logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

PETER KASPAR SWIETECZKY

Masopustní pověst z města Krumlova

Dne 12. února 1741, tedy o masopustním dnu, vzpomněla si moje manželka Marie Anna, rozená Müllerová (v originále "Müllerin"), na jednu událost, která se prý v Krumlově přihodila před dávnými časy a kterou slyšela od své ctihodné paní matky Alžběty Kuglerové (v originále "Elisabeth Kugerin", má být ovšem zřejmě "Kuglerin"), rodilé Krumlovanky ("Krummauerin") a kterou tato znala z tradice. Jednou prý přišel o posledních masopustních dnech do Krumlova nějaký neznámý masopustní blázen ("Faschingsnarr") a na náměstí a v ulicích způsobil bubnem a všelikými bezbožnými žerty takový pokřik a zábavu, že za ním ochotně šly všechny lehkomyslné děti, neposlušné svých rodičů a nakonec s ním i provozovaly obhroublé žerty a rouhání a to po všechny poslední masopustní dny (po celý konec masopustu), až konečně prý tento zlý host za zvuků bubnu vyšel z města a všechny bezbožné děti šly za ním až na jednu louku blízko u města, kde se otevřela země a pohltila jej i se všemi dětmi, takže z této roty zbyl jen jediný hluchý prosťáček, který také šel s nimi ve své prostoduchosti. Ten pak vyprávěl, co se stalo.
Rodiče se sice obvykle snaží zastrašit své neposlušné a rozpustilé děti drsnými a vybájenými příběhy, takže bych to pokládal za právě takový příběh, který mé ženě nejspíš vštípili do paměti její rodiče, ale poněvadž ona ujišťovala, že její paní máti vyprávěla takový příběh i poté, kdy její dcera dosáhla zralého rozumu a dobrého vychování, a to nejen jí, nýbrž i mnoha jiným moudrým starým lidem, rozhodl jsem se zaznamenat jej zde. Snad se o tom ve zdejším archivu dochovají nějaké bližší zprávy, poněvadž Krumlov byl po několik staletí v majetku pánů z Rožmberka, kteří jej také dali postavit.


