logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

WOLFF HEINRICH NOTTHAFFT ZU WERNBERG AUF RUNDING

Poté, co já Wolff Heinrich Notthafft...


Nejmilostivější pánové a páni (v originále Grossgünstige Herren, Herren! - Josef Dobrovský ve svém německo-českém slovníku /1821/ překládá "großgünstige" jako "wysoce přízniwý" - pozn. překl.)!
Poté, co já Wolff Heinrich Notthafft, Svaté říše římské hrabě z Wernbergu, pán na Rundingu a Aholmingu, vévodský bavorský komoří a vicedom ve Straubingu, jsem svým sňatkem s vysoce urozenou a ctnou paní Susannou, vdovou po v Pánu zesnulém panu Georgu Christophovi (hraběti) ze Schwarzenbergu (v originále "von Schwartzenberg" - pozn. překl.), vicedomovi ve Straubingu, vešel v majetnictví lesa v Železné Rudě (Eisenstein), sporného mezi Českou korunou a vévodou bavorským (v originále "zwischen der Cron Böheimb und den Fürsten von Bayern" - pozn. překl.), činím tímto velectěnému pánu panu místodržícímu a panu nejvyššímu purkrabímu (v originále "Landesoffizier", na Moravě odpovídala tomu titulu hodnost zemského hejtmana - pozn. překl.) na Hradě pražském, jakož i České komoře ke vší péči zprávu, že mám ve svém úmyslu v těch lesích zřídit ještě letos dvůr či popluží (v origiginále "noch im heurigen Auswärtz eine Hofstatt oder Meierhoff" - pozn. překl.) spolu se sklárnou, dále pivovar pro pracovníky sklárny, krčmu pro domácí i průchozí hosty (v originále "Taverne für die Einkehr der Einheimischen und der Durchreissenden Göst" - pozn. překl.), jakož i mlýn na potoce řečeném Zörpach a obydlí pro mého správce a držené tu poddané. Bylo by mou prosbou, kdyby mi z české strany nebyla činěna nijaká překážka ani obtíž (v originále "man möge mir böheimischerseits kein Hindernis thun noch Beschwerde" - pozn. překl.), s ohledem na to, že spor o les tady v Železné Rudě není ještě rozhodnut, já bych ale musil nést velké škody ze zdržení svého úmyslu, kdybych tento přerostlý už les a mnoho padlého dřeva nemohl přivést k užitku (v originále "wenn ich diese überständigen Wäldt und das viele umbgefallene Holtz nit könnt Nutz bringen" - pozn. překl.). V případě, že by očekávaná komise, určená ke správnému vytyčení zemské hranice (v originále "zur wahrhafften Determinirung der Landesgranitzen" - pozn. překl.) měla rozhodnout ve prospěch České komory, slibuji České koruně jak výhodně tak ochotně (v originále "wie billig so auch willig" - pozn. překl.) dlužné platby a dávky v každý čas přesně a bez omeškání vyrovnat, všechno s neohroženou věrností (v originále "alles treulich ohne Gefärde" - pozn. překl.).
Na doklad toho můj podpis, spolu s přitištěnou šlechtickou pečetí. Dáno ve Straubingu, na den svatého Pěstouna Kristova, roku 1676.


