logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

FRANZ VEITS

Süßes Herz Maria
sei meine Rettung...


Süßes Herz Maria
sei meine Rettung;
O gütige,
O milde,
O süße Jungfrau Maria,
Mutter der Gnaden,
Mutter der Barmherzigkeit,
beschütze und beschürme uns
vor dem bösen Feind,
niem uns auf in unserer Sterbestunde
durch Jesum Christum unseren Herrn.
Amen.

5.6.1903

Přesladké srdce Mariino,
buď mou záchranou...


Přesladké srdce Mariino,
buď mou záchranou;
ó Dobrotivá,
ó Přívětivá,
ó Přesladká Panno Maria,
Matko smilování,
Matko milosrdenství,
střez a ochraňuj nás
před zlým nepřítelem naším,
vysvoboď nás v hodině smrti naší
skrze Pána Našeho Ježíše Krista.
Amen.

5.6.1903

Tato modlitba stojí psána (originál je ponechán v původní podobě) pod obrazem umístěným kdysi na tzv. Veitsových božích mukách (Veits-Marterl) ve Stögerově Huti (Stögerhütte) u Volar (Wallern), jak kdysi zdravila poutníka mezi dvěma dodnes zachovanými a v současnosti už poměrně mohutnými lipami poblíž někdejšího Veitsova statku (Veits-Hof) čp. 199, po němž není bohužel památky. To jen nepočítáme-li ovšem ty dva stromy, nádherný kraj kolem s působivými výhledy a také ten obraz, malovaný dávným pánem zaniklého domu, který vzal s sebou při vyhnání poslední jeho majitel Adolf Veits. Na rubu obrazu lze číst nápis: "Dieses Bild wurde schon geweiht im Jahre 1903, als das Marterl eingeweiht wurde (tj.: Tento obraz byl vysvěcen v roce 1903 spolu s božími mukami.)." Adolf Veits byl vnukem autora obrazu, malíře Franze Veitse, jehož hrob najdeme při zdi hřbitova ve Volarech napravo od hřbitovní kaple. Narodil se 9. února 1830 v v Opolenci (Oppelitz), dnes části města Kašperské Hory (Bergreichenstein), v jehož farním (arciděkanském) kostele byl den nato i pokřtěn (jak mi laskavě sdělil z rodové paměti teprve na podzim roku 2012 pan Klaus Mohr z hesenského Ober-Mörlen), po studiích v Praze a ve Vídni s dvouletým studijním pobytem v Itálii působil pak se svou paní Johannou, předtím ovdovělou Meindlovou, rozenou Lichteneckerovou ze statku zvaného Jaushof, jako malíř a sedlák na "štegarském" Veitshofu. Mladá žena, jejíž prvý manžel zahynul tragicky při lovu, prý muže od myslivosti i malby zrazovala a teprve k stáří mu koupila barvy (i tak se traduje její půvabný výrok: "Franzl im Winter kounst mouln, im Summa muast heign", tj. že Franci v zimě může malovat, v letě muší chovat). Přežila manžela, sama ročník 1839, o patnácte let, zatímco on zesnul už 4. června 1906 a nedožil se ani obou strašlivých světových válek, ani vyhnání a konců svého hospodářství poté. Věděl však, oč prosí modlitbou i malováním.

- - - - -
* Opolenec / Kašperské Hory / † Stögerova Huť, Volary / † † Volary

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Jeho malba s názvem "Heilige Familien: Maria mit Jesuskind, Johannes und seine Eltern
Elisabeth und Zacharias", zachycená tu na fotografické reprodukci, kterou pořídila Berta Ringová
Jeho obraz Panny Marie jako malé dívky a jejích rodičů sv. Anny a sv. Jáchyma z majetku malířovy vnučky
Jeho olejomalba na plechu s názvem "Der Hl. Josef mit dem Jesuskind", tj. "Sv. Josef s malým Ježíšem" znázorňuje prostřednictvím sedmi obletujících andělů i celý Kristův život od narození až do umučení a vzkříšení
Při renovaci volarského domu čp. 5, zvaného postaru "Lenaihaus", byl na jeho půdě nalezen v roce 2011 tento mariánský obraz, signovaný 1899 rukou Veitsovou
Takto Raimund Paleczek upozornil čtenáře krajanského měsíčníku
na webovou stránku Kohoutího kříže o Franzi Veitsovi

zobrazit všechny přílohy

TOPlist