Český lid, 1975, s. 168

Tento překlad z německého rukopisu nepochází výjimečně ode mne, nýbrž je dokladem provázejícím článek Josefa Hejnice a Františka Vančíka, věnovaný právě souvislostem podivné pověsti s "krysařským" motivem, jež se ještě v poslední čtvrti minulého už století jevila v dosavadní literatuře něčím novým. Pochází z rukopisného svazku označeného na předsádce dlouhým titulem "Erster Carmasin Rother Kwatern Historischer Nachrichten meistenteils zu behuf und Verbesserung auch Continuation des Paprocky aus dem berühmten Wittingauerischen alt und neuen sonsten so genandten Rosenbergischen Archiw auch von etlichen Päbsten, Kaysern, Königen, Landesfürsten, Ertz- und Bischöffen, allen Ständen, Clöstern, Schlöszern, Kirchen, Spitälern, Städten, Städtln, Marktfleken und Dörffern im Königreich Böhmeimb, auch zum Theil von selben in auszwärtigen Ländern nebst andern denk und merkwürdigkeiten wie auch familien von gemeinen Burgern und Bauersleuthen angelegt auf meine eigene Unkösten Anno 1759 Peter Swieteczky manu propria (tj. česky 'Prvá karmazínově červená z kvatern /tj. čtyřarší, čtyři archy do sebe vložené/ Historických zpráv nejvíce co oprava a doplněk Paprockého ze slavného třeboňského starého i nového jinak řečeného Rožmberského archivu také o některých papežích, císařích, králích, zemských knížatech, arcibiskupech a biskupech, o všech stavech, o klášteřích, zámcích, špitálech, městech, městysech a vsích v Království českém, zčásti i v zahraničních zemích vedle jiných paměti- a pozoruhodností jakož také o rodinách sprostných měšťanů a selských lidí založená na mé vlastní náklady roku 1759 ode mne Petra Světeckého rukou vlastní' - pozn. překl.) a uchovaného dodnes ve Státním oblastním archivu v Třeboni jako tiskem dosud nevydaný, o to však užívanější pramen. Není ostatně divu, vždyť jeho pisatele Zdeněk Kalista ve své pamětihodné knize o jihočeském baroku Století andělů a ďáblů (1994, měla ovšem vyjít o čtvrtstoletí dříve v českobudějovické Růži, než nás sovětský zásah rozehnal) označuje za "jeden z nejzajímavějších duchových typů, spojujících rysy intelektuála barokního s rysy intelektuála osvícenského" a jeho práci pak za "dodnes cenu neztrativší". Petr Kašpar Světecký z Černčic (podle Bedřichova Světce a Černčic blízko Loun) se narodil ve Mšeci, okres Rakovník, 1. července 1708. Vyučil se zeměměřičem a vstoupil do služeb schwarzenberských nejprve jako pachole při zámeckém sklepu v Českém Krumlově (Böhmisch Krumau), pak jako písař při obročním úřadě ve Vimperku (Winterberg), po roce 1734 konající zeměměřičské a kartografické práce na Třeboňsku, Krumlovsku a Vimpersku. Ve Vimperku se i seznámil s Marií Annou, dcerou po zemřelém vimperském měšťanu Johannu Müllerovi a jeho ženě Elisabeth, rozené Kuglerové, která byla původem z Krumlova. Svatbu měli ve farním kostele v Brlohu (Berlau) 10. dubna roku 1736. Dva roky nato vydal o "zemoměření" vydal spis Böhmische Arithmetica nach der allgemeinen als kürzeren und wälschen Manier a polemickou českou repliku proti jeho odpůrcům. Když pochoval svou první ženu, o níž píše úvodem naší ukázky z jeho díla, oženil se roku 1747 znovu s Johannou, dcerou po zemřelém Martinu Rustovi. To už byl rok téměř místoarchivářem v Třeboni (Witingau), kde měl za úkol sestavit nový urbář panství. Jeho znalost schwarzenberského dominia musila být neobyčejná. Když 2003 ještě vyšel vlastivědný sborník Zmizelé Soběslavsko, čerpaly doklady týkající se mé rodné Soběslavi zejména ze Světeckého německy psaných "Nachrichten". Zemřel 9. října 1788 v Třeboni (jak alespoň uvádí František Josef Čapek ve Výběru Jihočeského muzea, 1976, č. 1, s. 35) jako jednaosmdesátiletý stařec v úplné chudobě. Zbývá snad zmínit, že některým potomkům rodu, který dožil ještě počátku dvacátého století a jehož starožitný stav a erb byl potvrzen majestátem z 10. prosince 1840, byli za kmotry sám nezapomenutelný Josef Jungmann a jeho manželka Johanna, rozená Světecká z Černčic!

- - - - -
* Mšec / Český Krumlov / Vimperk / † Třeboň

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Titulní list "Matriculy B aneb Trojí knihy fary Srbečské a přivtělených kostelů Kornhauského a Velkohorešovského" a český záznam v ní o jeho
narození v "Kornhausu" - Petr Caspar je tu psán jako "syn panna Swětezskyho a Kathariny", dále je uveden novorozencův kmotr (latinsky Levans) a svědkové (latinsky Testes)Titulní list "Matriculy B aneb Trojí knihy fary Srbečské a přivtělených kostelů Kornhauského a Velkohorešovského" a český záznam v ní o jeho
narození v "Kornhausu" - Petr Caspar je tu psán jako "syn panna Swětezskyho a Kathariny", dále je uveden novorozencův kmotr (latinsky Levans) a svědkové (latinsky Testes)
Ukázka z rukopisů Třeboňských pamětí i s jeho autogramem
Kostel sv. Máří Magdalény v Brloze, místo jeho první svatby
Záznam o jeho svatbě v Brloze (je ve farní matrice psán celý latinsky) uvádí i jeho zaměstnání knížecího schwarzenberského geometra a původ jeho ženy z Vimperka
Záznam o skonu jeho ženy Marie ve Vimperku dne 3. listopadu roku 1746
a jejím pohřbu na starém hřbitově u sv. Bartoloměje

zobrazit všechny přílohy

TOPlist