Zwischen Donau und Moldau, s. 99-100

Vaší kurfiřtskou Jasností mně pod datem 10. dne měsíce září vydaný rozkaz (v originále "untern dato 10. des Monats 7bris an mich abgelassenen Brief" - pozn. překl.), jehož silou mám zajišťovat administrování všech svatých svátostí ustanoveným knězem resp. beneficiátem v Železné Rudě, není mi proti mysli, dá-li mi Vaše kurfiřtská Jasnost předem laskavě zprávu, kam táž obec bude přifařena, kým by měla být sloužena mše svatá, jakož by Vaší kurfiřtské Jasnosti nemělo být neznámo, že řečená Železná Ruda není toho času přifařena nijaké obci, není dokonce podřízena nijaké diecézi, poněvadž tady není nic než les, nic než Šumava (v originále "allda nichts als der Böhamer Wald" - pozn. překl.), tedy nikdo nežli pět nebo šest potom mně podřízených poddaných, dokud jsem tu nedal teprve před čtyřmi lety zbudovat sklářskou huť, při níž se teď už zdržuje slušné množství lidí, majících ze zdejších lesů na bohoslužbu 4 hodiny cesty i déle do Lamu v biskupství řezenském nebo do stejně vzdáleného Zwieselu v biskupství pasovském, za času zimního pro velký sníh pak vůbec k ní dojít nemohoucích. Pohnut křesťanským soucitem dal jsem proto se souhlasem vyšší duchovní vrchnosti postavit v tom lese malou kapličku (v originále "ein kleines Capellel" - pozn. překl.) a vysvětit ji, při níž asi dva roky bydlí poustevník, jenž podle atestace, kterou mi předložil, byl ordinován do Bischofsgrätz (?) a zdržoval se i v Aufhausen (obec u Řezna /Regensburg/ - pozn. překl.) a pan děkan tady mi ho doporučil, ovšem aniž by mohl zajišťovat jiné farní funkce.
Poněvadž se tam už nemůže pro svůj stav déle zdržovat k tomu určený duchovní z kláštera Gotteszell (u Regenu - pozn. překl.), který s velkým nasazením kaplanoval a z horlivosti asistoval těm ubohým lidem (rozuměj tam v Železné Rudě - pozn. překl.) duchovní péčí, byl by potřebný jiný kněz, neboť vzhledem ke špatným podmínkám není možno v takovém místě více než to poskytnout, a celé zdejší dílo není de facto ještě jisté natolik, abych mohl říci, jak dlouho mu mohu zajistit vydržování a kostelíku prostředky (v originále "so lang ich deme die Unterhaltung verschafft oder aber das Kürchl zu Mittel kommn mechte" - pozn. překl.), k čemuž mám sice dobrou naději, aby mohl být sem k nové existenci od svého preláta propuštěn (v originále "seine Dimissoralien oder Existenz von dessen Prälaten zu empfangen sei" - pozn. překl.). Vaší kurfiřtské Jasnosti od téhož vyřizuji nejpokornější prosbu, aby mi byla v tomto případě nakloněna a podala těm ubohým lidem nejmilostivěji svou pomocnou ruku. Tím se téže kurfiřtské nejvyšší přízni a milosti posléze i poskytnutému rozhodnutí odporoučím

Heinrich Nothafft zu Wernberg auf Runding

Aby nebylo mýlky: odesilatel listu je v obou případech týž, v roce 1676 i 1694 u druhého z obou listů je to jediný pán pan Wolf Heinrich Nothaft, zřekneme-li se barokních kudrlinek nejen ve slohu ponížené korespondence, nýbrž i v pravopise, místy komolícím tvary až k nesrozumitelnosti textu dnešnímu čtenáři. Jádro je ovšem jako vždy prosté: vymezení majetku a pravomocí, dosažení finanční podpory pro chvályhodný záměr. V každém případě se tu v lesích začínalo cosi nového, ať už šlo o stanovení hranice, sklářství či duchovní péči. Nothafti byli u toho. Autor obou barokních textů, které v originále figurují na stránkách mé zamilované knihy Mezi Dunajem a Vltavou (vyšla německy poprvé roku 1968, česky zatím nikoli), kterou jsem si "pro domo sua" už před dávným časem přeložil a jejíž autorkou je urozená paní Johanna von Herzogenberg, roz. de Rohan, tedy Wolfgang Heinrich Nothaft (Notthafft), narodil se 31. ledna roku 1647 ve Wiesenfelden v dnešním bavorském zemském okrese Straubing-Bogen (region Donau-Wald). Jeho otec, hrabě Johann Heinrich Nothaft, narozený 4. února 1604 v Blaibachu, byl ženat dvakrát. Prvá svatba se odehrála ve Wiesenfelden s Annou Marií hraběnkou ze Schwarzenbergu, o 21 let starší nežli on a zesnulou 21. prosince 1637. Wolfgangovou matkou mohla tedy být až druhá otcova manželka Marie Eleonore von Zinzendorf, s níž se Johann Heinrich oženil ve Vídni. Roku 1663 zdědil pak po svém strýci Johannu Albrechtovi von Wernberg panství Runding, z něhož se však věru dlouho netěšil, poněvadž už dvě léta nato jednašedesátiletý zemřel. Syn Wolfgang Heinrich dokončil v roce 1669 svá studia na univerzitě v Ingolstadtu a vyrovnal se roku 1674 se svým mladším bratrem Georgem Heinrichem (obě jejich sestry byly už v té době dobře provdány), který převzal panství Aholming, zatímco panství Runding a Eisenstein připadla jemu. Ottův slovník naučný píše pod nepodepsaným heslem "Eisenštejn" mj. toto:

