logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

LUDWIG JILEK

Seznam kostelních předmětů z farního kostela v Českých Žlebech

Předáno 9. 10. 1960 paní Hedwig Blechschmidtovou z Waldkirchen

1. Paramenty (tj. liturgická poucha - pozn. překl.)
a) pluviál (tj. bohatě vyšívaný liturgický plášť - pozn. překl.) bílý se štólou (tj. dlouhým pruhem látky, který nosí kněz při některých obřadech - pozn. překl.) - bordura (tj. obruba - pozn. překl.) zlatý brokát
b) pluviál černý se štolou - bordura zlatý brokát
c) pluviál fialový s úplnou garniturou
d) mešní roucho zelené s úplnou garniturou
e) mešní roucho červené s úplnou garniturou
f) mešní roucho fialové gotické s úplnou garniturou
g) mešní roucho bílé gotické s úplnou garniturou
h) mešní roucho černé gotické s úplnou garniturou

2. Kostelní prádlo
a) alba (tj. volný lněný liturgický šat s rukávy - pozn. překl.)
b) cingulum (tj. pásek či spíše šňůra k přepásání liturgického oděvu - pozn. překl.)
c) 2 oltářní šátky
d) šátek na kalich
e) palla (tj. tenká zdobená destička, pokládaná na kalich, aby v něm chránila Krev Páně - pozn. překl.)
f) 2 korporály (korporál je bílá vlněná látka čtvercového tvaru, pokládaná na oltář pod kalich či hostii a připomínající látku, do níž bylo zabaleno Tělo Kristovo - pozn. překl.)
g) 1 šátek přes ramena (zvaný i humerál, obléká se pod albu - pozn. překl.)
h) 10 purificatorií (tj. malých šátků, užívaných k utírání úst a vysušení kalicha po přijetí Krve Páně a vyčištění vodou - pozn. překl.)
i) 1 šatičky ke křtu (v originále "Taufkleidchen" - pozn. překl.)

3. Náčiní
a) 1 mešní kalich s ruční prací ze stříbra a patena (tj. doplněk kalichu, klade se naň hostie a má připomínat misku s mastmi, kterými bylo pomazáno mrtvé Tělo Páně - pozn. překl.)
b) 1 mešní kalich s českými granáty, k tomu patena a lžička na vodu (zvaná i cochlear, sloužící k přilití vody do vína, háček na konci slouží k zachycení za okraj kalicha, uvnitř něhož je pak lžička zavěšena - pozn. překl.)
c) 1 ciborium (tj. nádoba k uchovávání svatého přijímání pod způsobou chleba - pozn. překl.) a velum (tj. pokrývka užívaná při žehnání monstrancí s Nejsvětější svátostí

Tento dokument podepsal v Beutelbachu farář Ludwig Jilek, vedle něho je podepsána Hedwig Blechschmidtová a pod nimi vidíme i podpisy dvou svědkyň, jimiž byly Anna Häuslová a Käthe Garhannerová. Tři ženy jako u hrobu Kristova byly tedy u toho, když se k novému užívání předávaly předměty pro věřící významu přímo posvátného, sloužící úkonům mše jako oběti Kristovy. Paní Hedwig zachránila nejen je, nýbrž i zázračný obraz Panny Marie s Jezulátkem ze Stožecké kaple, o kterém se vypráví mj. tato pověst:

Slepec Jakob Klausner z Volar (Wallern) měl třikrát po sobě sen o obraze (podle jedné ze starých pověstí ho jistý vandrovní myslivec /v originále "ein reisende Jäger"/ vzal ze stromu, na němž byl obraz zavěšen a hodil jej do Vltavy - obraz však plul proti proudu řeky a šířil takovou záři, že myslivec s výkřikem úžasu skočil do vody a chtěl obraz vylovit - ten však náhle zmizel jeho očím a nikdo ho už od té doby nespatřil - pozn. překl.), který v něm viděl někde při Stožeckém vrchu (Tussetberg). Do kožené brašny, která se podle pamětní knihy kaple (uložené kdysi na myslivně v Českých Žlebech /Böhmisch-Röhren/) uchovávala ještě v roce 1870 jako význačná relikvie, vzal něco k jídlu a vydal se na cestu. Bloudil po několik dní lesem na vrchu, až konečně obraz opravdu nalezl ve křoví poblíž jednoho pramene. Vrátil se mu přitom zrak a on na znamení díku zbudoval na onom místě kapli ze dřeva, kam byl obraz v roce 1794 zavěšen.

Farář Ludwig Jilek se narodil dne 8. července roku 1911 v Českém Krumlově (Böhmisch Krumau) a byl v roce 1935 vysvěcen na kněze. Předtím, než se stal po Ferdinandu Kroiherovi, který později přestoupil ke starokatolické církvi, v roce 1941 správcem farnosti České Žleby, spadající od 1. prosince 1939 až do 31. ledna 1946 pod správu bavorského biskupství Pasov (Passau), byl starším kaplanem ve Vimperku (Winterberg). Jako první jeho umístění po kněžském svěcení uvádí ovšem ordinariátní list českobudějovické diecéze hned roku 1935 Kašperské Hory (Bergreichenstein), kam nastoupil jako druhý kaplan. Když v roce 1946 České Žleby opouštěl (od března toho roku ho tu nahradil poslední vůbec zdejší farář Volfgang Jileček, narozený 1. dubna 1914 v Husinci a zesnulý 6. října 1999 v Táboře), vydal se pěšky k hranici přes Krásnou Horu (Schönberg) a podle vzpomínky paní Marie Schano se cestou kolem jejího rodičovského domu se všemi v něm rozloučil se slovy: "Nun muss auch ich gehen" (tj. "Teď musím i já odejít") a pokračoval bez jakéhokoli zavazadla při sobě dál směrem na Dolní Krásnou Horu (Unterschönberg). Prý se za ním ještě dlouho dívali. V roce 1965 byl kostel sv. Anny v Českých Žlebech srovnán se zemí. Nekvalitní demolice kostela byla v srpnu toho roku kritizována na schůzi zdejšího "národního výboru" s dovětkem, že brání přístupu dětí k místní škole. Ludwig Jilek zemřel 23. ledna 1979 jako biskupský duchovní rada (Bischöflicher Geistlicher Rat - BGR) v obci Beutelsbach, kde po válce léta farářoval, blízko bavorského Vilshofen an der Donau. Má v Beutelsbachu i svůj hrob.

- - - - -
* Český Krumlov / České Budějovice / Kašperské Hory / Vimperk / České Žleby / † † † Beutelsbach (BY)

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Tady je uveden mezi novokněžími z roku 1935 v ordinariátním listu diecéze při svém nástupu do Kašperských Hor na místo druhého kaplana
"Catalogus" českobudějovické diecéze na rok 1938 ho už uvádí jako prvního kaplana ve Vimperku
Kostel v Českých Žlebech tu ještě na Seidelově pohlednici dominuje celé obci

zobrazit všechny přílohy

TOPlist