logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

CARL RITTER

Předmluva ke knize "Der Böhmerwald"


Náleží k potěšitelným zjevům, když vedle velkých obecně nastalých usilování současníků v dálavách světa věnuje rozvážný vědecký badatel své schopnosti také domovu, ve kterém panuje ještě tolik znalostních mezer, bez nichž by zprostředkování znalostí získaných za hranicemi nemohlo vlastní zemi přinést onen zisk, který by z toho zprostředkování jinak asi mohl vzejít. Německá otčina, celá střední Evropa ve svém velkém, přímo nedozírném přírodním a tvarovém bohatství nabízí takových mezer ve významných svých územích ještě mnoho a ony mohou celku vydatně přispět, pokud se bude více než dosud věnovat pozornost jejich vnitřnímu přínosu (v originále "auf ihre innere Mitgift" - pozn. překl.). Jednou takovou znalostní mezerou je nepochybně v mnoha ohledech Šumava (Böhmerwald), mistrovskou rukou pojednaná v následující práci.
Nedokonalost našich vědeckých poměrů se projevuje sotva kde jinde víc nežli v tom, že nemáme dosud nijakou podstatnou, vědeckého označení hodnou klasickou geografii naší vlasti, střední Evropy a Německa, zatímco tolik vzdálených končin světa zachytily velkolepé výzkumy a mistrovské studie z duchaplných náhledů svých pozorovatelů a staly se zářivým požehnáním jak pro obyvatelstvo těch končin, tak pro vztahy jiných států k nim.
Mnoho jednotlivostí se sice v mnoha různých odvětvích vědy stalo i pro domov, mnohá území však zůstávají dosud zcela zapomenuta a nepoznána, mnohá pozorování pak leží roztroušena bez plodného užitku pro charakteristický životný obraz celku, jakož pro značný význam tohoto kusu zeměkoule pro přírodu a blaho člověka, pro národní život, rozvoj ducha a štěstí státu, aniž by bytostný obsah, do těchto míst vložené božské jádro, zasadila a sdružila do velkých příčinných souvislostí zvláštních detailů (v originále "in dem großen Kausalzusammenhange der Specialitäten" - pozn. překl.).
Možná dosud nedozrál čas, aby bylo dovršeno takové klasické dílo, poněvadž náplň a hloubka pozorování a jednotlivých monografií je dosud příliš nepatrná, avšak při jejich početním nárůstu v nynější době by mělo být přece na čase, pomýšlet na řešení podobného úkolu. Jen z poctivých monografií mohou vystoupit individuality krajin a jejich obyvatel; neboť i když je příroda v každém koutě Země, jak velmi správně říká Humboldt, jakýmsi odleskem celku, jeví se v myslící duši pozorovatelově teprve jedinečnostmi zázračného bohatství svých forem a charakteristicky výmluvnými, neopakovatelnými projevy ve své plné životnosti.
Pozdravujeme proto monografii Šumavy jako aktuálně potřebnou o to radostněji, poněvadž slibuje osvětlit bádáním domácích mužů vědy obsahem tak bohatý kus země, ležící dosud téměř zcela mimo vědecký zájem, pás pohoří, mající nutně svou polohou na hranici tak rozdílných zemských a národních útvarů ve své osobitosti velký význam jak ve fyzikálním, tak v kulturně-historickém ohledu. Mnohé pokusy o průzkum Šumavy, vyjímaje několik málo snah, zůstaly až dosud bez úspěchu a ta nepoznanost zůstala po staletí táž, jako bývala v mýtických časech dřívějších. O to větší dík si zasluhuje počin pánů J. Wenziga a J. Krejčího, kteří si už vydobyli prací "Die Umgebungen Prags" (1857) nemalé patriotické zásluhy o svou otčinu a nyní usilují vyhladit z ní temná místa a předat výsledky svých snah k poučení vědeckému světu. Poté, co v listu Prager Morgenpost ze srpna 1859 podali přehled o pojednání svého předmětu, můžeme jen s nejživějším zájmem hledět vstříc vydání ohlášeného díla.
Berlín, dne 7. září 1859.

