logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

JAROSLAV JUNGMANN

Wenn ich der Heimat grüne Auen...


Wenn ich der Heimat grüne Auen
Vom Plöckenstein herab zum See
Und unsres Hochwalds herrlich Gauen
Hin bis zum Schöninger erseh,
Wird's mir so froh und doch so bange
Und fast wie Trauer geht's mich an,
Es drängt zu beten mich im Sange:
Mein Lied, o fliege himmelan!
Du lieber Gott, die Bitt erschallt,
Erhalt uns deutsch den Böhmerwald!

Und abends, wenn der Mond, der bleiche,
Auf die Natur herniederblinkt,
Ich dann zum Lieb mich leise schleiche,
Das mir vom Fenster freundlich winkt.
Ein hell' "Grüß Gott!" ist mein Willkommen
Und "Grüaß di an!" die Antwort drauf.
Was soll das schönste Weib mir frommen,
Wenn i mein Muttersprach verkauf?
Du lieber Gott, mein Bitt erschallt,
Erhalt uns deutsch den Böhmerwald!

Und Sonntag, wenn zu Kirche eilet
Von fern und nahe jung und alt,
Weil dort der Herrgott näher weilet,
Wo frommer Sang zum Himmel schallt.
Da wackelt zitternd auch am Wege
Dem Kirchlein zu ein Greisenpaar.
Und weil gerad auf seinem Wege
Ein Sprach erklang, die fremd ihm war:
Du lieber Gott, seine Bitt erschallt,
Erhalt uns deutsch den Böhmerwald!

Když k zeleným domovským nivám...


Když k zeleným domovským nivám
od Plechého zrak zaletí,
když na nádherný hvozd se dívám
z jezerních stěn až ke Kleti,
srdce mi jásá a hned znova
stesk zas ho sevře ze všech stran,
na jazyk derou se mi slova,
píseň stoupá do nebes bran:
Náš Bože, vroucí prosbě přej,
rodnou Šumavu uchovej!

A večer, když se bledá luna
nad obzorem zas vynoří
a láska pod okýnkem zplna
od srdce k srdci hovoří:
"Pozdrav Bůh!" řeknu v uvítání
a moje milá odpoví -
nechtělo by se žít snad ani,
nemoci spolu vyslovit:
Náš Bože, vroucí prosbě přej,
rodnou Šumavu uchovej!

A ve svátek, když zástup chvátá
ke kostelíku odevšad
a k nebi zazní prosba vzňatá,
kde Bůh má jistě spočívat,
stařík a jeho útlá žena
sem cestou míří prostřed luk.
Nepoznal bych je podle jména,
za ně však pros mé řeči zvuk:
Náš Bože, vroucí prosbě přej,
rodnou Šumavu uchovej!

Volkslieder aus dem Böhmerwalde II, s. 224-226

Je to text "Böhmerwaldbundeslied", spolkové hymny šumavských Němců, jak se zpívala ještě se závěrečnou čtvrtou slokou, kterou v poznámce svého souboru Volkslieder aus dem Böhmerwalde univerzitní profesor Dr. Gustav Jungbauer také uvádí spolu s krátkým životopisem autora celé písně. Byl jím Jaroslav (Jaroslaus) Jungmann, narozený 19. července 1844 v Praze, kde navštěvoval i německé gymnázium, studoval pak na univerzitě práva a získal hudební vzdělání u tak výtečných pedagogů, jakými byli Kittl, Vogel a Proksch. V Českých Budějovicích, kde vznikl roku 1884 právě onen Deutscher Böhmerwaldbund, tj. spolek, jehož hymny se stal tvůrcem, působil Jungmann jako kapelník městského divadla a katedrálního chrámu svatého Mikuláše, dále jako dirigent německého Musikvereinu a sbormistr spolku ostrostřelců. Jako autora zmíněné už hymny i hudby doprovázející slavné šumavské pašijové hry ho připomínala až do vyhnání Němců i bysta v Šumavském muzeu v Horní Plané. On sám však zemřel už 3. října 1905 ve Vídni a pochován byl na českobudějovickém hřbitově u svaté Otýlie.

P.S. Rok před jeho smrtí slavil Deutscher Böhmerwaldbund 20. výročí svého založení a při té příležitosti vznikla píseň o "věrné stráži", která ještě o 20 let později figuruje pod Jungmannovým jménem samozřejmě jen německy mezi "písněmi o německé Šumavě" na stránkách zvláštního spolkového dvoulistu k novému jubileu, slavenému už za Československé republiky v Českých Budějovicích.

