logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

HANS GEORG VON SCHWAMBERG (SCHWANBERG)

Zde odpočívá v Pánu

"Hier ruhet in Gott der Wohlgeborene Herr Herr Hans Georg von Schwamberg, Herr auf Worlik, Ronsperg und Klingenberg, erster Erbherr der Rosenbergschen Herrschaften, als Wittingau, Gratzen, Rosenberg und Libějitz, zu Haid geboren 30. Jänner 1548, gestorben im Alter von 69 Jahren den 15. April 1617."
(tj. "Zde odpočívá v Pánu vysoce urozený pán pan Jan Jiří ze Švamberka, pán na Orlíku, Ronšperku a Zvíkově, první dědičný vladař rožmberských panství, jako jsou Třeboň, Nové Hrady, Rožmberk nad Vltavou a Libějovice, narozený v Boru u Tachova 30. ledna 1548, zemřel ve stáří 69 let dne 15. dubna 1617." - pozn. překl.)

Tento nápis malovaný na plechu vedle portrétu nebožtíkova na jeho rakvi v poběžovickém podzemí jednak vysvětluje dvojí způsob německého psaní šlechtického přídomku Švamberkova v záhlaví této strany, jednak prozrazuje, co mne přimělo zařadit kdysi nejbohatšího šlechtice v Čechách mezi "šumavské" německé autory. Vím, že nápis na rakev bývá psán až po smrti toho, kdo v ní leží, ale také je mi známo z prací o Janu Jiřím, opírajících se i o jeho osobní korespondenci, že komunikoval německy i česky. Přepis textu na rakvi pak přebírám z textu "Geschichte Gratzens"(tj. česky Historie Nových Hradů), který vycházel na pokračování roku 1877 v 28.-30., 32., 33. a 35.-37. čísle periodika Budweiser Zeitung. Na počátku otiskování je v poznámce pod čarou uvedeno, že text pochází "aus der Feder eines Freundes unseres Blattes" a teprve úplně v závěru se autor sám podepisuje plným jménem Karl Köpl. Ten je i samostatně zastoupen na webových stranách Kohoutího kříže a víme tedy, že mu v roce 1877 bylo 26 let. Tři roky nato se stal městským archivářem českobudějovickým a po dalších třech letech odchází do Prahy, kde byl jako místodržitelský archivář jakýmsi zemským vrcholem svého oboru. Tento člověk se snad sotva mýlil v přepisu citované charakteristiky Švamberkovy. Proto trochu provokativně jeho "omyly" přebírám. Stanislav Nauš, autor dosti důkladné bakalářské práce o Janu Jiřím s podtitulem "Životní příběh dědice rožmberského odkazu", podané roku 2014 pod vedením Václava Bůžka, nezná přesné datum ani místo Švamberkova narození (některé prameny hovoří o ronšperském hradě), u jeho úmrtí uvádí toliko datum. Už Jiří Jánský ve své práci "Páni ze Švamberka - Pětisetletá sága rodu s erbem labutě dosti podrobně poukázal na vazby Jana Jiřího k Petru Vokovi včetně následné aféry Theobalda Höcka (i Petr Vok i Höck mají samostatné zastoupení na webových stranách Kohoutího kříže) a okolností existence "českobratrské" rožmberské školy v Soběslavi, která mne jako soběslavského rodáka extrémně zajímá (včetně jejích latinsky publikujících německých pedagogů Michaela Gehlera /1587-1619/, Benjamina Ursina /1587-1633/ a Melchiora Agricoly /1581-1622/) a která byla i z národnostních důvodů katolickému městu trnem v oku. Vše nakonec vyřešila Bílá hora, po níž byl Petru ze Švamberka, synu "Hanse Georga", zapleteného do pražské defenestrace a členu stavovského direktoria, zabaven veškerý majetek, ten jiho- i západočeský. Zkoumání švamberské hrobky v Poběžovicích po 111 letech roku 2018 bylo pak definitivním popudem rozvířit kolem Jana Jiřího i na Šumavě a v Českém lese můj nový zájem a pokus o vyjasnění.

- - - - -
* Bor u Tachova / Nové Hrady / Rožmberk nad Vltavou / † † † Poběžovice

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Závěr textu  Karla Köpla na strankách českobudějovického německého listu z cyklu o historii Nových Hradů
Supralibros Jana Jiřího ze Švamberka
Aliance rožmberské růže a švamberské labutě v erbu Jana Jiřího ze Švamberka, která mu udělil v roce 1914 král Matyáš...Aliance rožmberské růže a švamberské labutě v erbu Jana Jiřího ze Švamberka, která mu udělil v roce 1914 král Matyáš...
... a zobrazení jeho erbu ve dvořanské světnici zámku v Třeboni

zobrazit všechny přílohy

TOPlist