ANTON ROBL

Běžné ceny mouky, krupice a jáhel

Preis-Courant der Mahlprodukte
aus der Kunst-Mühle des
Anton Robl in Budweis

Anzeiger aus dem südlichen Böhmen, 1855, č. 20, s. (4) a (8)

P.S. Takto zní v německém originále záhlaví inzerátu, který pokračuje podtitulem:

Ohne Verbindlichkeit pr. Comptant

(tj. "Bez nějaké formy závaznosti vůči firmě splatné hotově") a výčtem cen, jak v našem českém překladu (v závorce s označením v německém originále), jak následují (strych=měřice/ v jiné souvislosti také "Metze"/):

                Krupařské sorty za strych (Griesler Sorten pr. Str.):
Č. 0. Luxusní mouka (Luxusmehl)19 zl.
     1. Výražková mouka (Auszugsmehl) 1. 18 zl.
     2. Výražková mouka 2.16 zl.
     3. Nejjemnější žemlová mouka (Feinst. Mundm.) 13 zl.
     4. Nejjemnější strouhanka (Feinst. Semmelmehl) 11 zl.
     5. Pšeničná krupice hrubá (Ausz. Gries gr.) 16 zl. 15 kr.
     6. Pšeničná krupice jemná (Ausz. Gries fein) 16 zl. 15 kr.

                Pekařské sorty za strych (Griesler Sorten pr. Str.):
Č. 1. Výražek superjemný (Auszug superf.) 15 zl.
     2. Výražek extrajemný (Auszug extraf. 14 zl.
     3. Výražek pekařský (Auszug Bäcker) 13 zl.
     4. Strouhanka (Semmelmehl) 10 zl.
     5. Prostřední mouka (Pohlmehl) 8 zl.
     6. Žitná mouka extra (Kornmehl extra) 12 zl. 30 kr.
     7. Žitná mouka světlá (Kornmehl weiß) 11 zl. 45 kr.
     8. Žitná mouka tmavá (Kornmehl schw.) 9 zl. 30 kr.
     9. Kroupy (Kraupen) 1. 18 zl.
         Kroupy 3. 16 zl.
         Kroupy 4. 5 zl.
         Kroupy 5. 3 zl.
    10. Měřice jáhel prima (Mtz. Brein prima) 9 zl. 30 kr.

Anzeiger aus dem südlichen Böhmen, 1855, č. 20, s. (4) a (8)

Cukr ze Zbraslavi

Předem vyzbrojen potřebnými znalostmi se obětoval a vydal se do Zbraslavi (v originále "nach Königsaal" - pozn. překl.) a tam v knížecím oettingenském řepném cukrovaru (blíže viz text Daniela Froňka - bavorský šlechtic Friedrich /Bedřich/ Kraft kníže zu Oettingen-Wallerstein /1793-1842/, jehož dcera Wilhelmina se stala manželkou Karla III. Schwarzenberga /viz k tomu web Historická šlechta , založil roku 1835 na Zbraslavi první průmyslovou školu v Čechách a v Evropě, a to s českým jazykem vyučovacím - pozn. překl.), kde se vyrábí nejlepší cukr v Čechách, si na náklady akciové společnosti, která už roku 1836 vznesla v Českých Budějovicích požadavek na zřízení řepného cukrovaru osvojil celkovou zkušenost ohledně provozu a vzdělal se na dílovedoucího podniku (v originále "und sich als Geschäftsführer des Unternehmens bildete" - pozn. překl.).

Heimatbuch der Berg- und Kreisstadt Böhmisch-Budweis (1930), s. 376

Narodil se 25. března roku 1805 v Českých Budějovicích čp. 91 a téhož dne byl i pokřtěn jménem Anton Eremita (tj. "poustevník") Robel jako syn mlynářského mistra Johanna Robela a jehoženy Veroniky, roz. Wozaty (české příjmení Vozatý opravdu existuje!), jak to alespoň stojí v záznamu křestní matriky. Poněvadž se v roce stal poslancem ústavodárného Říšského sněmu poté, co se zdejší děkan Josef Leeb (zastoupen je i samostatně na webových stranách Kohoutího kříže) mandátu vzdal, nemohl se obsáhlejší zmínky o Leebově nástupci zříci ani zasloužilý českobudějovický archivář Reinhold Huyer, rovněž mající na těchto webových stranách i své samostatné zastoupení). Pasáž z jeho textu na pokračování, vyšlého v roce 50. jubilea revolučního roku v listě "Budweiser Kreisblatt" tu nelze nepřipomenout v úplném tentokrát českém překladu, tedy i s větou, citovanou výše pod titulem "Cukr ze Zbraslavi" z jiného pramene.

