logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

BARBARA EPIPHANIA PRITZLOVÁ

Být obětí

A ukážu vám ještě mnohem vzácnější cestu:
Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, ale lásku bych neměl, jsem jenom dunící kov a zvučící zvon.
Kdybych měl dar proroctví, rozuměl všem tajemstvím a obsáhl všechno poznání, ano kdybych měl tak velikou víru, že bych hory přenášel, ale lásku bych neměl, nic nejsem.
A kdybych rozdal všecko, co mám, ano kdybych vydal sám sebe k upálení, ale lásku bych neměl, nic mi to neprospěje.
Láska je trpělivá, laskavá, nezávidí, láska se nevychloubá a není domýšlivá. Láska nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nedá se vydráždit, nepočítá křivdy. Nemá radost ze špatnosti, ale vždycky se raduje z pravdy. Ať se děje cokoliv, láska vydrží, láska věří, láska má naději, láska vytrvá.
Láska nikdy nezanikne. Proroctví - to pomine; jazyky - ty ustanou; poznání - to bude překonáno. Vždyť naše poznání je jen částečné, i naše prorokování je jen částečné; až přijde plnost, tehdy to, co je částečné, bude překonáno. Dokud jsem byl dítě, mluvil jsem jako dítě, smýšlel jsem jako dítě, usuzoval jsem jako dítě; když jsem se stal mužem, překonal jsem to, co je dětinské. Nyní vidíme jako v zrcadle, jen v hádance, potom však uzříme tváří v tvář. Nyní poznávám částečně, ale potom poznám plně, jako Bůh zná mne.
A tak zůstává víra, naděje, láska - ale největší z té trojice je láska.

Ta slova Nového zákona z 1. listu Korintským (1 Kor 13) měla prý nad ložem vlastnoručně přepsána jako Píseň písní lásky ta, jejímž osobním heslem bylo: Opfer sein ist besser als Opfer bringen (tj. Být obětí je lepší než přinášet oběti). Barbara Pritzlová, jak znělo její občanské jméno, se narodila v šumavském Hyršově (Hirschau), vsi ležící na říčce Koubě (Chamb) při západním úpatí vrchu Jezvince (Gewintzyberg), 26. srpna 1881. Ještě dnes najdeme na zarostlém a poničeném hřbitově rodné osady hroby sester kongregace Školských sester de Notre Dame. Jednou z nich se po obláčkách (přijetí řeholního šatu) 9. srpna 1900 stala i Sr.M. (sestra Mariina) Epiphania, jak odtud znělo její řádové jméno. Na podzim roku 1902 složila v Budějovicích i zkoušku učitelské způsobilosti, poněvadž řád se věnoval především pedagogické práci. Rok nato už působila v Mnichově (Einsiedl) mezi Mariánskými Lázněmi a klášterem Teplá, jako jehož majetek tu vedle obce Mnichov nějaký čas sloužila i za husitů a reformace pobořená "Siardova (Sieghardtova) kaple" a poustka při ní už někdy z 12. století, podle které dostala osada své německé jméno Einsiedel či Einsiedl. Roku 1930 byla uprostřed české kongregace (dnes má své ústředí v Hradci Králové, tenkrát ovšem ještě 1931 vyšel k sedmdesátiletému výročí jejího založení u nás životopis Gabriela Schneidera, sepsaný pozdějším kardinálem Josefem Beranem, v pošumavských Horažďovicích, sídle hlavního mateřince, kolébkou kongregace - tři mé tety v ní ostatně působily, než je málem zdrtila po válce komunistická zvůle - je tu pak nazýván právě šumavský Hyršov) zřízena německá provincie se sídlem v Mariánských Lázních (Marienbad). Poslední její představenou se na svátek Povýšení Svatého kříže 14. září 1942 stala právě Sr.M. Epiphania Pritzlová, která v Mariánských Lázních už v roce 1904 složila učitelské zkoušky pro výuku na měšťanské škole, v té místní od roku 1919 působila a 1934 se dokonce stala její ředitelkou. Brzy po záboru Sudet byla 13. března 1939 toho místa zbavena a od 1.2.1940 se musela zcela vzdát školské služby. Sestrám byla nejen znemožněna práce s mládeží, ale byly soustavně sledovány gestapem včetně jejich vzájemné korespondence. Právě v ní byl u sestry Epiphanie při domovní prohlídce nalezen dopis se slovy "Die Gestapo, die infame Bande..." (tj. "gestapo, ta bezectná banda..."), což stačilo k zatčení, uvěznění nejprve v Karlových Varech (Karlsbad) a poté k přemístění do ženského koncentračního tábora Ravensbrück v Meklenbursku. Tam jako číslo 29863 sestra Epiphania 18. března 1944 také zahynula. Potvrdila svou obětí nejen mučednickou zásadu, že "schopnost záleží v opravdovém utrpení", nýbrž i to, jak stojí o ní psáno v řádovém nekrologu a v Bibli o blahoslavenství: "Vy jste sůl země... Vy jste světlo světa ... a svítí všem v domě. Tak ať svítí vaše světlo před lidmi, aby viděli vaše dobré skutky a vzdali slávu vašemu Otci v nebesích (evangelium podle Matouše 5, 16)".

- - - - -
* Hyršov / České Budějovice / † Ravensbrück (MPP)

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Narodila se podle záznamu křestní matriky farní obce Hyršov dne 26. srpna roku 1881 v rodině Aloise Pritzla, rolníka na zdejší usedlosti čp. 35, syna Michaela Pritzla, který na ní hospodařil předtím se svou ženou Theresií, roz. Reimerovou ze zaniklé dnes téměř osady Pomezí (Springenberg, i česky dříve Šprymberk) čp. 1, a jeho manželky Barbary, dcery rolníka Antona Schreinera z rovněž dnes téměř zaniklé vsi Liščí (Fuchsberg) čp. 15, a Barbary, roz. Zippererové ze zaniklé téměř dnes také osady Fleky (Flecken) čp. 9
V roce 2003 renovovaný kostel v Hyršově
Dvě staré pohlednice z Hyršova "am Böhmerwald" - na obou je zachycen i kostel a klášterDvě staré pohlednice z Hyršova "am Böhmerwald" - na obou je zachycen i kostel a klášter
Poničené hroby školských sester de Notre Dame
na zarostlém hřbitově v rodném Hyršově

zobrazit všechny přílohy

TOPlist