logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

REINHOLD MACHO

Přátelství, prověřené mnoha staletími


Vždycky jsme měli zato, že ve Furthu (rozuměj bavorský Furth im Walde - pozn. překl.) si podávají ruce kultura mezi Prahou a Mnichovem (München). Všechny akce, které pořádáme, jsou o přeshraniční spolupráci. Letos 1998 je to už třetí Furthské hudební léto a ústředním pořadem je Dvořákova Rusalka, předtím to byla Smetanova Prodaná nevěsta a Dalibor. V Rusalce zpívá šest českých sólistů z celkového počtu osmi. Hlavním posláním našich česko-německých akcí je lépe se poznávat a zbavovat se předsudků. Po padesát let jsme žili každý ve vlastním světě. To nás nesmí odradit od stavění mostů. Furth má přátelství s rakouským a francouzským městem. Francouzi nás považovali za nepřítele a dnes už tomu tak není. Patrný rozdíl je mezi staršími a mladými lidmi na obou stranách hranice. Mládež je nezatížena minulostí a snadno navazuje přátelství. Faktem je, že propagace česko-německé spolupráce nebývá ještě u někoho přijímána s nadšením, ale musíme do toho společně jít. Naším partnerským městem jsou Domažlice (Taus), se kterými nás pojí přátelství, prověřené mnoha staletími. Dodnes se tady (rozuměj ve Furth im Walde) vzpomíná na pomoc domažlických hasičů při velkém požáru města v roce 1864. Nedávno u vás hořelo a naše sbory vyjely hasit. Za zmínku stojí, že máme společný domažlicko-furthský orchestr, který diriguje Václav Cibulka. Každoročně pořádáme společný veletrh Domex pro naši příhraniční oblast. My se soustřeďujeme v rámci tohoto velkého euroregionu (Šumava - Bavorský les) na náš malý region, na bližší vztahy s konkrétními obcemi Domažlicka, vytvářet však tzv. euroregion "střed" není nutné. Důležitá je finanční podpora od Evropské unie. Právě jsme dostavěli občanské centrum za 5 milionů marek, na které přispěla EU 66%. Tam se budou také uskutečňovat česko-bavorská setkání, takže prastará furthská funkce mostu (Furth znamená doslova česky "brod" - pozn. překl.) mezi dvěma světy se ještě umocní.

P.S. Text je záznamem odpovědí na otázky listu Právo z června 1998 a jeho titulek není převzat odtud, ale ze slov sama dotazovaného.

Takových vyjádření možná zaznělo až dost, jenže za těmito stojí nejen činy, nýbrž i osud pravého Šumavana. Reinhold Macho, starosta pohraničního bavorského města Furth im Walde, kde 8. září 2005 nečekaně skonal ve svých 63 letech, jichž se ještě téhož roku stačil dožít, se totiž narodil 10. července 1942 v Horní Vltavici (Obermoldau), kde měl tenkráte jeho otec zavedený hostinec Zum Kubani (U Boubína). Na internetových stránkách Heimatkreis Bischofteinitz čteme i pozoruhodnou větu, že "po skončení války musil opustit domov svých předků, poněvadž režim mravu se příčící (sittenwidriges) a pohrdající člověkem (menschenverachtendes) vykonal tak i na něm pomstu za stejně barbarský (eben barbarisches) systém, který Evropu a svět zatáhl do nesmyslné války (in einen sinnlosen Krieg)". Tenkrát se rodina usadila hned v prvé přestupní stanici do nového domova, jímž byl pro tolik vyhnanců právě "Brod nad Lesy", jak se mu také česky říkalo. Malý Reinhold tu vychodil obecnou školu, reálku a vyučil se v oboru elektrická měřicí technika. Za působení v tiskovém odboru firmy Siemens v Mnichově byl už však i mnohostranně politicky činný v bavorské CSU, za kterou byl volen až do konce svých dní a v níž právě svým působením v komunální politice dokázal účinněji než jiní naplňovat zásady stranického programu. Už v roce 1964 založil tzv. Grenzland-Forum, dvacet let nato se stal po mnohaletém účinkování v radě města Furth im Wald jeho starostou. Brzy po roce 1989 jsem měl právě od něho půjčeno několik ročníků Heimatbote, hlavičkové mutace Sudetendeutsche Zeitung pro krajany z Horšovotýnska, nad nimiž "jeho" město drží už více než půlstoletý patronát. Dá se těžko popsat, co všechno jsem prostřednictvím té četby pochopil, poněvadž prvý náraz byl obzvláště silný. Učili jsme se v Česko-bavorských výhledech a práci pro ně jakoby navzájem číst, mluvit a myslit v zrcadle jiného názoru, aniž bychom se kdy museli vzdát svého. Z těch bolestných řádek za nezapomenutelným člověkem se dovídáme, že uměl motivovat, dodávat odvahy. Ne naposledy byl Evropanem: při prvé jeho návštěvě Horšovského Týna po něžné revoluci zavlála tam prý evropská vlajka a roku 1993 tam zasadil vlastní rukou strom smíření. Byl to dub, pevný a vytrvalý jako on sám. Když umřel, nad jeho čerstvým hrobem musela stanout i dosud žijící stařičká matka. Tak nás jistě přežije i naše společná země.

- - - - -
* Horní Vltavice / † † † Furth im Walde (BY)

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Reinhold Macho vypráví o tom,
jak zažil vyhnání (videozáznam)
Jako starosta Furth im Walde nechává roku 1990 zapsat Jiřího Dienstbiera do Zlaté knihy města a s bavorským ministrem hospodářství a dopravy Augustem Langem mu předávají hraniční kámen z roku 1766Jako starosta Furth im Walde nechává roku 1990 zapsat Jiřího Dienstbiera do Zlaté knihy města a s bavorským ministrem hospodářství a dopravy Augustem Langem mu předávají hraniční kámen z roku 1766
V říjnu 1996 byl Reinhold Macho vyznamenán v Berlíně Spolkovým
záslužným křížem z rukou prezidenta Romana Herzoga

zobrazit všechny přílohy

TOPlist