logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

MARIA KERNOVÁ

Herneisbrunner Lied


Ein Kirchlein steht auf Waldeshöh'
so still und einsam da,
wenn ich das liebe Kirchlein seh',
scheint mir der Himmel nah.
Da flüchtet in der Hintergrund
flittergoldene Welt
und in mein Herz, so trüb und wund
der Tröstung Balsam fällt.

Zur Gottesmutter fleh' ich dann
mit andachtvollem Sinn,
dass sie auf wüster Erdenbahn
mir stets sei Führerin.
Zu horchen sheint dann wohl das Bild
dem glühenden Gebet,
indes ums Haupt so klar und mild
Verklärungsschimmer weht.

Und wenn der dunkle Moldaustrom
im Felsengrunde stöhnt
und durch Gebraus so hell und fromm
das Aveglöcklein tönt,
zieht's mich zur Waldkapelle hin,
zu unsrer lieben Frau,
und sieh', entwölkt ist dann mein Sinn,
mein Himmel wieder blau.

Studenecká píseň


Kostelík stojí u lesa
tak tiše a tak sám,
zdá se mně, že snad nebesa
teď blízko sebe mám.
Do pozadí se dostává
svět plný pozlátka,
padá na srdce bolavá
útěcha přesladká.

Sem k Matce Boží tiše spěj
s modlitbou horoucí,
v tom světě zlém děj se co děj
přijde ti s pomocí.
Ten obraz na zdi svatyně
zdá se ti naslouchat,
nad Paní v dobré hodině
něžný třpyt počne plát.

Ve skalách když pak temný proud
Vltavy zasténá,
až k řece dá se zaslechnout
Zdrávasu ozvěna.
To z lesní kaple volá zas
zvon k Naší Milé Paní,
čistý bezmračný modrojas
nebe zřím skvět se na Ní.

P.S. Na straně 15 pátého májového čísla měsíčníku Glaube und Heimat z roku 1996 je ta mariánská píseň signována jinak, totiž Ign. R. Kath. Snad je její autor dodnes vlastně neznámý

Jméno Marie Kernové se ocitá v záhlaví této připomínky jednoho z nejkrásnějších šumavských poutních míst především proto, že podle vyjádření P. Severina Gottsmicha to ona píseň o Studenci zachovala pro budoucnost a autorství tak přešlo v některých zveřejněních na ni. Gottsmich považuje za autora nejspíš ("am ehesten") Zephyrina Tobnera, v našem souboru rovněž zastoupeného. Maria Kernová, stálá členka chrámového sboru rožmberského farního kostela sv. Mikuláše biskupa, se narodila v Rožmberku nad Vltavou (Rosenberg) 21. srpna 1887. Žila tam v Kostelní ulici (Kirchgasse) čp. 5 a nikdy se neprovdala. Po vyhnání se ocitla v hesenském Niederflorstadtu a na sklonku dlouhého života pak v starobinci hornobavorského Geretsriedu. Zesnula 14. dubna 1970 v nemocnici blízkého Wolfratshausenu a na geretsriedském hřbitově spočinuly její tělesné ostatky. Píseň, kterou dokázala uchovat v paměti i přepisu pro další generace, prý zazněla i na její poslední cestě. Kde najít její Herneisbrunn? Pod jménem Hornoles, které by spisovně německému Herrnlesbrunn alespoň co do zvuku lépe odpovídalo, bychom dnes to místo marně hledali na mapách. Jen starý průvodce Národní jednoty pošumavské je tak počeštil i s poutní kaplí při vrchu na levém vltavském břehu, která 25 minut chůze od Rožmberka nad Vltavou dosud stojí, byť notně poničena zubem času. Kaple byla vystavěna roku 1679 při léčivém prameni, o tradici daleko starší svědčí kupříkladu pověst, která se ke Studenci - to je dnešní označení - zdávna pojí. V Rožmberku podle ní darovala žena jednoho řemeslníka život chlapci, který měl při narození na čele výrůstek podobný růžku. Jak dítě rostlo, rostl i roh na čele. Nepomohla žádná rada, přizvaní mastičkáři nedokázali nebohému pomoci ani v nejmenším. Ubohá matka se v lesní samotě modlívala k obrazu Boží Rodičky o uzdravení synovo a měla poté jedné noci sen, že jí Přesvatá Panna přislíbila splnění proseb. Nedaleko stromu, na němž byl obrázek zavěšen, vyvěral z kamenité lesní půdy pramen, jehož vodou ta žena od nynějška denně potírala čelo chlapcovo a spojovala to počínání s onou modlitbou. A hle: jednoho dne roh odpadl, aniž by zanechal stopu. Věc se ovšem neutajila. Městečko Rožmberk i blízké okolí bylo plno té noviny a lesní pramen brzy dostal jméno "Hörndl-les-Brunn", při čemž Hörndl značí právě růžek. Podobné jméno nesl i blízký statek Herrnleshof a studánce samé se říkalo i Unsere Liebe Frau Brunnen nebo také Grüne Maria (Zelená Maria) poté, co prý při velkém suchu vyslyšela Matka Boží modlitby zdejších rolníků. Nadešly deště, tráva i úroda se opět zazelenala. Ke kapli zasvěcené v květnu 1688 Bolestné Matce Boží a svaté Anně přibyla později i hospůdka pro pocestné, poněvadž sem každoročně proudívaly celé zástupy prosebníků nejen z okolního buquoyského panství. V registru farnosti Rožmberk 1700-1720 je uveden popis tohoto znění: "Při Herrnlesbrunnu kaple s hospodou a lázničkami". Pramen, který si získal pověst zázračného, vyvěrá na západní straně ohrazené stavby, která měla podle staré pohlednice i kryté ambity po obvodu barokně řešeného centrálního půdorysu, s kaplí uprostřed nádvoříčka. Spojení mariánského kultu se svatoanenským představuje i plastika svaté Anny nad vstupní branou do nádvoří.

- - - - -
* Rožmberk nad Vltavou / Studenec / † Wolfratshausen (BY) / † † Geretsried (BY

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Ještě v roce 1965 podle snímku její brána stála v téměř původní podobě...
... a její stav dnes... a její stav dnes
Takto vyhlíží poutní kaple ve Studenci v roce 2018 - opravena byla alespoň střechaTakto vyhlíží poutní kaple ve Studenci v roce 2018 - opravena byla alespoň střecha
Několik zastavení studenecké křížové cesty

zobrazit všechny přílohy

TOPlist