logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

MARTIN HOSTREITER

O sobě

1888
Dne 15. dubna přišel do Červeného Dřeva (v originále "nach Rothenbaum" – pozn. překl.) jako 11. farář v pořadí Martin Hostreiter. Týž se narodil v roce 1848 (přesněji 4. ledna 1848 – pozn. překl.) v Klenčí pod Čerchovem (v originále "in Klentsch" – pozn. překl.), byl roku 1873 vysvěcen na kněze (v originále "wurde ordiniert", stalo se tak 15. července 1873 v Českých Budějovicích – pozn. překl.), byl 7 let kooperátorem v Nemanicích (v originále "zu Wassersuppen", přesněji od 19. června 1873¨kooperátotem a od 22. října 1879 do května 1880 administrátorem – pozn. překl.), 2 roky lokalistou v Milavči (v originále "in Milaveč", přesněji od 6. května 1880 do ledna 1883 – pozn. překl.), 5 let farním administrátorem na Tanaberku (v originále "Pfarr-Real-Administrator am Tannaberge", přesněji od 1. února 1883 do dubna 1888 – pozn. překl.) se sídlem v Koutě na Šumavě (v originále "in Kauth" – pozn. překl.). Dne 22. dubna o církevním půstu (v originále "am Kirchenfaste" – pozn. překl.) ustanoven (v originále "installiert" – pozn. překl.) farářem v Červeném Dřevě.


Kronika fary Červené Dřevo 1804-1949

Ten rukopis nového faráře ve dnes zaniklém Červeném Dřevě (obětí poválečné zkázy se stal i kostel Panny Marie Bolestné, který byl 3. května 1953 úmyslně zapálen a v prosinci 1957 zbořen, až v letech 1990-1993 byly pak odkryty jeho základy) je opravdu výrazně odlišný od okolních. Výrazná ostatně byla podle svědectví pamětníků sama osoba pisatelova, který svému německému chodství – či snad chodskému němectví věru ostudu neudělal (jeho medailon z pera Leopolda Klimy, i samostatně zastoupeného na webových stranách Kohoutího kříže, v časopise "Glaube und Heimat" z roku 1951 uvádí, že asi nikdo z farářů v Červeném Dřevě vůbec se netěšil u svých farníků takové oblibě jako právě on). Křestní záznam v klenečské farní matrice (do roku 1946 znělo české místní jméno "Kleneč pod Čerchovem") vypovídá, že jeho otcem byl Josef Hostreiter, syn klenečského "měšťana" (roku 1680 udělil císař Leopold městečku znak a status městyse byl obci navrácen v roce 2006) Michaela Hostreitera a Anny (otec se s ní v Klenči oženil jako vdovec 8. června roku 1813), dcery Antona Benesche z Klenče čp. 106 a Margarethy, roz. Bruckbauerové ze Ždánova (v otcově křestním záznamu "Danawa") čp. 20. Matka Anna (*13. května 1823 v Klenčí /Klenči/) byla dcerou mlynáře Antona Tauera z Klenče čp. 111 a jeho ženy Barbary, dcery Thomase Brichty (v matčině křestním záznamu je označen jako "Leuthümer", tj. "výměnkář) z Klenče čp. 20 a Barbary, roz. Heindlové z Klenče čp. 24. S odvoláním na vlastní životopis zasloužilého kněze a zmíněnou osobní vzpomínku nezapomenutelného Leopolda Klimy v "Glaube und Heimat" z roku 1951 chci jen dodat, že právě podle ní zemřel Martin Hostreiter v Červeném Dřevě dne 2. července roku 1910 ve svátek patronky zdejšího kostela Bolestné Matky Boží. Jeden účastník tamního pohřbu se prý ještě vrátil k otevřené hrobové jámě, nad níž stál plačící hrobník, který na otázku, proč jámu nezasypává, prý opáčil místním, věru nikoli českým nářečím: "I mein grad, i kann mein guaten Herrn Pfoarrer nöt eingraben." Opravdu je to třeba překládat?

- - - - -
* Klenčí pod Čerchovem / České Budějovice / Nemanice / Milavče / Tanaberk / † † † Červené Dřevo

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Záznam o jeho narození v duplikátu zničené křestní matriky Klenčí pod Čerchovem
Vazba farní kroniky ze zaniklé dnes obce Červené Dřevo se zlomenou pečetí a dodatečným českým nápisem
Zápis ve farní kronice
Záznam o jeho úmrtí v knize zemřelých Červeného Dřeva

zobrazit všechny přílohy

TOPlist