logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

ADELHEID (HUMPERDINCK)-WETTEOVÁ

Hänsel und Gretel


GRETEL
Was schimmert denn dort in der Dunkelheit?

HÄNSEL
Das sind die Birken im weißen Kleid.

GRETEL
Und dort,
was grinset daher vom Sumpf?

HÄNSEL
D d das ist
ein glimmender Weidenstumpf.

GRETEL
Was für ein wunderlich Gesicht
macht er soeben, siehst du 's nicht?

HÄNSEL
Ich mach' dir 'ne Nase! Hörst du, du Wicht?

GRETEL
Da sieh!
das Lichtchen, es kommt immer näh'r!

HÄNSEL
Irrlichtchen hüpfet wohl hin und her!
Gretel, du mußt beherzter sein!
Wart, ich will einmal tüchtig schrei'n!
Wer da?

ECHO
Er da!

GRETEL
Ist jemand da?

ECHO
Ja!Ja!

GRETEL
Hast du 's gehört? 's rief leiser "Ja".
Hänsel, sicher ist jemand nah!
Ich fürcht mich, ich fürcht mich!
O wär ich zu Haus!
Wie sieht der Wald so gespenstig aus!

Perníková chaloupka


MAŘENKA
Tam tančí víly, mají bílý šat.

JENÍČEK
Já vidím tam jenom břízy stát.

MAŘENKA
A tam
je skřet, ohnivý má zrak.

JENÍČEK
Tamhle?
To pařez trouchnivý svítí tak.

MAŘENKA
Co když to není jenom pařez,
co když cos jiného to je?

JENÍČEK
Na tu dělat můžem dlouhý nos.

MAŘENKA
Tam hleď
tu záři, na nás chce se snést.

JENÍČEK
Vždyť to jen světlušek hejno jest.
Holka, ty nesmíš se tak bát,
hleď, já příklad ti můžu dát.
Hola!

OZVĚNA
Mě volá?

MAŘENKA
Slyšels to sám?

OZVĚNA
Kdo tam?

MAŘENKA
Ten hlas, tam někdo volal nás!
Pryč pojďme,
mě svírá už strach,
že navždy
už zbloudíme v temnotách.

www stránky Karadar Classical Music

P.S. Český překlad libreta je, pouze opravdu nepatrně, pro tento účel upraven z programu Janáčkovy opery v Brně, kde je jako jeho autor uveden Jan Štych a kde měl s tímto českým textem v tamním Národním divadle premiéru dne 14. května 2004.

Weihnachten*


Leise weht 's durch alle Lande
wie ein Gruß vom Sternenzeit,
schlinget neue Liebesbande
um die ganze weite Welt.

Jedes Herz mit starkem Triebe
ist zu Opfern froh bereit,
denn es naht das Fest der Liebe
denn es naht die Weihnachtszeit.

Und schon hat mit tausend Sternen
sich des Himmels Glanz entfacht,
leise tönt auch Himmelsfernen
Weihgesang der heil'gen Nacht.

Hell aus jedem Fenster strahlet
wundersam des Christbaums Licht,
und der Freudeschimmer malet
sich auf jedem Angesicht.

Lichte Himmelsboten schweben
ungeseh'n von Haus zu Haus;
selig Nehmen, selig Geben
geht von ihrer Mitte aus.

O willkommen, Weihnachtsabend,
allen Menschen, groß und klein!
Friedebringend, froh und labend
mögst du allen Herzen sein!

Vánoce


Tiše vanou všemi kraji,
hvězd a třpytů bezpočet
sije čas, kdy objímají
láskou celý širý svět.

To jí každé srdce hoří
hotovo se rozdávat,
Vánoce ty divy tvoří,
na prahu je vidím stát.

Tisíci hvězd září v jasu
všechno náhle pod nebem,
které rozdmýchalo krásu,
zázrak zvěstovalo všem.

V každém okně světlem plane
vánoční strom, radost z něj
ozařovat nepřestane
každý lidský obličej.

Andělský roj neviděný
obletuje dvůr i dům,
učí dávat bez odměny,
jak to sluší andělům.

