logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

FERDINAND MATHE

Pfingsten


Farbenprächtig glänzt im Lenze
Unser hohes, heil'ges Fest,
Bietet reich der Blumen Kränze,
Schwand doch Winters letzter Rest.

Gaben, die der Seele dienen,
Kommen von des Himmels Höh'n.
Nun mit freudig frommen Mienen
Wollen wir nach oben seh'n.

Strahlt der Sonne Glanz hernieder,
Lasst uns denken an den Geist,
Der von oben leuchtet wieder
Und uns auf den Schöpfer weist.

Brauchen wir nicht Trost und Kräfte,
Mut in Volkes Gram und Not?
Und im Drang der Tagsgeschäfte -
Steh' uns bei, du güt'ger Gott!

Letnice


Barevnou nádherou kvetou
Letnice. Třpyt jarních chvil
děvčátek, co věnce pletou,
zbytek zimy zaplašil.

Dary nebes duši těší,
shůry Pán je seslal k nám.
Každý z nás, byť cestou zhřešil,
chce dnes hledět k výšinám.

Slunce září z modré výše,
Duch mezi nás sestoupil.
Ze své nesmrtelné říše
Tvůrce i nám určil díl.

Nebe všem chce dodat síly,
odvahy pro denní ruch.
I kdybychom v nouzi byli,
věrně při nás stojí Bůh!

Böhmwind, s. 584

Der Rosenkranz


Rosen ranken sich um Deine Hände
Mutter! Seh ich sie nicht prachtvoll blühn?
O dass jeder doch das Glück empfände,
Wenn der Rosen volle Ampeln glüh'n.

Wenn des Lebens Dornen stechend schmerzen,
Immer lächelt leis' der Blüten Glanz,
Selig leuchten Deiner Fürsprach' Herzen,
Hältst o Himmelsmutter Du der Kranz.

Deines Beispiels unaussprechlich' Gnade
Führt uns sicher zu dem Sohne hin.
Ich auch nehm' den Kranz aus meiner Lade,
Weil ich weiß, dass ich Dein Kind ja bin.

Růženec


Růže Tvoje ruce ovíjejí,
Matko! V plné nádheře se skví
pro všechny, kdo dojít štěstí chtějí
v sladké vůni, v záři tajemství.

Když život zas trny prudce raní,
v jasu květů na nás pamatuj,
srdce osvěž milostí, ó Paní,
drž nad námi všemi věnec svůj.

Tvé přímluvy nevýslovná síla
dovede nás k Tvému synovi.
Růženec jsi v ruce položila
dětem svým, než prosbu vysloví.

Glaube und Heimat, 1961, s. 793

Narodil se v horském a dnes ve vojenské cvičiště modrých helem proměněném zaniklém Ondřejově (Andreasberg) 26. července 1876. Stal se katolickým knězem, katechetou a biskupským notářem českobudějovické diecéze, ba i starostou jednoho z nejvýznamnějších kulturních center šumavských Němců, města Vimperka (Winterberg). Neušel ovšem vyhnání jako na sta jeho oveček a zemřel na druhé straně šumavských hřebenů v bavorském Vilshofenu na Dunaji 5. ledna 1962.

- - - - -
* Ondřejov / Vimperk / † Vilshofen (BY)

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Jako mladý kněz
Ve sboru vimperského gymnázia r. 1925 (stojící druhý zprava)
Podle záznamu v ondřejovské matrice se narodil dne 26. července 1876 v Ondřejově čp. 6 řídícímu učiteli Franzi Mathemu a jeho ženě Aloisii, dceři kramáře z Arnoštova (Ernstbrunn)
Odstavec z vimperské městské kroniky s daty o smrti matky a otce roku 1937 v Dolní Vltavici

zobrazit všechny přílohy

TOPlist