logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

BRUNO JOSEF PAMMER

Pro Boha a lid

To heslo opata Pammera - v originále Kaindlových Dějin kláštera Vyšší Brod v Čechách (německy 1930, česky až 2008!) znějící "Für Gott und Volk" - je zmíněno v citované knize při výkladu části jeho opatského znaku, který je s odvoláním na konzulenta Wernera Lehnera celý vyložen v krajanském měsíčníku Glaube und Heimat (ročník 1990, č. 6, s. 55-56), nověji pak ve sborníku Památky jižních Čech 2 (2009). K vidění je Pammerův opatský znak (zde v podobě opatské infule /mitry/) na novorománské dostavbě zpovědní kaple s vročením 1904 a na budově klášterního pivovaru (i ten patří k 900 klášterních kdysi objektů, z nichž bylo pouhých 90 navráceno po roce 1989 řádové komunitě a on k těm navráceným ovšem nepatří) s letopočtem 1905. Heraldicky jde o zlatým jetelovým křížem čtvrcený štít, kde je v prvním zlatém poli opatův osobní znak v podobě planoucího Nejsvětějšího Srdce Ježíšova přirozené barvy obtočeného trnovou korunou nahoře s křížem. Ten motiv zvolil Pammer k už v titulu zmíněnému osobnímu heslu jako motiv svého znaku už proto, že mu opatská benedikce byla udělena biskupem Dr. Martinem Říhou v neděli 8. června 1902 právě ve svátek Srdci Ježíšovu zasvěcený. Druhé černé pole obsahuje stojící stříbrné písmeno "h" jako počáteční písmeno jména Hohenfurth, ležaté stříbrné "A" pak tu zastupuje jeho latinskou obdobu Altovadum. Třetí modré pole dole nalevo nese stříbrnou dvojitou (bourbonskou) lilii, značící čistotu a panenskou nevinnost jako symbol z Francie vzešlého cisterciáckého řádu, zasvěceného Marii, Matce Boží. Posléze čtvrté pole vpravo dole má ve stříbrném poli červenou pětilistou růži, erb rodu, jehož příslušník Vok z Rožmberka roku 1259 klášter založil. Zbývá snad jen vysvětlit pojem "lidu" v hesle opatově. Stane se jistě zřejmějším po vylíčení opatova životopisu. Josef Pammer, jak byl pokřtěn téhož dne 30. ledna 1866, kdy se v Rožmberku nad Vltavou (Rosenberg) čp. 99 narodil, spatřil světlo světa jako syn zdejšího tkalce Josefa Pammera a jeho ženy Anny, roz. Purokové. Děd z otcovy strany Franz Pammer provozoval rovněž tkalcovské řemeslo v domě čp. 99 městečka, odkud z domu čp. 104 pocházela jeho manželka Johanna, roz. Kernová. Adalbert Purok, děd ze strany matčiny, byl zdejším mistrem punčochářským v domě Na Latráně čp. 3, odkud pocházela i jeho choť Maria, roz. Scharingerová. Chlapce, který brzy ztratil oba své rodiče, vychovávala starší sestra, pozdější matka představená lineckých boromejek Odila. V Linci vystudoval i gymnázium, roku 1884 vstoupil do cisterciácké komunity vyšebrodské, absolvoval v Českých Budějovicích (Budweis) studia bohosloví a v roce 1888 složil řádové sliby a byl i vysvěcen na kněze. Začínal jako kaplan v Rožmitále na Šumavě (Rosenthal), působil pak v klášteře ve Vyšším Brodě jako novicmistr, než byl pro plicní nemoc vyslán vést farnost (i místní raiffeisenku tam prý vedl) do vysoko položených Kapliček (Kapellen), aby tam nabyl zdraví. Skutečně se vrátil úplně vyléčen v lednu 1900 do kláštera jako celerář (sklepmistr), konal však funkci jen po 3 týdny, poněvadž se poté, co 14. února 1900 skonal převor Raphael Pavel (zastoupený i