logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

FRANZ XAVER JEDLITSCHKA

Dank an Passau


I wo (a) r in Passau bei'm Tre (i) ffa
de (i) s hot mi wirkli ne (i) t g'reit,
d' Verwa (o) ndschoft ond d' Freindschoft
wo (a) r do und no (u) vui a (o) ndere Leit.

Bis in d' Früah san ma gse (i) ssn,
ha (o) m dischkuriert und a bisserl wo (u) s trunka,
ha (o) m guate und schlechte Po (u) st g'hört
und de (i) uidn Liadln gsunga.

I wo (a) r a scho (u) in da Hoamat drin,
johrela (o) ng hob i mi dra (u) f g'freit,
oba g'fundn hob i nua Häusa -
Häusa mit fremde Leit.

D' Erinnerunga wo (a) rn domols schmerzli,
oba iazt in Passau wo (a) rns freindli und hirzli,
und no (u) nia ist's ma so (u) bewusst g'we (i) n wia heit,
s' wichtigst vo da Hoamat - san d' Leit.

21. Juni 1971

Dík Pasovu


Byl sem v Pasově na setkání -
a že sem nerad, když se něco šidí,
nejen že z přízně snad a z přátelstva,
no sešlo se zas prostě spousta lidí.

A seděli sme spolu do rána,
dišputovali a trošku něco pili,
dobrý i zlý noviny slyšeli,
starý známý písničky zanotili.

Byl sem i doma v Čechách nazpátek -
co natěšil sem se, ale že všecko mizí,
sem viděl tam - pár domů vostalo,
pár domů, s lidma, co mně byli cizí.

Jen vzpomínka a bolest vostaly,
zato tu v Pasově sme srdce nechali.
A tak člověk chtě nechtě prostě vidí,
že ještě víc než domov snad sou - lidi.

21. června 1971

Böhmwind, s. 511

O "Aleji smíření" blízko Vimperka

Místo té symbolické události snad nemohlo být zvoleno lépe. Při úpatí boubínského masívu (v originále "Kubani-Massiv" - pozn. překl.), nedaleko mého rodného města Vimperka (Winterberg), byla v údolí, kde kolem už není široko daleko ke spatření jediné někdejší lidské obydlí, slavnostně otevřena takzvaná "Alej smíření" ze 32 mladých lip a dubů.
Myšlenka vzešla od žáků Integrované střední školy lesnické ve Vimperku a volba místa byla rozhodně vším jiným než snad nějakým náhodným řešením, neboť tady kdysi stála stavení samoty Tafelhütte (česky podle Profouse postaru Huť pod Boubínem, mylně dnes označovaná jako Táflova Huť, která měla roku 1910 8 domů a 58 německých obyvatel - pozn. překl.), které po vyhnání jejich německých obyvatel srovnala v následujících letech se zemí československá armáda.
Příroda ve svém milosrdenství zarostla to místo tak, že jen uspořádání starých stromů dává tušit, že při nich muselo být kdysi soustředěno lidské sídlo.
Je třeba vyslovit žákům i učitelům zmíněné školy i jiných vimperských škol hluboké uznání za to, že se nevydali cestou nejmenšího odporu a partnery aktu smíření neučinili jen své německé, respektive bavorské věkové vrstevníky, nýbrž především někdejší obyvatele této končiny.
Tím také došla řada na krajanský "Stadtausschuß Winterberg" (tj. "vimperský městský výbor" - pozn. překl.), jehož aktivity, orientované na budoucnost ve prospěch česko-německého porozumění na Šumavě a zejména pak ve Vimperku, jsou dostatečně známy. Ze strany "vimperských Němců" se na přípravách akce činně podílel druhý předseda zmíněného krajanského výboru Hans Harwalik, který je obohatil několika akcenty konkrétní pomoci. Vedle žáků a učitelů gymnázií z Vimperka a bavorského Waldkirchenu a vedle zástupců jihočeského Krajského úřadu, okresu Prachatice a města Vimperka, velvyslanectví Spolkové republiky v Praze i dolnobavorské vlády se při samotném slavnostním aktu otevření objevila špička vimperského krajanského výboru (Jedlitschka, Harwalik a Weilhart-Eisner), při čemž přípravu i vlastní organizaci celé akce lze označit za příkladné.
O hudební rámec slavnosti se postarala vimperská dětská dechovka, která zakončila oficiální část českou a německou státní hymnou. U žulového pamětního kamene na začátku aleje se vystřídala ve chvále pozoruhodného krajinného parku řada kompetentních řečníků. Po děkovném pozdravném projevu Ing. Slavomila Brandtla, ředitele vimperské Integrované střední lesnické školy, promluvil Hans Harwalik, jehož předci pocházeli právě ze zanuklé Tafelhütte. Připomněl přítomným, že problémy vzájemných vztahů mezi Čechy německého a Čechy českého jazyka se nedatují od roku 1938 či 1918 a vrátil se ve svém výkladu hluboko do historie osidlování země. Uvedl mnohé doklady o tom, že vedle rozličných střetů vykazuje poměr obou národních celků i periody pokojného a plodného soužití. Zkoumání chybných politických řešení by se mělo dít z obou stran jen pod aspektem historické pravdy.
Následně přednesl pozdrav bavorské vlády její referent životního prostředí v zastoupení svého šéfa, zaneprázdněného jinými povinnostmi. Pozoruhodně přesný byl překlad projevů do němčiny i češtiny, který obstarávala jedna mladá dáma z úřadu starosty města Prachatic. To její zásluhou jsme mohli plně vychutnat vynikající řeč, pronesenou s velkým bohatstvím empatie jihočeským krajským hejtmanem Dr. Zahradníkem. I on poukázal na vývoj obou národních živlů v zemi a věnoval zřetel i historickým osobnostem jako byl německý starosta Budějovic a náš šumavský krajan Taschek, zakladatel německého Böhmerwaldbundu. Po něm se ujal slova ředitel gymnázia ve Waldkirchenu OSTD (Oberstudiendirektor) Linhard. Jeho studenti se spolu s gymnazisty z Vimperka rozhodující měrou podíleli na realizaci celého projektu. Bavorská škola se bude ostatně péči o stromořadí věnovat trvale i do budoucna.
Závěrem byly vysazeny oba jeho poslední stromy, lípa za českou a dub za německou stranu. "Alejí smíření" prošli pak přítomní společně k prostranství opatřenému lavicemi a tabulemi v obou jazycích, zamýšlenému jako místo odpočinku a zamyšlení. Při stolech s českým pivem a lahůdkami studené kuchyně (nelze nepřipomenout nádherné počasí ) se pospolu ještě dlouho pěkně posedělo.
Zamlčet by se snad neměla ani pikantní znějící informace o tom, že mezi finančními dárci a podporovateli tohoto aktu smíření se nacházejí i jména předsedy vlády Zemana a předsedy parlamentu Klause (v originále stojí na konci textu "!?", tj. vykřičník a otazník - pozn. překl.).


