logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

JAROSLAV JUNGMANN

Repro Böhmerwäldler Jahrbuch 1993, s. 21

Dvě pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství zachycují členy zdejší rodiny gymnaziálního profesora Johanna Jungmanna, jeho dvou manželek a dětí z obou manželství: Jaroslav, který patří do toho prvého jako poslední z dětí Kathariny Jungmannové, zemřelé v lednu roku 1853, absolvoval podle jednoho z dokumentů práva a působil i v Olomouci

Repro Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 240, obraz 772 a 777
(Národní archiv - Digitalizované fondy a sbírky)

Z této pražské policejní přihlášky vysvítá, že Jaroslavova setra Elisabeth (1823-1855) byla první ženou
    Václava Bolemíra Nebeského (1818-1882), básníka, který přivedl k literární tvorbě Boženu Němcovou

Z této pražské policejní přihlášky vysvítá, že Jaroslavova setra Elisabeth (1823-1855) byla první ženou
Václava Bolemíra Nebeského (1818-1882), básníka, který přivedl k literární tvorbě Boženu Němcovou

Repro Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 414, obraz 164
(Národní archiv - Digitalizované fondy a sbírky)

Zpráva o úmrtí "dómského kapelníka" ve vídeňském tisku

Zpráva o úmrtí "dómského kapelníka" ve vídeňském tisku

Repro Neue Freie Presse, 4. 10. 1905, s. 11 (ANNO - AustriaN Newspapers Online)

Hrob na českobudějovickém hřbitově u sv. Otýlie

Hrob na českobudějovickém hřbitově u sv. Otýlie

Repro Mein Böhmerwald, 1933, s. 111

Záznam o jeho českobudějovickém pohřbu 5. října 1905 v "Knize zemřelých" prozrazuje mimo jiné místo jeho vídeňského úmrtí,
rodné příjmení jeho ženy Anny, roz. Hanuschové, jakož i příčinu úmrtí: "Herzfleischentartung", tj. "degenerace srdečního svalu"

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Notový záznam jeho "Spolkové písně Německého Böhmerwaldbundu", věnované jím Josefu Taschekovi,
    na stránkách "Ilustrovaného Budějovického kalendáře a adresáře na rok 1895"

Notový záznam jeho "Spolkové písně Německého Böhmerwaldbundu", věnované jím Josefu Taschekovi,
na stránkách "Ilustrovaného Budějovického kalendáře a adresáře na rok 1895"

Repro Illustr. Budweiser Kalender und Adreß-Buch 1895, s. 80

Notový záznam a text jeho písně zvané "Böhmerwaldbundeslied",jejíž čtvrtá sloka zní v českém překladu asi takto:
Proto jsme se tak sjednotili / a věrně ruku v ruce jdem,/ aby v ohrožení své síly / jsme zvedli rázným odporem. /
Co malé počlo, mocně roste / v pevný svazek, kde k druhu druh / přimknuti, z duše slovo prosté
/ vydá dnes spolkový náš kruh: / "Ať mlád či stár, vždy věrně máš / krásné Šumavě držet stráž!"

Notový záznam a text jeho písně zvané "Böhmerwaldbundeslied",
jejíž čtvrtá sloka zní v českém překladu asi takto:
Proto jsme se tak sjednotili / a věrně ruku v ruce jdem,/ aby v ohrožení své síly / jsme zvedli rázným odporem. /
Co malé počlo, mocně roste / v pevný svazek, kde k druhu druh / přimknuti, z duše slovo prosté / vydá dnes spolkový náš kruh: / "Ať mlád či stár, vždy věrně máš / krásné Šumavě držet stráž!"

Repro Glaube und Heimat 1995, č. 3, s. 31

Úvodní fanfáry hořických pašijových her

Úvodní fanfáry hořických pašijových her

Repro Unser Sudetenland, březen 1986, č. 365, s. 4-5

Obálka (1924) publikace ke 40. jubileu DBB i s jeho písňovými texty

Obálka (1924) publikace ke 40. jubileu DBB i s jeho písňovými texty

Plakát hořických pašijových her z roku 1927 uvádí jeho české křestní jméno Jaroslaus v cudné zkratce

Plakát hořických pašijových her z roku 1927 uvádí jeho české křestní jméno Jaroslaus v cudné zkratce

Repro Státní okresní archiv České Budějovice

Kopie obrazu Klanění tří králů (1753), jehož autorem je italský barokní malíř Giovanni Battista Tiepolo (1696-1770), tvořila střed hlavní opony v hořickém Domě pašijových her

Kopie obrazu Klanění tří králů (1753), jehož autorem je italský barokní malíř Giovanni Battista Tiepolo (1696-1770), tvořila střed hlavní opony v hořickém Domě pašijových her

Repro www stránky Artelista.com

Dům pašijových her v Hořicích čerstvě při svém dokončení v roce 1893, kdy je v prvé sezóně navštívilo
    40 tisíc diváků, v úvodních dvou sezónách prý 80 tisíc celkem

Dům pašijových her v Hořicích čerstvě při svém dokončení v roce 1893, kdy je v prvé sezóně navštívilo
40 tisíc diváků, v úvodních dvou sezónách prý 80 tisíc celkem

Repro archív Jana Palkoviče a Ivo Janouška

Torzo základů divadla, do jehož hlediště se kdysi vešlo 1500 diváků (ceny vstupenek se pohybovaly od 5 do 30 korun)a na jeviště až 300 účinkujících, v šedesátých letech 20. století...

Torzo základů divadla, do jehož hlediště se kdysi vešlo 1500 diváků (ceny vstupenek se pohybovaly od 5 do 30 korun)a na jeviště až 300 účinkujících, v šedesátých letech 20. století...

Torzo základů divadla, do jehož hlediště se kdysi vešlo 1500 diváků (ceny vstupenek se pohybovaly od 5 do 30 korun)
a na jeviště až 300 účinkujících, v šedesátých letech 20. století...

Repro archív Jana Palkoviče a Ivo Janouška

... a stejné místo v roce 2009

... a stejné místo v roce 2009

Foto Ivo Kareš

Areál pašijových her na leteckých snímcích z let 1949 a 2008 (viz i Franz Bartl)Areál pašijových her na leteckých snímcích z let 1949 a 2008 (viz i Franz Bartl)

Areál pašijových her na leteckých snímcích z let 1949 a 2008 (viz i Franz Bartl)

Repro www stránky Cenia - Národní inventarizace kontaminovaných míst
Historická ortofotomapa (c) CENIA 2010 a Podkladové letecké snímky poskytl VGHMÚř Dobruška, (c) MO ČR 2009

TOPlist