Buď nám vítán, svatvečere,
štědrý jak jen umíš být!
Nechať srdce z tebe bere
mír, jímž znáš je nasytit!

www stránky REC Music Foundation

Engelbert Humperdinck a jeho hudba dali teprve těmto textům jejich smysl a ohlas. Literatura o skladateli je nadobyčej bohatá a obě veršové ukázky také figurují na internetu díky němu, byť jejich vlastní básnickou autorkou je Humperdinckova sestra Adelheid, kterou proto tu i tam uvádí kvůli proslulosti bratrově rodné příjmení, jakkoli se po svatbě psala už jen Wette(ová). Jejím manželem se stal lékař (specialista na poruchy sluchu) a spisovatel Dr. Hermann Wette (1857-1919), autor několika románů i básnických sbírek. Narodila se jako bratr v Siegburgu blízko Bonnu, bylo to 4. září 1858, s manželem, který ji přežil (zemřela v osmapadesáti letech věku 1916) jen o tři roky, bydlili od roku 1881 v Kolíně nad Rýnem (Köln am Rhein). K jejímu libretu Perníkové chaloupky byla sice podkladem vlastně pohádka bratří Grimmů (její příběh se ostatně prý skutečně odehrál v 17. století někde ve Spessartu, kde měla domek pekařka Katharina Schraderová původem z Wernigerode v Harcu, jejíž recept na perníčky chtěl za každou cenu získat Hans Metzler a tak ji poté, co selhala zištná nabídka k sňatku, spolu se svou sestrou Gretel zavraždili a hodili do pece, poněvadž však dokázali nebožku prohlásit za čarodějnici, byli zproštěni viny), ale na počátku slavné opery stály čtyři Adelheidiny, tedy Adéliny dětské básně, které bratru poslala 18. dubna 1890 s prosbou o zhudebnění. Odpověděl brzy: "Posílám ti hudbu a doufám, že se ti bude líbit stejně, jako se mně líbily tvoje verše." Perníková chaloupka se sestřiným libretem k bratrově hudbě opravdu podivuhodné tvůrčí invence (ještě v šedesátých letech dvacátého století si pseudonymem Engelbert Humperdinck pomáhal známý britský popový zpěvák, jinak vlastním jménem Arnold Dorsey) nastoupila vítěznou cestu světem. Podle čtvrtého čísla ročníku 1935 časopisu "Mein Böhmerwald", na jehož zelené obálce si můžeme přečíst závěrečnou část studie Elfriede Fürstenfeldové o "prvé německé opeře"(tou se v ní rozumí Weberův Čarostřelec a jeho "šumavská inspirace") a jejím režiséru v Novém divadle (Neues Theater) v Lipsku (Leipzig), jímž byl syn autora Perníkové chaloupky Wolfram Humperdinck (1893-1985, působil na slavné lipské scéně od roku 1933 a konal studijní cestu ke své tamní inscenaci slavného Weberova díla právě sem do "českých lesů"), však to, že " i melodie Perníkové chaloupky ve skutečnosti vznikly ve vzpomínce na Šumavu, ví ještě méně přátel umění než to, že se tu na Šumavě odehrává Čarostřelec." A článek pokračuje slovy: "Skladatel Engelbert Humperdinck totiž ve svém mládí trávíval často prázdniny u bratra otcova, který měl tady v blízkosti Velkého Javorského jezera (Arbersee) u Buchenau myslivnu." Zbývá snad dodat, že matka Engelberta i Adelheid Humperdinckových Gertrud, roz. Hartmannová, byla dcerou dómského kantora v Paderbornu, přišlého sem z našeho českého Německého, dnes Havlíčkova Brodu, takže vedle českých lesů jako možné motivace nezapomenutelné pohádkové opery jsou tu i české kořeny, dále pak i zajímavou podrobnost, že na Rýně na jih od Koblence (Koblenz) leží město Boppard, kde skladatel žil v letech 1897-1901, jeho syn pak ještě ve třicátých letech minulého století v zámečku Humperdinck-Haus, nu a městský les u Boppardu kupodivu sousedí s městskou částí, zvanou Buchenau stejně jako ta šumavská končina z časů Humperdinckova dětství (alespoň podle podání časopisu "Mein Böhmerwald"). Jinak je to opravdu nakonec všechno jenom pohádka o dvou dětech a velikém lese, do něhož nakonec sestoupí strážní andělé. Jakže zní ta poslední slova Adélina libreta k Engelbertově hudbě?

Wenn die Not auf Höchste steigt,
Gott der Herr die Hand uns reicht!
Když je nouze nejvyšší,
pomoc Boží nejbližší!

- - - - -
* Siegburg (NRW) / Buchenau (BY) ?

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Foto skladatelovo, pořízené v New Yorku roku 1910
Engelbert Humperdinck v roce sestřina úmrtí 1916
Humperdinck tančí s postavami své opery na melodii árie z ní: Krůček sem, krůček tam, já už tančit znám

zobrazit všechny přílohy

TOPlist