logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

LUDWIG SILLÉ

Na rozhraní roků

31. prosince 1915
Na rozhraní roků
dovoluji si svému vysoce váženému publiku provolat s přípitkem
šťastný a veselý Nový rok!
a prosím, aby mi i nadále zachovalo svou ctěnou
přízeň a co nejlaskavěji mne pod-
pořilo v mém podnikání.

      V dokonalé úctě
         Ludwig Sillé,
ředitel Městského divadla
       v Budějovicích.

Budweiser Zeitung, 1915, č. 101, s. 9

To "Prosit Neujahr!" v německém originále tohoto novoročního pozdravu, spíše prosby k publiku ovšem, "am Jahreswechsel", tj. na rozhraní roků 1915 a 1916, nelze dobře přetlumočit. Ani příjmení Sillé není právě časté, pokud je zadáme do plnotextového prohledávání starých českých nebo rakouských novin, dostaneme se takřka vždy k tomu "našemu" Ludwigovi, který působil jako herec či ředitel divadla v řadě měst monarchie. Výjimkou je svobodník téhož jména, který padl v řadách rakouských vojsk 24. června 1866 v bitvě u Custozy. Jeho otec to ale nebyl, pokud psal pravdu v dopise, který poslal českobudějovické městské radě v dubnu 1908. Podle něj mu tehdy bylo 38 let, byl uherským státním příslušníkem (v maďarštině by se psal "Lájos Sillé" a četl "Lájoš Šilé") a od svých 18 let působil jako herec, režisér a vrchní režisér - z přiložených dokumentů je pak tím prvním opis vysvědčení, které mu vystavil světoznámý berlínský divadelní ředitel Max Reinhardt (1873-1943). Z angažmá v roce 1908 nakonec sešlo, v Českých Budějovicích vlastně byl jen dvě sezóny - už po té první, končící 31. března 1916, měl podle zprávy listu Neues Wiener Tagblatt z 27. ledna téhož roku (převzatou zdejším půltýdeníkem Budweiser Kreisblatt z 1. února) nastoupit "po Velikonocích" do uherské Šoproně (německy Ödenburg). Těžko dnes říci, zda z toho sešlo, mohl tam být několik měsíců po "německé" části budějovické divadelní sezóny, každopádně divadlo řídil i v sezóně 1916/17. Už proto však, že byl ve své německé divadelní společnosti jak ředitelem, tak hercem a režisérem, v obou posledních případech jen tu a tam, stojí za podrobnější zmínku. Aby vyhověl vkusu publika, převažovaly v programu vídeňské operety a lidové hry, některé se zpěvy, jako třeba Brüderlein fein, hra operetě blízká (hudbu napsal Leo Fall /1873-1925/, "libreto" Julius Wilhelm /1871-1941/, oba autoři /židovského původu", což za nacismu vylučovalo mnoho operet kvůli jejich autorům z možnosti uvádění), o jejíž titulní písni se na stránkách Kohoutího kříže lze dočíst u jména Johanna Drechslera z Vlachova Březí. Ovšem pokud šlo o dramata či komedie zajímavých autorů, rád a s úspěchem si v nich zahrál. Tak třeba roli hejtmana v Grillparzerově "Ahnfrau" (tj. "Pramáti"), titulní roli ve hře "Uriel Acosta" o židovském filosofovi téhož jména od Karla Gutzkowa (1811-1878), také ve hře "Majitel hutí" podle proslulého románu Georgese Ohneta, roli Wurzel-Seppa ve velice hraném dramatu Ludwiga Anzengrubera (1839-1889) "Farář z Podlesí" (v originále "Der Pfarrer von Kirchfeld", úlohu Straßl-Toniho ve hře "Am Tage des Gerichts" (tj. "V den soudu") od Petera Roseggera (ten je i samostatně zastoupen na webových stranách Kohoutího kříže) či úlohu židovského šenkýře v tehdy proválečně laděné veselohře Wilhelma Sterka (1880-1944) a Fritze Grünbauma (1880-1941), z nichž prvý zahynul v Osvětimi a druhý v Dachau, z roku 1914, nazvané dost nepatřičně "Sturmidyll" (tj. "Bouřlivá idyla"). Coby novinku uvedl jako režisér tragikomedii Hannse Saßmanna (autor má rovněž na webových stranách Kohoutího kříže své samostatné zastoupení) "Der Retter" (tj. "Zachránce"), režíroval výjimečně i operetu Edmunda Eyslera (1874-1949), skladatele rovněž "židovského původu" (jeho operetu "Die gold'ne Meisterin" si oblíbil Adolf Hitler, který se prý teprve po jejím zákazu dověděl, že autor byl rasově "nečistý"), s názvem "Der lachende Ehemann" (tj. "Smějící se manžel"), kde si zahrál roli Dr. Rosenrota. Budějovická scéna uvedla za Sillého působení i jeho vlastní jednoaktovou hru "Der Frühling" (tj. "Jaro"). Na jaře roku 1917 se divadelní ředitel Ludwig Sillé s Budějovicemi rozloučil. Odešel do dnes ukrajinských Černovic, kde podle zpráv v místních novinách vedl v letech 1918-1919 tamní městské divadlo. V německé divadelní ročence ho ve jmenném rejstříku nacházíme ještě v roce 1933.

- - - - -
České Budějovice

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Úvod a závěr jeho obsáhlého návrhu organizace divadelní sezóny 1916/17
Novoroční přání z prosince 1915
Převzatá zpráva o jeho odchodu do Šoproně
Divadelní recenze k uvedení Shakespearova Kupce benátského v českobudějovickém divadle, kde si zahrál hlavní roli Shylocka, s výkladem hry autora, kterého prý jako první pochopili Němci

zobrazit všechny přílohy



Dostupné zdroje v JVK:

TOPlist