Text předmluvy doplňuje dopis pánům J. Wenzigovi a J. Krejčímu:

S radostí vyplňuji přiloženými řádky Vaše přání, kéž jen by se tak stalo správným způsobem! Dávná byla má touha po nějaké takové práci jako je ta Vaše, na níž se těšil nejen podepsaný, nýbrž jistě celý geografický svět.
Je mi líto, že jsem se dosud nedokázal zbavit své nemoci, abych Vám podal dostačující odpověď na Váš laskavý dopis; jsem zatím pouhý rekonvalescent dlouhotrvajícího oslabení. Pan Hansen (rozuměj Ludolf Emil Hansen /1813-1875/, otec Ludolfa Edmunda Hansena /1845-1903/, samostatně zastoupeného na webových stranách Kohoutího kříže - pozn. překl.) v Budějovicích (v originále "in Budweis" - pozn. překl.) že já sám jsem měl ten největší zájem o předmět Vaší práce, když jsem tam prodléval kvůli procestování Šumavy (v originále "zur Bereisung des Böhmerwaldes" - pozn. překl.), avšak marně, poněvadž mi počasí nebylo nakloněno a od té doby v mých 80 letech chyběly síla a čas, jichž jsem nyní už nabyl, abych ten pokus ještě jednou opětoval ...
Berlín, dne 7. září 1859.

Podepsaný Carl Ritter zemřel "podle novinové zprávy", jak se praví v poznámce připojené k textu předmluvy autory nepřekonatelné monografie "Der Böhmerwald", 28. září téhož roku, kdy kniha vyšla. Předchozí Ritterův text je podle téže poznámky tedy "v literárním ohledu poslední písemností vysoce proslulého muže". Více o něm česky viz ostatně Wikipedia, kde jeho heslo figuruje ve více než 25 jazykových verzích. Mezi návštěvníky jeho přednášek na berlínské univerzitě prý byli Otto von Bismarck i Karl Marx. Nemá na tom jistě rodák ze saského Quedlinburgu (narodil se tam 7. srpna 1779 jako syn zdejšího lékaře Friedricha Wilhelma Rittera /1747-1784/) viny o nic víc než na skutečnosti, že o jeho zeměpisné postuláty se později opírala neblahá německá teorie "životního prostoru". Z jeho předmluvy vysvítá naopak duch tolerance a úcty k českému zemskému patriotismu a Šumava je mu pomezím dvou "rozdílných přírodních i kulturně-historických útvarů", což ovšem samozřejmou anatomickou jednotu Země jako fyziologického organismu nijak nevylučuje. Ritterův rodný dům na Steinbrücke čp. 15 byl někdy kolem roku 1955 stržen, na jeho devatenáctisvazkové dílo Erdkunde, celým názvem česky Věda o Zemi ve vztahu k přírodě a dějinám lidstva se však odvolává zeměpisná věda dodnes. Zůstalo nedokončeno (omezilo se na Asii a Afriku) stejně jako jeho záměr procestovat Šumavu. Každý zemský útvar byl mu dopředu vidoucímu tak jako tak odleskem dějin jediné Země lidí. A lidstvo by mělo mít paměť i bez cestování.

- - - - -
* Quedlinburg (SAA) / České Budějovice / † † † Berlín (BE)

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Jeho podobizna (1844) z knihy "Die großen Deutschen im Bilde" (1936)
Na litografii Jentkenově podle kresby Krügerovy
Na litografii podle snímku Rudolfa Hoffmanna z roku 1857
Emblém berlínské Zeměpisné společnosti, kterou spoluzaložil v roce 1828
První sešit (1860) prvého vydání monografie Šumavy od Josefa Wenziga
a Jana Krejčího s Ritterovou předmluvou

zobrazit všechny přílohy

TOPlist