Roku 1542 náležel E. Pavlu Kozkovi, roku 1569 Jiřímu hraběti z Gutensteina, roku 1579 Jiřímu hraběti ze Schwarzenberka. Od tohoto roku až do roku 1676 ví se jen tolik, že hutě náležely Jindřichu Nothaftovi hraběti z Wernbachu (má být ovšem z Wernbergu a šlo by o "Heinricha" otce i syna!). Týž (to už "náš" Wolff Heinrich Nothaft) roku 1676 (kdy je psán prvý z dopisů) obdržel od zemské vlády povolení, aby mohl držeti svou pravomoc a zříditi skelné hutě, vesnice a dvůr na tomto panství. Nato byl E. zabrán od Bavorska a teprve roku 1713 království Českému vrácen.

V roce 1688 byl jmenován Wolfgang Heinrich Nothaft kurfiřtem Maxem Emanuelem (tomu je adresován druhý z listů, zatímco ten prvý pražskému místodržitelství, což opravdu svědčí o přechodu území do bavorských rukou) vicedomem ve Straubingu. Kolem roku 1697 uzavírá s kurfiřtem smlouvu o znovuzřízení dolů v Železné Rudě, jejímž (a to i té Bavorské) je takto vlastním zakladatelem (předtím se hovořilo jen o osadě "zum Eisenstein" či "zum Eisenbach"). Poté, co kurfiřt po 4 letech od smlouvy odstoupil, stal se jejich jediným majitelem, Zasloužil se i o duchovní pomoc zdejším obyvatelům postavením kaple, spravované posléze cisterciáky z bavorského Gotteszell. Kostel Panny Marie Pomocné z Hvězdy dal postavit už jeho syn Johann Heinrich Franz Emanuel Nothaft (jím "wernberská" linie rodu roku 1734 po meči vymřela a po smrti vdovy po něm přešla 1757 Železná Ruda do rukou pánů z Klenové), kterého měl vedle dvou dcer (jedna z nich zemřela jako osmdesátiletá karmelitánka ve Vídni) z manželského svazku s Eleonorou Annou Theresií von Eibiswald (Wolfova svatba s ní se konala roku 1670). Ta manžela ve smrti předešla v březnu 1704, zatímco on skonal v červnu roku následujícícho (je zachována závěť z 12. června 1705, psaná ve Straubingu). Oba jsou pochováni v rodové hrobce Nothaftů, kterou chová ve svých zdech karmelitánský kostel města Straubing. Olověná deska na jeho rakvi nese latinský nápis, který začíná zvoláním k Božské Matce a zní česky v úplnosti takto :

Maria!
Léta Páně 1705 zbožně v Pánu skonala
Jeho Excelence vysoce vážený pán
pan Wolfgang Heinrich Notthafft,
Svaté říše římské hrabě z Wernbergu na Rundingu, Aholmingu, Raindorfu a Železné Rudě,
Jeho Jasnost komoří kurfiřtů bavorských,
Vicedom ve Straubingu a správce na Pernsteinu,
také biskupství řezenského a pasovského dědičný truksas,
respektive dědičný maršál a Dušičkového bratrstva ve Straubingu
nejhorlivější zakladatel, podporovate a dobrodinec,
který je tu pochován
a jehož duše navěky Boha chval,
Amen

- - - - -
* Wiesenfelden (BY) / Železná Ruda / Bayerisch Eisenstein (BY) / † † † Straubing (BY)

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Náhrobek jeho otce v karmelitském kostele ve Straubingu
Wolfův syn Johann Heinrich II (1673-1734), zakladatel kostela v české Železné Rudě v roce 1732
Erb hraběcího rodu Notthafftů
Titulní list (1625) genealogie rodu Notthafftů z WernberguTitulní list (1625) genealogie rodu Notthafftů z Wernbergu
Webové stránky rodu Notthafftů

zobrazit všechny přílohy

TOPlist