logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

AUGUST VINZENZ REHDER

Ze školní kroniky


Podle přípisu patronátního úřadu Český Krumlov (v originále "Krummau" - pozn. překl.) z 11. září roku 1863 byla výnosem krajského úřadu v Českých Budějovicích (Budweis) z 28. února 1791, číslo spisu Z. 635, nově zřízena venkovská škola v Hůrce (Stuben).
Patronem této školy byl kníže Schwarzenberg až do roku 1870. Vyučování se zprvu konalo v soukromém domě "zum Hausmann" čp. 27. Dvorským dekretem z roku 1804 nařízená zlepšení v oblasti školství se dotkla v roce 1806 i hornoplánského okresu (v originále "Oberplaner Bezirke" - pozn. překl.). V tomto roce byla v obci Hůrka postavena školní budova pro místní jednotřídku. Ve školním roce 1885/1886 byla pak škola rozšířena o jednu třídu a celá budova zvýšena o jedno patro. Ve školním roce 1894/1895 byla dvojtřídní škola rozšířena o třetí třídu a ta byla dočasně umístěna v soukromém domě čp. 24 "zum Schmiedwertl". Dne 10. května roku 1897 bylo na západní straně školní budovy započato s přístavbou prostorů pro třetí třídu, dokončenou v říjnu téhož roku a pamatující i na dva byty pro učitelské síly. Školní zahrada na jižní straně školy byla rozšířena a v roce 1893 byl do školy zajištěn přívod pitné vody. Po dokončení železniční trati České Budějovice-Želnava (v originále "Bahn Budweis-Salnau" - pozn. překl.) a po vzniku nového sídliště kolem její stanice Černá v Pošumaví-Hůrka (v originále "Station Schwarzbach-Stuben" - pozn. překl.) byla tato nová místní část obce Hůrka roku 1893 i přiškolena k Hůrce, takže ke školní obci náležely místní části Hůrka, Karlovy Dvory (Karlshöfen), nádraží a Rybářské Domky (Fischerhäuser) se statkem Valtrov (Waltersgrün) při obci Pestřice (Stögenwald). Počet obyvatel byl vyčíslen na 684. Přifařen byl ten školní okrsek (Schulsprengel) k Horní Plané (Oberplan).


G. Stifter, Stuben: das verschwundene Dorf im Herzen des Böhmerwaldes (2007), s. 42-43

V srpnu 1956 se v osmém čísle krajanského měsíčníku "Hoam!" objevila zpráva z bavorského Würzburgu o skonu Augusta Rehdera, titulovaného tu "Rektor i.R.", po krátké nemoci nedlouho předtím, než se měl účastnit "domovského dne" nýrských vyhnanců v Mainstockheim. Pokud se týče příjmení Rehder, má svou českou obdobu ve slově "rejdař". Musím si vzpomenout na Ing. Antonína Nikendeye, zesnulého přítele, podle něhož jeho rodoví předkové byli snad původně řečtí rejdaři, kteří vstoupili v nějakém evropském přístavu do schwarzenberských služeb. Theodor Heinrich Rehder, který v letech 1851-1854 vedl úpravy knížecího zámeckého parku v Hluboké nad Vltavou (Frauenberg), přišel sem z dolnolužického Muskau (okres Cottbus), kde jeho otec Jacob Hinrich (Heinrich) Rehder (1790-1852) proslavil svými zahradními úpravami krajiny na panství knížete Hermanna Ludwiga Heinricha von Pückler-Muskau (1785-1871) rodové příjmení už navždy (viz k tomu Wikipedia). Onomu Theodoru Heinrichu Rehderovi evangelického náboženství ještě (celá Dolní a část Horní Lužice je evangelická, zbytek Horní Lužice katolický), "uměleckému zahradníkovi" bytem v Českých Budějovicích čp. 28, a jeho ženě Ottilii, roz. Watzlové původem z Hluboké nad Vltavou (její otec byl důstojníkem, matčino dívčí jméno bylo Cunigunde Hahnová), se 26. července roku 1855 narodil podle českobudějovické křestní matriky syn, pokřtěný jmény August Vinzenz. To druhé křestní jméno dostal zřejmě po svém "kmotříčkovi" Vinzenzi Knappovi, podepsanému při záznamu jako "mistr jirchářský" (Lederer-Meister) se svou paní Josephou. Pozdější přípis nás zpravuje i o českobudějovické svatbě Augusta Vinzenze Rehdera dne 25. června válečného roku 1917 s Josefine Hourovou. To byla ovšem druhá ženitba tehdy už jednašedesátiletého vdovce se šestatřicetiletou nevěstou z Mladé Vožice, dcerou tamního ševce. Poprvé se totiž ženil 22. listopadu 1879 v Českých Budějovicích jako čtyřiadvacetiletý učitel v Hůrce, vsi, o jejíž škole pojednává naše textová ukázka a kde vedl nejen školní, nýbrž i obecní kroniku, s dvaatřicetiletou ševcovskou rovněž dcerou Marií Eckertovou z českobudějovické České ulice (Böhm-Gasse) čp. 16 a za svědky té svatby jsou v oddací matrice podepsáni knížecí schwarzenberský zahradník na zámku Hluboká Rudolf Wácha a c.k. Oberstleutnant (podplukovník) Ferdinand Heyrowsky. Z tohoto manželství vzešel na hůrecké škole čp. 26 dne 12. dubna 1885 i syn pokřtěný v Horní Plané šest dní nato jménem August Rudolf Theodor Rehder. Matčin otec je v záznamu hornoplánské křestní matriky psán kupodivu příjmením Eggert, nikoli Eckert, jako novorozencův kmotr je tu pak podepsán Theodor Rehder, otcův bratr, povoláním skladník při dráze Františka Josefa, bytem "Budweis, Lange Gasse Nr. 31". August Rehder mladší se stal po absolvování učitelského ústavu v otcových rodných Českých Budějovicích v roce 1904 učitelem a pak i ředitelem německé obecné školy v Nýrsku (Neuern). Oženil se s Amalií, roz. Scheftschikovou (přišla na svět ve Varnsdorfu /Warnsdorf/ roku 1885, zemřela 1960 ve Würzburgu), která v letech 1904-1924 působila nejprve v Nýrsku a pak v Železné Rudě (Eisenstein). Po připojení československých pohraničních území k Hitlerově Třetí říši se stala sídlem německé obecné školy v Nýrsku místní česká škola z roku 1929. Znám snímek, na němž jsou pan řídící učitel Rehder a učitelka Bauerová zachyceni i s třídou na schodech české školy někdy ve školním roce 1938/39 a také ten, jak pan řídící vede děti na oslavu národně socialistického 1. máje 1939 na nýrské náměstí. To už mi leccos připomíná i z poválečných, podle jména rovněž "socialistických" Českých Budějovic. Doba knížat totiž věru minula.

- - - - -
* České Budějovice / Hůrka, Horní Planá / Nýrsko

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Se žáky 5. třídy obecné školy v Nýrsku někdy v půli třicátých let
Záznam o jeho narození v českobudějovické matrice
Škola v Hůrce s jeho jménem v popisu
školních okresů Čech z roku 1884Škola v Hůrce s jeho jménem v popisu
školních okresů Čech z roku 1884
Jeho podpis v hůrecké kronice, kterou vedl jako obecní tajemník
Hůrecká školní kronika zaznamenává takto jeho nasazení v první světové válce

zobrazit všechny přílohy

TOPlist