logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

DOMINIK KAINDL

O vzniku cisterciáckého kláštera ve Vyšším Brodě

Cisterciácký klášter ve Vyšším Brodě, zvaný po tom stejnojmenném místě, ležícím v jižních Čechách na řece Vltavě (Moldau) německy Hohenfurth, latinsky Altovadum, děkuje za svůj vznik rodu pánů z Růže, tak věhlasnému ve starších českých dějinách. Vlastní popud k založení kláštera právě zde je jako u mnoha jiných klášterů zahalen v šeru té dávné doby. Podle lidové pověsti, jak jsem ji našel zaznamenánu poprvé v rukopise datovaném na den přesně 30. června 1629 a nazvaném Nobilissima Stemmatis Ursinorum de Rosis descriptio (Popis původu urozeného rodu Ursiniů z Růže), měla na místě dnešního klášterního hřbitova, tam, kde nyní stojí kaple svaté Anny, stát kdysi kaple podobná a chovat v sobě všeobecně uctívané zpodobení Bolestné Matky Kristovy se Synovým tělem na svém klíně. I Vok z Rožmberka, český zemský maršálek sídlící na blízkém hradě Rožmberku, chtěl jednoho dne v té kapli konat svou pobožnost. Musil se brodit napříč proudem Vltavy, aby se dostal na protější břeh řeky, kde kaple stála. Voda však byla tak vysoká, že se ocitl v nebezpečí života. Tu si slíbil, ujde-li smrti, zbudovat klášter na stejném místě, kde byla řečená kaple. Dosáhl šťastně břehu a z vděčnosti opravdu založil klášter nazvaný podle toho místa Vyšší Brod. V soudobých ani pozdějších pramenech není ta pověst ničím doložena. Snad je jejím podkladem historická skutečnost, že Vok z Rožmberka se v bitvě u Mühldorfu na řece Inn 25. srpna 1257, ve které vévoda Ludvík II. Bavorský porazil krále Přemysla Otakara II., ocitl na útěku skutečně ve vlnách Innu v přímém ohrožení života. Kaple na klášterním hřbitově zasvěcená Matce Boží se poprvé připomíná v listině ze dne 22. července 1385. O kapli svaté Anny nás zpravuje poprvé nápis na obraze prvního opata Otty I. (byl jím v letech 1259-1281), pocházející ovšem až ze 17. století. Zpodobení či nejspíše socha Bolestné Matky Boží s Kristovým tělem na klíně se připomíná v listině ze dne 17. února 1411.
Místní jméno Vyšší Brod je přitom starší než klášter sám, poněvadž v době jeho založení tu už existovala osada téhož jména s farním kostelem. Označení "vyšší" brod má místo opravdu odlišit od níže položených brodů doleji po říčním proudu. Se zmíněnou pověstí nemá to jméno co činit, navázalo jen na pojem už existující a převzalo jej.
Stará nedatovaná listina nás zpravuje o tom, že řečený Vok z Rožmberka, maršálek českého království, založil klášter ke spáse duše své i svých příbuzných a pojal záměr věnovat ho řádu cisterciáků. Obrátil se za tím účelem na generálního opata cisterciáckého řádu v Citeaux s prosbou, aby směl nově založený klášter osadit mnichy z cisterciáckého kláštera Wilhering u hornorakouského Lince. Současně poskytl opatovi a několika mnichům z Wilheringu možnost vynajít vhodné místo pro nový klášter, který obdařil i pozemkovým majetkem s rozsáhlými pastvinami, lesy a dokonce dvěma vinicemi (odjinud víme, že pražský biskup Jan potvrdil 23. května 1259 i Vokovo darování patronátních práv ke kostelům v Rožmitále a v Přídolí a v listině téhož biskupa z 1. června stejného roku je doloženo také dříve už existující městečko níže po vltavském proudu - pozn. překl.).
Pravost oné nedatované Vokovy listiny byla později zpochybňována, skutečností však zůstává, že Vyšší Brod byl osazen opravdu z Wilheringu. Nevíme sice, kdy se tak stalo a jakou formou, mimo veškeru pochybnost je ale sám fakt, že i jiné prameny uvádějí právě opata z Wilheringu jako vyšebrodského "otce opata".
Za opata Farenschona (1608-1620) či krátce předtím byly zhotoveny podoby všech dosavadních vyšebrodských opatů vůbec. Na obraze prvního opata se nachází latinský nápis, který v překladu zní takto: "Otto, prvý opat vyšebrodský, byl sem slavnostně uveden z Wilheringu spolu se dvanácti jinými mnichy Jindřichem, synem Petra z Rožmberka, roku 1259. Zesnul 1281."
Tento nápis se ovšem zakládá právě jen na ústním podání.

