mukách na kříži. Mystériem Velikonoc, tajemstvím víry je: Bůh nestojí na straně pachatelů. Bůh se zříká, Bůh se vzdává své moci. Bůh visí na kříži, Bůh stojí vždy na straně oběti.
Otázka po tom, proč je tomu tak, zůstává otevřená. Jisto je jedno: "Bůh je na straně oběti."
Toto poselství Utrpení Kristova (v originále "Passion Christi" - pozn. překl.) není nijaká kontemplativní (tj. rozjímavá - pozn. překl.) teorie. Je přístupné zcela konkrétní zkušenosti (v originále "ist ganz konkret erfahrbar" - pozn. překl.) a může nás proměnit.
Když se po téměř 40 letech ohlédnu za ztrátou své matky, vidím, že mne ta ztráta přivedla Bohu blíže. Zažil jsem mnoho lidí, kteří nalezli Boha nad hrobem nějakého člověka.
Ztráta domova je rána, kterou jsem zdědil, kterou jsem do sebe přijal s mateřským mlékem (v originále "die ich mit der Muttermilch aufgenommen habe" - pozn. překl.). Ta jizva vyhnance z domova je částí mé bytosti (v originále "auch diese Narbe, ein Heimatvertriebener zu sein, ist ein Teil von mir" - pozn. překl.) a přivedla mě blíže k Bohu.
Žiju ve Winnenden, ve městě, žijícím s ranou dosud otevřenou. Bezmoc a bolest po masakru z 11. března roku 2009 (viz blíže Wikipedia - pozn. překl.) drží ještě mnohé ve svém zajetí. Setkání s velikonočním příběhem Písma svatého a zkušenosti našeho života s ním spjaté nám mohou pomoci učinit další krok.
Ve smrti je život. Zůstává to tajemstvím, ale vede nás to k setkání s Bohem.


Glaube und Heimat

Každé číslo měsíčníku "Glaube und Heimat" uvádí duchovní slovo pod titulkem "Geistliches Wort". Autorem toho dubnového z roku 2010 se stal farář ve Winnenden, bádensko-württemberském městě asi 20 km severovýchodně od Stuttgartu, Gerald Warmuth. Narodil se sice v prosinci 1959 ve vestfálském městě Hagen na jihovýchodním okraji Porúří, ale jeho matka Hermine, roz. Putschöglová, přišla na svět 29. října roku 1932 v mohutném stavení čp. 1 ve Vracově (Wratzau, viz i text Josefa Waldingera), součásti někdejší starobylé tvrze (české oikonymum prý odkazuje na křestní jméno Vratislav). Její otec Wenzl Putschögl (*16. září 1897 ve Vracově čp. 28) byl synem Johanna Putschögla, rolníka ve Vracově čp. 28 (jeho otec Wenzl Putschögl hospodařil na vracovském stavení čp. 13, odkud pocházela i jeho žena a Johannova matka Maria, roz. Pfandlbauerová) a jeho ženy Theresie, dcery rolníka ze zaniklé dnes osady Koryta (Nirschlern) č. 7 Johanna Neubauera a Anny, roz. Janiové z Čeřína (Ziering-Gaislhof) čp. 15. Herminina matka Anna, roz. Puritscherová (*10. května 1906 v zaniklém dnes Velenově /Wellaun/) byla dcerou (ve sčítacím archu pro stavení ve Velenově čp. 6, obec Žďár u Kaplice /Sohors b.K., česky psáno i "Sohoř" či "Žár"!/, digitálně přístupné pod místním jménem Jermaly /Ermelei/, je slovo dcera německy psáno "Dochter"!) Adalberta Puritschera (*30. dubna 1869 na stavení Witzkohof čp. 6 zřejmě v zaniklých dnes Jermalech /byly kdysi součástí Velenova, viz k tomu diplomovou práci Lisy Marie Hadingerové na vídeňské univerzitě z roku 2012) a připomíná je i rybník téhož jména, který je ovšem novějšího data/ na katastrálním území Jermaly u zahrádkářské kolonie dnešní Kaplice) a Marie, roz. Schinko (*16. prosince 1879 v Blansku čp. 17. Kromě toho rohového statku v Blansku na návsi je to samý doklad zániku někdejšího selsky zabydleného Kaplicka včetně skonu jeho pamětnice Hermine Warmuthové 20. února 1973, která si jistě do hrobu odnesla mnohé, co se syn nyní snaží vzkřísit svým rozsáhle rozpracovaným ("in Bearbeitung") webovým serverem "Südböhmen" (viz webové stránky Südböhmenarchiv) které provozuje spolu s Josefem Waldingerem, zastoupeným i samostatně na webových stranách Kohoutího kříže. Gerald Warmuth maturoval šest let po matčině smrti roku 1979 ve Friedrichshafen u Bodamského jezera nedaleko německé hranice se Švýcarskem a Rakouskem. Studoval teologii v Tübingen, v USA (San Francisko, New York, v Guatemale (Neuva Santa Rosa), na kněze byl vysvěcen roku 1987 v bádensko-württemberském městě Weingarten a působil pak od roku 1989 v Bad Cannstadt, ve Stuttgartu-Münster v letech 1991-1998, v Ulmu (1998-2009), od roku 2009 pak ve Winningen.

- - - - -
* Hagen (NRW) / Vracov / Omlenice

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Záznam kaplické křestní matriky o narození Adalberta Puritschera na stavení Witzkohof zřejmě v zaniklých dnes Jermalech
Záznam křestní matriky farní obce Blansko o narození Adalbertovy ženy Marie, roz. Schinko
Záznam křestní matriky farní obce Omlenice o narození matčina otce s pozdějším přípisem o jeho svatbě
Archy sčítání lidu z roku 1921 pro statek čp. 1 ve Vracově s rodinou Putschöglovou včetně matčina otce Wenzla

zobrazit všechny přílohy

TOPlist