logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

EDUARD LAD

Deutscher Böhmerwaldbund ve Filipově Huti


V neděli dne 27. ledna (roku 1924 - pozn. překl.) se nově ustavila (v originále "neu konstituiert" - pozn. překl.) spolková skupina Filipova Huť u Kašperských Hor (v originále "die Bundesgruppe Philippshütte bei Bergreichenstein" - pozn. překl.). Zvoleni byli: předsedou pan Eduard Lad, řídící učitel; zástupcem předsedy pan Gustav Keller, učitel; zapisovatelem pan Franz Kerschbaum; pokladníkem pan Josef Piller, hostinský a další dva členové výboru.


Budweiser Zeitung, 1924, č. 12, s. 9

Tu zprávu do českobudějovického německého listu mohl zaslat sotva kdo jiný než nově zvolený předseda místní skupiny DBB ve Filipově Huti, řídící učitel tamní německé obecné školy Eduard Lad. Podle seznamu německého učitelstva z roku 1928 byla místem jeho příchodu na svět České Budějovice v roce 1900, v rodném městě absolvoval 19 let nato i učitelský ústav a učil zřejmě na škole také češtinu. Jakkoli záznam o jeho narození pod jménem Eduard Rudolph Lad v českobudějovické křestní matrice je psán německy, víme, že u Eduardova o deset let staršího bratra Josefa (zastoupeného i samostatně na webových stranách Kohoutího kříže) byla ještě jazykem záznamu čeština. Z toho českého pramene se dovídáme, že otec obou bratří Tomáš Lád, v roce 1890 tovární dělník a deset let nato už "Hausmeister", tj. domovník (proto už asi se tvářící jako Němec), narozený v Žárovné, okr. Prachatice, čp. 7 byl synem Vácslava Láda, podruha ze vsi Tvrzice, farnost Přeslavice na Strakonicku, a Marie, roz. Kusové z Žárovné čp. 10. Matka Leopoldina byla dcerou Jana Krásy, soukeníka v Hošticích (Hostitz) u Volyně a Magdaleny, roz. Slavíčkové z Volyně čp. 21. Narodil se tedy stejně jako jeho bratr sice v Českých Budějovicích, rodiče však pocházeli z českého Pošumaví. Josef Janda (1892-1980) ve svém Prácheňském zpěvníku (1. vydání 1970) zapsal písně Zařehtej, můj vraný koníčku a Ženci a žnečky, jak mu je v Tvrzicích zazpíval ve svých 45 letech Matěj Lád. Ládů (někteří se psali i příjmením Laad) bylo ovšem v Tvrzicích nespočet. Eduard Lad absolvoval roku 1919 učitelský ústav v rodném městě, tři roky nato byl však ještě na okrese Prachatice učitelem "ohne Bestimmung des Dienstortes", tj. "bez určení služebního místa". Ta budova německé školy ve Filipově Huti, kde ho zastihujeme po dvou letech jako řídícího učitele, až dosud stojí, že tam však potomek Ládů a Krásů oživil v roce 1924 pobočku sdružení, založeného jako "ochranný" národnostní spolek v jeho rodném městě "Budweis", má svou váhu coby historická připomínka. Jen bych se rád dověděl něco o dalších osudech obou učitelských bratří ze Šumavy. Kdo z nich třeba byl onen "Oberlehrer Lad", který byl údajně posledním ředitelem německé obecné školy v Cejsicích (Zeislitz) u Vimperka a o jehož pobytu hledá jakoukoli informaci v první půli padesátých let krajanský časopis Böhmerwäldler Heimatbrief (viz jeho č. 70 z června 1954)? Dotaz zřejmě čeká na odpověď až dodnes.

- - - - -
* České Budějovice / Filipova Huť / Nové Hutě

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Originál zprávy v rubrice "Vereinsnachrichten" v německém českobudějovickém listu
Škola ve Filipově Huti se svým učitelským personálem v soupisu německého učitelstva
Bosé šumavské děti před školou ve Filipově Huti, pan učitel Lad to však nahoře zřejmě nebude
Bývalá škola ve Filipově HutiBývalá škola ve Filipově Huti

zobrazit všechny přílohy

TOPlist