samostatně na webových stranách Kohoutího kříže) stal jeho nástupcem. Jeho opatské působení od data už zmíněného až do roku 1924 bylo výjimečně prospěšné jak klášteru samému, tak celému kraji. To z jeho podnětu došlo k rozsáhlým restaurátorským a stavebním pracím nejen v samotném areálu vyšebrodském, nýbrž i jinde, jako třeba v také už zmíněném Rožmitále na Šumavě, v Hořicích (Höritz), Boršově (Payreschau) či Horní Stropnici (Strobnitz). Byl veřejně činný jako dobrodinec chudých, mecenáš studující mládeže, předseda vyšebrodského okresního zatupitelstva, poslanec zemského sněmu a od roku 1909 i člen vídeňské Panské sněmovny. To on dal zřídit přehradu a elektrárnu Horní mlýn (Obermühle), inicioval stavbu elektrické lokálky z Certlova (Zartlesdorf, dnes Rybník) na Lipenský zdvih (Lippner Schwebe), pozvedl klášterní chov kaprů. Stal se navrhovatelem a editorem "Ceremoniale Cisterciense", pro celý řád vydaného vyšebrodského tisku z roku 1912. Podporoval katolický tisk, zejména krumlovský křesťanskosociální list "Landbote", vedl mužské poutě na Maria Rast, po převratu 1918 organizoval alespoň podle Österreichisches Biographisches Lexikon 1815-1950 "eine Widerstandsbewegung gegen die neugegründete tschechoslowak. Republik, wodurch er das Stift Hohenfurth 1919 und 1922 in die Gefahr einer ersten Aufhebung brachte" (tj. "hnutí odporu vůči nově založené ČSR, čímž uvedl vyšebrodský klášter v roce 1919 a 1922 v nebezpečí prvého jeho zrušení"), byl předsedou českobudějovického diecézního svazu německého katolického duchovenstva a v roce 1921 konal se jeho zásluhou ve Vyšším Brodě "erster Böhmerwald-Katholikentag" (tj. "první šumavský katolický sněm"). Aby vyšel s novými poměry, stal se generálním vikářem samostatné československé řádové provincie, která zahrnovala kláštery Vyšší Brod, Osek (Ossegg), Sankt Marienstern (hornolužickosrbsky Kloštr Marijina Hwězda, v Sasku stejně jako následující) a Sankt Marienthal (ten na rozdíl od předchozího ženský, v celém Německu nejstarší vůbec, náležející řádu cisterciaček nepřetržitě od svého založení v roce 1234), Porta Coeli v Předklášteří u Tišnova a odbočku v Allerslev (Dánsko), kterou opat Bruno založil roku 1920. Právě cestou do Předklášteří zemřel na srdeční selhání 24. listopadu 1924 ve vlaku blízko Úval (Auwal bei Kolin) u Kolína ve věku nedožitých 59 let. Tělesné ostatky zesnulého byly převezeny do Vyššího Brodu a tam 27. listopadu na klášterním hřbitově pochovány do posvěcené země. Pro Boha a lid.

- - - - -
* Rožmberk nad Vltavou / Vyšší Brod / České Budějovice / Rožmitál na Šumavě / Kapličky / † Úvaly / † † Vyšší Brod

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Narodil se jako Josef Pammer v Rožmberku nad Vltavou čp. 99 - otec Josef Pammer byl stejně jako děd Franz Pammer zdejším "měšťanským tkalcem", matka Anna byla dcerou punčochářského mistra v Rožmberku Adalberta Puroka a jeho ženy Marie, roz. Scharingerové
V titulu křestní matriky farní obce Rožmberk nad Vltavou stojí citát z Janova evangelia:
Nenarodí-li se kdo z vody a z Ducha, nevejde do království Božího
S vyšebrodským farářem P. Felixem Dickem na snímku, pořízeném v zahradě kláštera někdy kolem roku 1910

zobrazit všechny přílohy

TOPlist