logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

EGON SCHIELE

Ein Selbstbild


Ein ewiges Träumen voll süßesten
Lebenüberschuss -- rastlos, --
mit bangen Schmerzen innen, in der
Seele. -- Lodert, brennt, wachst
nach Kampf, -- Herzkrampf.
Wegen und wahnwitzig rege mit
aufgeregte Lust. -- Machtlos ist
die Qual des Denkens, sinnlos, um
Gedanken zu reichen. -- Spräche
die Sprache des Schöpfers und
gäbe. -- Dämone! -- Brecht die
Gewalt!
Eure Sprache, -- Eure Zeichen, --
Eure Macht.

Autoportrét I


Věčné snění plné nejsladšího
nadbytku života -- bez oddechu, --
s tísnivou bolestí v nitru, tam v
duši. -- Plane, pálí, roste
po boji, -- křeč v srdci.
Kvůli ní tě šíleně budí
vzrušující slast. -- Bezmocná jsou
muka myšlení, marná v úsilí,
dosáhnout myšlenek. -- Mluv
řečí tvůrce a
dávej. -- Démoni! -- Zlomte tu
sílu!
Vaši řeč, -- vaše znamení, --
vaši moc.

Der Lyriker Egon Schiele: Briefe und Gedichte 1910-1912, s. 31

Ein Selbstbild


Ich bin für mich und die, denen
die durstige Trinksucht nach
Freisein bei mir alles schenkt,
und auch für alle, weil alle
ich auch liebe, -- liebe.
Ich bin von Vornehmsten
der Vornehmste
und von Rückgebern
der Rückgebigste
Ich bin Mensch, ich liebe
den Tod und liebe
das Leben.

Autoportrét II


Jsem tu pro sebe a ty, jimž
dychtivá pijácká žízeň po
svobodném bytí při mně všechno dává,
a také pro všechny, poněvadž všechny
také miluji, -- miluji.
Jsem z nejšlechetnějších
ten nejšlechetnější
a z těch, kdo navracejí,
ten, kdo navrací nejvíce
Jsem člověk, miluji
smrt a miluji
Život.

Der Lyriker Egon Schiele: Briefe und Gedichte 1910-1912, s. 51

P.S. Existuje ovšem i Schieleův autoportrét jazykem kresby, vytvořené jím onoho roku 1910 - v němž se, musím to povědět, narodil i můj otec.

Musik beim Ertrinken


In Momenten jochte der schwarze Fluss
meine ganzen Kräfte.
Ich sah die kleinen Wasser groß
und die sanften Ufer steil und hoch.
Drehend rang ich
Und hörte die Wasser in mir,
die guten, schönen Schwarzwasser--
Dann atmete ich wieder goldene Kraft,
der Strom strömte starr und stärker.

Hudba při tonutí


Ve chvíli podrobil si ten černý proud
všechny mé síly.
Viděl jsem tu malou vodu náhle velkou
a ten vlídný břeh vysoký a strmý.
Točil jsem se a zápasil
a slyšel tu vodu v sobě,
tu dobrou, krásnou černou vodu---
Pak jsem se nadechl znovu zlaté síly,
proud proudil urputně a pevněji.

Gruss aus Krummau - Alte Ansichtskarten erzählen, s. 62 a www stránky Brindin Press

Tannenwald


Ich kehre ein in der rotschwarzen
Dom des dichten Tannenwaldes,
der ohne Lärmen lebt und
mimisch sich anschaut.
Aie Augenstämme die dicht
Sich greifen und die sichtbare
nasse Luft ausatmen. --
Wie wohl! -- Alles ist
lebend tot.

Jedlový les


Vstupuji do rudočerného
dómu hustého jedlového lesa,
který beze hluku žije a
mimicky tak se dívá
očima kmenů které
se do těsna šíří a viditelně
vydechují mokrý vzduch. --
Jaké blaho! -- Všechno je
zaživa mrtvo.

Der Lyriker Egon Schiele: Briefe und Gedichte 1910-1912, s. 35

P.S. Slavný obraz Gustava Klimta z roku 1902 nese týž název jako tato Schieleova báseň.

Unter dem weißen Himmel


Jetzt seh ich die schwarze Stadt wieder,
die immer gleich geblieben ist, in ihr
gehen die Stubenhockenhäusler wie
immer, - die Armen -, so Arme, das
rauschrote Herbstlaub riecht ihnen gleich.
Wie wohl ist aber der Herbst in diesem
Winterland.

Pod bílým nebem


Znovu vidím to černé město,
které zůstalo stejné, ve kterém
chodí ti domkáři sotva vylezlí zpoza pecí,
ubožáci, tak chudí, že
to šelestivé rudnoucí listí páchne jako oni.
Jak blažený je však podzim v tomhle
větrném zimním kraji.

Die alten Häuser


sind so durchwärmt von der Siennaluft,
überall gibt es sonnverbrannte Rouleau's
weiß rot und dazu spielt zu zelig eine alte Drehorgel;
der große schwarze Jahresrock des blinden Musikanten
ist altgrünbraun, zerschossen und abgeschunden.
Ich rufe dich, um dir all das Vergönnte zu zeigen;
da lachen große und kleine Kinderauge herein
und sprechen laut über mich.
Oben im Garten gibt es alle Grün
und menschenähnliche Blumen und Blumen.
Draußen in einer Farbenwiese
sind farbige Gestalten zerschmolzen
braune buschige Bauern am braunen Weg
und gelbe Mädchen in der Maiblumenwiese.
Hörst, du?
Im Blätterbaum ist ein inniger Vogel, er ist dumpffarbig,
er rührt sich kaum und singt nicht,
- tausend Grüne spiegeln sich in seinen Augen.

