logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

JOHANN THALLER

Procesí do Kájova

Aby se dalo jet (rozuměj z Českého Krumlova po průtrži mračen 14. července roku 1848 a následné povodni, popsané podrobně na několika předchozích stranách digitálně přístupné německy psané kroniky - pozn. překl.) do Českých Budějovic (v originále "nach Budweis" - pozn. překl.), muselo se jet přes Černici nebo přes Velešín (v originále "über Czernitz, oder Weleschin" - pozn. překl.).
K upomínce na tuto osudovou událost bude po všechna léta v den 14. července konáno procesí do Kájova (v originále "nach Gojau" - pozn. překl.) a zážitky z povodně v Krumlově (v originále "in Krumau" - pozn. překl.) zůstaly v paměti lidí ještě dlouho živé.


Pamětní kniha Český Krumlov (1799) 1816–1869, s. 188

P.S. Na tom krátkém úryvku mě dojímá skutečnost, že ještě dlouho po roce, kdy Karel Marx vydal svůj Komunistický manifest, putovali zbožní Krumlované, obyvatelé vévodského schwarzenberského města a jeho okolí, k Panně Marii Kájovské pro ochranu před nějakou příští historickou povodní. A ona jistě nastala, jenže to už se procesím nějak nechodilo.

Sáhodlouhé líčení povodně z roku 1848 předchází těmto dvěma větám v českokrumlovské kronice nazvané "Denkwürdigkeiten der Stadt Krumau und des Krumauer Magistrats", která je ve svém originále digitálně přístupná a kterou v letech 1836-1869 vedl Johann Thaller. Jako městský tajemník vedl od roku 1869 až do roku 1893 i kroniku další (rovněž digitálně přístupnou) pod označením "Gedenkbuch der Stadt Krumau II." Jde tedy o takřka tři čtvrtě století jednoho města, v němž Johann Nepomuk Thaller (v křestní matrice je příjmení psáno jen s jedním "l") dne 10. dubna roku 1812 v domě čp. 67 na českokrumlovském Latráně (blíže o něm viz Encyklopedie Českého Krumlova) přišel na svět v rodině mistra řeznického Ignatze Thallera (Thalera) a jeho ženy Theresie, roz. Kößlové. Podle záznamu o svatbě Johannových rodičů (i v něm je ženich psán "Thaler") v arciděkanském kostele sv. Víta dne 29. listopadu roku 1805 byla nevěsta Theresia "Kößlin" dcerou pekařského mistra Karla Kößla "in Beneschau", tj. v někdejším Německém Benešově, rozuměj dnešním Benešově nad Černou. Dne 8. února 1842 si osmadvacetiletý Johann Nepomuk (psán v oddací matrice už se dvěma "ll") bere u sv. Víta rovněž osmadvacetiletou Cäcilii Schulzovou, dceru zdejšího policejního strážmistra (Polizeiwachtmeister) Vinzenze Schulze (zatímco ženichova adresa tu trvá na čp. 67, nevěstina se uvádí na čp. 19) a jeho ženy Kathariny, roz. Pichlerové. Ženich byl už tehdy podle matričního záznamu "knížecím registrátorem (fürstlicher Registrator), když ovšem v roce 1836 přebírá vedení městské kroniky je už tajemníkem českokrumlovského magistrátu. Kroniku předal do jiných rukou až ve svých dvaaosmdesáti letech roku 1893. Zemřel na "stařeckou slabost" (Altersschwäche) v tehdy opravdu požehnaném věku 88 let (parte nadsazuje dokonce na 89 let) 24. července 1900 v Klášterní ulici (Klostergasse) čp. 49 a byl nato pochován na tehdy novém českokrumlovském hřbitově. Nepodepsaný nekrolog, který v českém překladu následně uvádíme, označuje už zesnulého jako "spisovatele a básníka". Má tedy právem své místo na těchto webových stranách.

K úmrtí

Anonym

Dne 24. července zde ve vysokém věku 88 let skonal pan Johann Thaller, penzionovaný městský tajemník (v originále "pensionierter Stadtsekretär" - pozn. překl.). Zesnulý se těšil pro svou vlídnou, ryze dobrotivou povahu (v originále "wegen seines freundlichen, grundgütigen Wesens" - pozn. překl.) všeobecné oblibě a vážnosti. Rodnému městu oddán vroucí láskou, poskytl mnohý cenný příspěvek k popisu jeho dějin; také jinak se osvědčil jako spisovatel a básník (v originále "als Schriftssteller und Dichter" - pozn. překl.). Doufáme, že v tomto ohledu budeme moci přinést zakrátko podrobnější sdělení. Obzvláště niterný vztah choval zesnulý ke zdejšímu německému mužskému pěveckému sboru, jehož zasloužilým zapisovatelem už od jeho vzniku, později i čestným zapisovatelem byl. Sdružení, z jehož lokálu v hostinci pana A. Swobody zavlála černá vlajka, shromáždilo se 25. tm. ke smuteční tryzně. Pan předseda Friedrich Franz věnoval zemřelému zpěváckému kolegovi (v originále "Sangesbruder" - pozn. překl.) vřelý proslov na rozloučenou (v originále "Nachruf" - pozn. překl.), který členové sboru vyslechli vstoje. - Pohřbu se zúčastnila městská rada, mužský pěvecký sbor, c.k. privilegovaný sbor ostrostřelců (v originále "k.k. priv. Scharfschützencorps" - pozn. překl.), jehož čestným členem zesnulý byl, spolek válečných veteránů (v originále "Militär-Veteranen-Verein" - pozn. překl.), deputace dobrovolného hasičstva a početní smuteční hosté. Při výkropu v domě smutku přednesl německý mužský pěvecký sbor dojemný žalozpěv, k jehož hudbě nebožtík zbásnil text. Nad hrobem zazněla v podání pěveckého sboru píseň, zkomponovaná panem učitelem hudební školy Mayerem. - S panem Thallerem se rozžehnal se životem reprezentant starého Krumlova (v originále "ein Repräsentant von Alt-Krummau aus dem Leben geschieden" - pozn. překl.) a každý, kdo ho blíže znal, zachová mu provždy čestnou a vlídnou památku.


Deutsche Böhmerwald-Zeitung, 1900, č. 30, s. 235

- - - - -
* Český Krumlov / Kájov / † † † Český Krumlov

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Tady podepsal poznámku v městské pamětní knize, že pokračuje v jejích záznamech
Vazba českokrumlovské městské kroniky (plným titulem knihy "pamětihodností města Krumlova a krumlovské městské rady")
Záznam o jeho skonu v českokrumlovské úmrtní matrice
Stará pohlednice zachycuje dům čp. 49 v Klašterní ulici, kde zemřel, vpravo za sedící ženou

zobrazit všechny přílohy

TOPlist