logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

ERNST KOTTAL

Die Ortschaft Scheiben - meine Heimat!


Scheiben is a Dörferl - liegt im Böhmerwald drin,
is a wunderschöns Fleckerl - wo i auf d'Welt kemma bin.
Der Kubany, der Schreiner, der Libin dazua
hobm gschaut auf mei Wiagn, als ganz kloaner Bua.
Und wia i hob geh glernt und wia i bi grennt,
da hab i mei Hoamat bald auswendi kennt.
I hab kennt a jed's Bacherl, jed'n Steig und jed'n Stoa,
i hab kennt a jed's Bleamal, wias blüht hat am Roa.
Wia i bin groß word'n, mei Hoamat hab i g'liabt,
woar alleweil fröhli und niemals betrüabt.
Dann hab i a g'heirat - und warum soll i lüagn,
i zwoafuchzt Wocha hat grumpelt die Wiagn.
I war damals so glückli, wie neamd auf da Welt,
und i hätt a net tauscht, hätt der g'habt a viel Geld!
Auf amol war d'Freud aus - wir wurden vertrieb'n;
a ganz kloanes Pinkerl von da Hoamat is bliebn.
Fort aus da Hoamat und fort in die Not,
mancher hat g'sogt: Wär i doch glei tot!
A Mensch ohne Hoamat is wia a Köni ohne Thron,
is wia a Himmel ohne Stern, wie a Glockn ohne Ton.
In da Fremd bin i alt word'n - man woas oft net wia,
aber mei Hoamat, mei Hoamat, vergiss i halt nia!

Vyšovatka, můj domov


Ve Vyšovatce já býval domovem,
tam v krásné Šumavě já na svět přišel jsem.
Bobík a Libín, Boubín ztemnělý
mi do kolébky v dětství hleděly.
A jak jsem rostl a prospíval dál,
domov kolem jsem zblízka poznával.
Znal jsem tam každý kámen, každou pěšinu,
každou mez, potok, luční květinu.
Domov byl štěstí, co jsem v srdci choval,
pro něj snad ničeho bych nelitoval.
Oženil jsem se, není o čem lhát,
do roka začali jsme kolíbat.
Měl jsem všechno, co marně hledá svět,
každý boháč mi mohl závidět.
Nám všem pak navždy vzali dům a zem
a vyhnali s ubohým ranečkem
z domova pryč a snad už napořád,
leckterý z nás by v ten čas umřel rád.
Bez domova jsi jak bez trůnu král,
jak nebe beze hvězd, zvon, cos mu srdce vzal.
Jsem starý muž - i kdybych neměl slov,
nemohu zapomenout na vlast, na domov!

Böhmwind, s. 158

Ernst Kottal se narodil ve Vyšovatce (Scheiben) 4. ledna 1898 jako čtvrté dítě manželů Petera a Karoliny Kottalových (matka byla rozená Hanzlová, čti Hanclová). Po vychození obecné školy v rodné obci talentovaný žák přišel na středoškolská studia při jednom klášteře v samotné Vídni. Poněvadž jeho bratr Elias se vystěhoval roku 1911 za štěstím do Ameriky, musel se vrátit jako nově stanovený dědic na rodný statek. Pak vybuchla první světová válka. Na albánské frontě se nakazil malárií a střevní infekcí a zdravotní potíže ho od té doby provázely po celý život. Roku 1930 se oženil s rolnickou dcerou Marií rozenou Blaschko, z Vyšovatky jako on, "Bauernsohn in Scheiben", kterého Gustav Jungbauer na straně 241 svého nepřekonatelného souboru šumavských pověstí "Böhmerwald-Sagen" (1924) jmenuje jako jednoho z těch, kdo mu v roce 1922 na výzvu v tisku poslali pověsti ze svého okolí.. Měli spolu čtyři syny a tři dcery. Kottal jako starosta obce v letech druhé světové války strávil poté, co nastal její konec, rok a půl v českém vězení, zatímco jeho rodina se po nuceném vysídlení německého obyvatelstva ocitla v Hesensku. Když posléze přišel za nimi, začínal jako lesní dělník. Dcera Hanni se roku 1955 přestěhovala do USA, druhý nejstarší syn 1973 tragicky zahynul. Ernst Kottal následoval i ve svém skonu 26. prosince 1976 v hesenském Giessenu přítele básníka Hermanna Nusku, zastoupeného rovněž v našem souboru, který zesnul v srpnu téhož roku. Ten pocházel z Veselky (Wessele), patřící dříve jako Vyšovatka k politické obci Pravětín (Gansau). Odtud byl zase Karl Hilgartner, takže básnický trojlístek vykvetl vlastně v doslova sousedících šumavských vsích. Vyšovatka patří dnes k Šumavským Hošticím a zbylo z ní jako z těch ostatních jen pouhé torzo.

- - - - -
* Vyšovatka / † Gießen (HE)

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Narodil se ve Vyšovatce čp. 3 a byl ve Vimperku pokřtěn jako Ernst Kottal (roku 1943 však podle tohoto záznamu vimperské matriky "od víry odpadl") - otcova matka Elisabeth, roz. Fuchsová, pocházela z Pravětína, její muž a novorozencův děd už hospodařil na Ernstově rodném stavení, matka Ernstova byla pak dcerou mlynáře v Šumavských Hošticích čp. 19 Josepha Hanzla a jeho ženy Anny Marie, roz. Beckové z Řepešína - přípis k záznamu uvádí datum svatby Ernsta Kottala s Marií Blaschko dne 3. března roku 1930
Rodná Vyšovatka od jihu na snímku z roku 1938,
v pozadí vpravo Svatá Maří...
... a dnes... a dnes
Vyšovatka z ptačího pohledu

zobrazit všechny přílohy

TOPlist