Rok 1848 v Českých Budějovicích a majitel Zadního mlýna

Reinhold Huyer

V den rozhodnutí 18. srpna 1848 byl kolem poledne na radnici vyhlášený volební výsledek znám už po celém městě. Výsledek zněl: "Bei der Wahl des Reichstagdeputirten für die Stadt Budweis wurde der Bürger Herr Anton Robl mit 18 Stimmen erwählt; die anderen 13 Stimmen erhielt Herr Graf Leo Thun." (tj. "Ve volbě poslanců do Říšského sněmu za město České Budějovice byl 18 hlasy zvolen občan pan Anton Robl; ostatních 13 hlasů obdržeů pan hrabě Leo Thun." /ten byl už 13. dubna téhož roku 1848 jmenován prezidentem zemského gubernia Českého království, německy "Gubernialpräsident von Böhmen", čímž se svobodomyslné veřejnosti jevil jako nepřítel a byl 17. července 1848 z funkce odvolán; v letech 1849-1860 působil ovšem jako ministr kultu a vyučování a v této funkci mj. odmítl udělit aprobaci čítance pro obecné školy, sestavenou Adalbertem Stifterem, zastoupeným i samostatně na webových stranách Kohoutího kříže, poněvadž má prý málo katolického ducha/ - pozn. překl.).
Anton Robl byl majitelem Zadního mlýna (v originále "Hintermühle", původně už ve 13. století "Grabenmühle" /v listině z roku 1296 "Grabmuel", česky samozřejmě daleko později "Příkopní /Příkopový/ mlýn"/ - pozn. překl.) a "měšťanským mistrem mlynářským" (v originále "bürgerlicher Müllermeister" - pozn. překl.). Po smrti svého v roce 1834 zesnulého otce (Johann Robl †4. dubna 1834 v Českých Budějovicích čp. 149 ve věku 81 let na "vysílení" /"Entkräftung" - pozn. překl.) vedl živnost za svou matku, od níž ji roku 1839 převzal. Dne 2. července roku 1839 ho mlynářský cech přijal za svého člena (v originále "nahm ihn die Müllerzunft als Genossen auf" - pozn. překl.), 9. července mu městská rada udělila měšťanské a mistrovské právo (v originále "Bürger- und Meisterrecht" - pozn. překl.). "Hintermüller" Robl byl opravdu výjimečný muž (podle serveru "Parlament Österreich" zůstal rovněž neženat - pozn. překl.). Jak o tom svědčí v českobudějovických rodinách ještě dnes dochované dřevořezby a malby, projevoval se nejen jako pilný řezbář, nýbrž i jako malíř, stejně tak obeznámený i s uměním ryteckým a s konstrukcí strojů. Nijak se neostýchal ani zasáhnout v případě nouze zručným vytržením bolestivého zubu, který nějakého bližního mučil až k nesnesení. Dalším důkazem Roblova mnohostranného nadání může být skutečnost, že Zadní mlýn uzpůsobil za použití vlastnoručně zhotovených modelů pro užití turbiny. Když dosáhla v Čechách rozmachu výroba řepného cukru, byl jedním z prvních, kdo se zasadil o zbudování cukrovaru v Českých Budějovicích. Na jeho pobádání (v originále "auf sein Betreiben" - pozn. překl.) se utvořila akciová společnost, která už v červenci 1836 vznesla požadavek o povolení vzniku takové výrobny (v originále "zur Errichtung einer solchen Fabrik" - pozn. překl.), jemuž bylo také rychle a v kladném smyslu vyhověno. V srpnu se započalo se stavbou na pozemcích z pozůstalosti Wenzela Fürsta (místní mistr hamernický, †14. března 1819 - pozn. překl.) za městskou "Chmelnicí" (v originále "hinter dem städtischen Hopfengarten", šlo ovšem o dřevěné kolny v místě řečeném i "Holzgarten", "Holzlegstätte" /měl tam být i hlídač složiště dřeva / na Lineckém předměstí (později tam v ulici Boženy Němcové /kdysi zvaní Schwarzenberská právě kvůli někdejšímu schwarzenberskému složišti dřeva/ čp. 42 stávala "Pollakova" sirkárna) - pozn. překl.) Výbor budoucího cukrovaru tvořili pánové Dr. Wanka, profesor Josef Koydl, městský advokát Mathias Hlawa, obchodník I.F. Leeb, měšťané Peter Weber a Adalbert Wunderlich, pokladník Budějovicko-linecké koněspřežní železnice F. Scanzoni a Anton Robl. Ten, předem vyzbrojen potřebnými znalostmi se společnosti obětoval a vydal se do Zbraslavi a tam v knížecím oettingenském řepném cukrovaru, kde se vyrábí nejlepší cukr v Čechách, si na náklady akciové společnosti, která už roku 1836 vznesla v Českých Budějovicích požadavek na zřízení řepného cukrovaru osvojil celkovou zkušenost ohledně provozu a vzdělal se na dílovedoucího podniku.
Robl se těšil u svých spoluobčanů vysokému respektu, což se projevilo nejen volbou za poslance ústavodárného Říšského sněmu, ale co i později došlo výrazu důvěrou, kterou požíval jako člen městského zastupitelstva až do samého konce svých dnů. Zemřel náhlou smrtí v Praze ve věku pouhých 56 let.

Budweiser Kreisblatt, 1898, č. 33, s. 2

P.S. Doplňme, že skonal podle zprávy v Prager Zeitung 6. září 1861, příčinou smrti byla mrtvice, 10. září byl v Praze pochován. Matrika u sv. Apolináře ovšem uvádí úmrtí 7. a pohřeb 9. září na Olšanských hřbitovech.

- - - - -
* České Budějovice / † † † Praha