Na výčtu jednotlivých opatů a historii jejich počinů staví Kaindlovy dějiny vyšebrodského kláštera, jak německy vyšly pod názvem Geschichte des Zisterzienserstiftes Hohenfurt in Böhmen v Českém Krumlově roku 1930. Autor knihy se narodil 28. listopadu 1891 ve vsi Kamenná (Sacherles) jen malý kus na jih od Žumberka (Sonnberg). Vyšebrodský cisterciák od roku 1911 a doktor teologie od roku 1918 (pražská studia zakončil známkou "sub auspiciis Imperatoris", tedy vůbec nejvyšším možným ohodnocením) byl nejprve dva roky kaplanem v Dobré Vodě u Nových Hradů (Brünnl) a další dva roky na tachovské farnosti pražských křižovníků s červenou hvězdou na doslova druhé straně Šumavy, posléze v letech 1924-1938 nejprve prefektem Vyšebrodského domu pro výchovu kněžského dorostu v Českých Budějovicích a pak profesorem starozákonní teologie na českobudějovickém kněžském semináři. Právě tady v Budějovicích sepsal i své dějiny vyšebrodského kláštera. Po záboru Sudet byl P. Dominik Kaindl ustanoven generálním vikářem německé části českobudějovické diecéze, církevně nyní spravované z Lince. Když byl nacistickou mocí uvězněn vyšebrodský opat Tecelin Jaksch, zvolil konvent kláštera s římským papežským souhlasem Kaindla opatem-koadjutorem. Roku 1941 byl klášter nacisty zrušen a Kaindl se stal farářem v Loučovicích (Kienberg), patřících částečně k farnosti Malšín (Malsching), částečně k Vyššímu Brodu. Přišel odsun a pobyt nejprve v klášteře Rein u Štýrského Hradce (Graz), od roku 1951 pak v klášteře Heiligenkreuz blízko Vídně, kde zasloužilý kněz zemřel 22. února 1973 a je tu i pochován stejně jako například už od roku 1950 i jeho řádový bratr a rožmberský rodák Johann Nepomuk Guido Sailer.

- - - - -
* Kamenná / Vyšší Brod / Dobrá Voda u Nových Hradů / České Budějovice / Loučovice / † † † Heiligenkreuz (A)

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Záznam oddací matriky farní obce Rychnov u Nových Hradů o svatbě jeho rodičů 27. ledna roku 1891: ženich Franz Kaindl byl synem Adalberta Kaindla, který hospodařil se svou ženou Annou, roz. Guschlbauerovou z Božejova na témže stavení v Kamenné čp. 6 jako on po něm, nevěsta Maria byla dcerou Matthäuse Quatembera z Kamenné čp. 26 a Ewy, roz. Raabové z Kamenné
V indexu matriky farní obce Rychnov u Nových Hradů nacházíme záznam o narození chlapce jménem Franz Keindl ve vsi Kamenná dne 28. listopadu 1891
Jeho kněžská primice
Na snímku z roku 1932 nalevo od vyšebrodského opata Tezelina Jaksche
před misijním křížem v Malšíně

zobrazit všechny přílohy

TOPlist