Die treue Wacht


Vom Arber bis zum Plöckenstein
erklinget jetzt ein Lied,
das wie der rauhe Nordwind sonst
durch Berg' und Täler zieht.
Die Jugend singt 's, das Alter mit,
der Bauer und der Knecht,
weil jedem, was das Lied besagt,
das Herz zersprengen möcht:
[: "Treu steht die Wacht" es laut erschallt,
im schönen deutschen Böhmerwald.:]

Der Bursche, der ein Mädchen freit,
gedenke seiner Pflicht,
dem Deutschen frommt die deutsche Maid,
die fremde tut es nicht.
D'rum, wenn er sich ein Liebchen fand,
als echter deutscher Mann,
fragt er, bevor er schließt das Band,
ob sie das Lied auch kann:
[: "Treu steht die Wacht" es laut erschallt,
im schönen deutschen Böhmerwald.:]

Ihr Mädchen alle lernt das Lied,
s' wird einstens euer Hort,
wenn euch ein deutscher Bursch' ersieht,
so fragt er drum sofort.
Und wenn ihr dann im Ehestand
zu Müttern avanciert,
so sei den lieben Kleinen auch
als erstes Lied dociert:
[: "Treu steht die Wacht" es laut erschallt,
im schönen deutschen Böhmerwald.:]

D'rum hab'n wir uns zusammgeschart,
bricht wo Gefahr herein,
dass uns die Muttersprach gewahrt,
sorgt unser Schutzverein,
und dass der liebe Böhmerwald
auch blühe und gedeih',
so schafft sein Band von Fern und Nah
was ihm zu Nutz herbei:
[: "Treu steht die Wacht" es laut erschallt,
im schönen deutschen Böhmerwald.:]

Věrná stráž


Od Javoru až po Plechý
teď jedna píseň zní,
horami, doly když teď jde
drsný van severní.
Mladí, staří ji zpívají,
sedlák i čeleď s ním,
co její slova vypoví,
plá srdcem bolavým:
[: "Šumavy buďme věrná stráž,
německý ráz měj domov náš!":]

Chlapče, než známost vyhledáš,
pomysli, že má být
té mateřštiny, co ty znáš,
cizí nemá tvůj cit.
Než najdeš své štěstí napořád,
jak opravdový muž,
ptej se, zda chce ta slova znát,
zda slyšela je už:
[: "Šumavy buďme věrná stráž,
německý ráz měj domov náš!":]

Kéž, dívky, jednou slova ta
jsou vašich srdcí hrad,
kéž jako věna bohatá
ženichům lze je dát.
A matkami až budete,
kéž drobným dítkám včas
co první refrén podává
je mateřský váš hlas:
[: "Šumavy buďme věrná stráž,
německý ráz měj domov náš!":]

Náš pevný houf kéž uková
proti zlé hrozbě val,
kéž mateřskou řeč zachová
sdružení naše dál,
kéž naše drahá Šumava
kvete a prospívá,
kéž zdáli i zblízka k posile
jí zvučně zaznívá:
[: "Šumavy buďme věrná stráž,
německý ráz měj domov náš!":]

- - - - -
* Praha / † Vídeň (A) / † † České Budějovice

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Záznam o jeho českobudějovickém pohřbu 5. října 1905  v "Knize zemřelých" prozrazuje mimo jiné místo jeho vídeňského úmrtí,
    rodné příjmení jeho ženy Anny, roz. Hanuschové, jakož i příčinu úmrtí: "Herzfleischentartung", tj. "degenerace srdečního svalu"
Notový záznam jeho "Spolkové písně Německého Böhmerwaldbundu", věnované jím Josefu Taschekovi,
    na stránkách "Ilustrovaného Budějovického kalendáře a adresáře na rok 1895"
Notový záznam a text jeho písně zvané "Böhmerwaldbundeslied",jejíž čtvrtá sloka zní v českém překladu asi takto:
Proto jsme se tak sjednotili / a věrně ruku v ruce jdem,/ aby v ohrožení své síly / jsme zvedli rázným odporem. /
Co malé počlo, mocně roste / v pevný svazek, kde k druhu druh / přimknuti, z duše slovo prosté
/ vydá dnes spolkový náš kruh: / "Ať mlád či stár, vždy věrně máš / krásné Šumavě držet stráž!"
Úvodní fanfáry hořických pašijových her
Obálka (1924) publikace ke 40. jubileu DBB i s jeho písňovými texty

zobrazit všechny přílohy

TOPlist