Staré domy


jsou tak vyhřáty vzduchem barvy sienské hnědi,
všude v oknech rolety na slunci sežehlé,
bíločervené a k tomu zalykavě hrá starý flašinet;
dlouhý černý kabát slepého hudebníka
starobně blýská zeleně a hnědě, zedrán a otrhaný.
Volám tě, aby sis to všechno mohl také dopřát;
smějí se tu kolem mne velké i malé oči dětí,
hlasitě si o mně cosi povídají.
Nahoře se celá zahrada zelená
a květiny, květiny jsou podobny lidem.
Venku na louce plné barev
se rozpíjejí barevné postavy,
hnědí huňatí sedláci na hnědé pěšině
a žlutá dívčina na májově rozkvetlé louce.
Ty neslyšíš?
Hluboko v listí stromu skrývá se pták nerozeznatelné barvy,
sotva se pohne a píseň nevydá,
- jen tisícerá zeleň se odráží mu v očích.

Egon Schiele a Český Krumlov (1990), s. 28

Künstler


Die höchste Empfindung ist Religion
und Kunst. Natur ist Zweck, -
aber dort ist Gott, und ich
empfinde Ihn, stark, sehr stark,
am stärksten.

Umělec


Nejvýše z citů stojí náboženství
a umění. Příroda je účel, -
ale je tam Bůh, a já jej
vnímám silně, velmi silně,
nejsilněji.

Morgen, 1978, č. 5, s. 209

Egon Schiele se narodil 12. června 1890 v Tullnu na Dunaji, jeho matka, rozená Soukupová, pocházela však z Českého Krumlova. Vztah synův k tomuto městu je mnohovrstevně symbolický, poznamenán jakoby tušením všech příštích nejen osobních katastrof. Na konci první z obou světových válek téměř na den se starým Rakouskem umírá 31. října 1918 i mladý Schiele. 28. října, tedy tři dny předtím, skonala jeho žena Editha. Je o něm a jeho výtvarném díle, které má sotva u nás obdoby, celá literatura a jeho nemnohé, o to však vzácnější básnické texty do češtiny vlastně v úplnosti převedl Ivan Wernisch. V našich souvislostech ovšem tak geniální zjev nelze přehlédnout. Jeho Mrtvé město vždy znovuožívá jako přízrak, který za sebou táhne všechny hroby této staré země a celého tohoto století.

- - - - -
* Tulln (A) / Český Krumlov / † Vídeň (A)

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Rodový katastr farní obce Přídolí zachytil i původ matčina otce Franze Soukupa, narozeného 26. června 1842 v Mirkovicích, nejmladšího z dětí Antona Soukupa (ten spatřil světlo světa 12. srpna roku 1802 ve vsi Sedliště na panství Protivín jako syn Jana Soukupa, pastýře v Kloubu, a jeho ženy Kateřiny Velinové /Wellina/, přičemž Anton Soukup, jak je tu psáno, byl později adoptován Martinem Gallistlem, sedlákem v Mirkovicích čp. 16 a zemřel v tyrolském Kufsteinu) a jeho ženy Kathariny, roz. Schinko z Chabičovic
V matričních záznamech zmiňovaný dům čp. 16 v Mirkovicích
Záznam z oddací matriky farní obce Přídolí dosvědčuje svatbu děda z matčiny strany, tehdy devatenáctiletého, s Aloysií, roz. Poferlovou, jako svědek je tu v říjnu 1861 podepsán i českokrumlovský továrník Franz Wozelka
Na snímku vpravo je vidět dům na českokrumlovském Parkánu, ve kterém nějaký čas bydlila Egonova matka (narodila se jinak v Rybářské ulici), má čp. 111 a růžovou fasádu. která tu vlevo dole mírně vystupuje z řady (viz i Erwin Osen) - byt v tomto domě, patřícím obchodníku s kůžemi Fritzi Blochovi, sehnal pro umělcovu matku a také jeho kolegy v roce 1911 českokrumlovský gymnazista Willi Lidl (sám Schiele se sem měl s Wally Neuzilovou stáhnout ze zahradního domku při mostě u staré střelnice, zachyceném na snímku vlevo, jen na podzim a zimu)Na snímku vpravo je vidět dům na českokrumlovském Parkánu, ve kterém nějaký čas bydlila Egonova matka (narodila se jinak v Rybářské ulici), má čp. 111 a růžovou fasádu. která tu vlevo dole mírně vystupuje z řady (viz i Erwin Osen) - byt v tomto domě, patřícím obchodníku s kůžemi Fritzi Blochovi, sehnal pro umělcovu matku a také jeho kolegy v roce 1911 českokrumlovský gymnazista Willi Lidl (sám Schiele se sem měl s Wally Neuzilovou stáhnout ze zahradního domku při mostě u staré střelnice, zachyceném na snímku vlevo, jen na podzim a zimu)
Dům čp. 111 je na akvarelu z roku 1910, který Schiele nazval Domy na Vltavě,
zachycen od řeky a je to ten zcela napravo

zobrazit všechny přílohy

TOPlist