Hoam!, 2002, č. 9, s. 28-29

Narodil se 21. prosince 1924 ve Vimperku a je i předsedou rodáckého spolku vimperských Němců, tzv. Stadtausschuss Winterberg v patronátním bavorském Freyungu, města vzdáleného od jeho rodiště pouhých 38 km. Po vychození školy doma maturoval na prachatickém gymnáziu a roku 1942 nastoupil k válečné Říšské pracovní službě, o rok později pak narukoval a za bojů ve Francii byl zajat silami francouzského odporu. Rodiče byli z Vimperka odsunuti roku 1946 a on se do Německa vrátil ze zajetí až rok nato. Roku 1950 se zapsal ke studiu práv na mnichovské univerzitě. To už byl ženat a v "šumavském" manželství se mu narodila dcera. Aktivně působil ve zpěváckém spolku Prager Universitätsängerschaft Barden, kde byl po 17 let činný jako předseda. Roku 1986 se stal předsedou sdružení Deutscher Sängerschaft, které se i jeho zásluhou pět let nato vrátilo slavnostně do svého "domovského" Výmaru a zvolilo ho svým nestorem. Když v září 1989 vydali vimperští němečtí krajané čítanku Böhmwind, přispěl tam nejen svou nářeční básní, ale právě z titulu své nesporné autority i zasvěceným úvodním slovem. Vzorná úprava toho svazku vzdává čest rodnému městu a jeho knihtiskařské tradici. Franz Xaver Jedlitschka, kterému byla v lednu 2006 udělena jménem spolkového prezidenta Horsta Köhlera medaile řádu za zásluhy Spolkové republiky Německo, zemřel 27. srpna 2007 "v pozdních večerních hodinách" v Mnichově.

- - - - -
* Vimperk / Prachatice / † † † Mnichov (BY)

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Dva snímky z vimperského rodáckého setkání roku 1993: jeden pořízený před hřbitovní kaplí Nejsvětějšího Srdce Páně ve Vimperku, ten druhý při zpěvu "Winterberger
Heimatlied" v bavorském městě Freyungu - on stojí sedmý zprava v první řaděDva snímky z vimperského rodáckého setkání roku 1993: jeden pořízený před hřbitovní kaplí Nejsvětějšího Srdce Páně ve Vimperku, ten druhý při zpěvu "Winterberger
Heimatlied" v bavorském městě Freyungu - on stojí sedmý zprava v první řadě
Jeho snímek z německo-české mše ve Vimperku u příležitosti rodáckého setkání v roce 1999
Dokumentace k obnově vimperského památníku padlým v první světové válce, po té druhé odstraněného a v roce 1999 i za jeho účasti znovuodhaleného
Detail památníku
Spolu s Hansem Harwalikem (vlevo) předává starostovi bavorského města Freyung roku 2004 diplom čestného člena krajanského spolku "Heimatsammlung Stadt Winterberg"

zobrazit všechny přílohy

TOPlist