logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

LEOPOLD HIRSCH

Dějiny Židů v Českém Krumlově

Podle velice sporých pramenů o židovském osídlení v jižních Čechách se dá zjistit, že až do roku 1848 se města tomu, aby se Židé stali jejich obyvateli, prudce bránila. Pokud měl nějaký Žid v Krumlově co činit, musel nocovat mimo město, většinou se tak dělo v hostinci zvaném "Hanelwirtshaus" na Chvalšinské silnici (Kalschinger Straße), policejně se ohlásit, přes den vyřídit své obchody, aby se pak opět vrátil do místa svého trvalého pobytu. Z protokolů ředitelského úřadu (der Direktorialamt) krumlovského z 26. srpna 1845 např. se dovídáme, že ženatému (v originále "dem Familianten"! - pozn. překl.) Abrahamu Hájkovi z obce Stádlec (v originále mylně Stahlec - pozn. překl.), politický okres Tábor, hlášenému zde, povila jeho choť Judita, Julie (takto obě jména "Juditha, Julie" i v originále! - pozn. překl.), roz. Kaffová, dne 19. srpna 1845 chlapečka a tomu pak při obřízce 26. srpna 1845 dáno jméno Salomon. Tato rodina příjmením Hájek, Kaff, smí být podle dostupných dokladů z roku 1845 počítána k nejstarším židovským rodinám, které bydlily na krumlovském předměstí Špičák (Spitzenberg) a vlastnily tu navíc modlitebnu (Betstube). Podle tohoto protokolu měl být každý zápis do matriky podroben kontrole katolického duchovního správce a zpráva s hlášením (Meldezettel) o tomto matričním aktu předána pak příslušnému židovskému okresnímu matrikáři k zanesení do židovských matrik. Hlášení označené datem 18. listopadu 1850 takto ohlašuje, že Bernhard, syn israelitských manželů Samuela a Karoliny Gaff (psali se Gaff i Kaff), se narodil13. února roku 1825. Chybí zde sice místo narození, poněvadž však informace je výslovně pořízena podle "výpisu zdejším duchovním správcem ověřeného", dá se snad chybějící údaj vyhledat jinde. Jiná zpráva, tentokráte o ohledání mrtvoly (Totenbeschauzettel), datovaná dnem 6. prosince 1855, ujišťuje nás o skonu Simona Lederera, syna Lukase Lederera a Fanny, roz. Weil, Krumlov, Gottesackergasse (tj. Hřbitovní ulice) 48. Tato rodina Ledererova pocházela z Radenína, politický okres Tábor, kde měla být usedlá od roku 1844. Potom je zmiňována v roce 1853 rodina Isaka Möllera z Přehořova (v originále omylem Přehařov! - pozn. překl.), dne 28. ledna 1858 rodina Bayerova a Katharina Lewitová, rovněž na předměstí Špičák čp. 70 bydlištěm, dále rodiny Jakoba Blocha, Isaka Eisnera, Emanuela Fischla, Ignaze Spiro, Tobiase Fesslera. Příslušnost k obci je výslovně poznamenána u rodin Lazara Lewita, už zmíněného Abrahama Hájka aj.; rovněž skutečnost, že rodiny žijí v různých ulicích, dokazuje, že tu neexistovalo žádné ghetto. Uvedení Židé náleželi k prastaré obci Rožmberk nad Vltavou (Rosenberg), kde byli pak většinou i pochováváni. Matriční záznamy se dály mnohdy do matrik obcí, kam dotyční příslušeli či kde se narodili, jako třeba také už zmíněný Radenín nebo Myslkovice (Miskowitz). Byl to zjevný rys domovské příchylnosti Židů. Židé založili pak tady v Krumlově modlitební společnost (Betverein, v originále zkratka B.V.), která se pak přeměnila v náboženskou obec (Kultusgemeinde, v originále zkratka K.G.), zahrnující celý krumlovský politický okres. Vlastním zakladatelem a představitelem této náboženské obce byl pan továrník Ignaz Spiro (v originále za jménem zkratka s.A.). Ten se narodil v Kalenicích (Kalenitz) v Čechách (mezi Strakonicemi a Horažďovicemi u Střelských Hoštic - pozn. překl.) dne 21. července 1817, věnoval se studiu talmudu na ješivě v Kolodějích nad Lužnicí (Kalladay) a měl v úmyslu stát se rabínem. Bál se však zřejmě přese svou hlubokou zbožnost toho, že snad nedorostl dosud tohoto ideálního duchovního úkolu a přiklonil se podnikatelské činnosti v oboru papírenské výroby. Koupil blízko Krumlova tzv. Pečkovský mlýn (Papiermühle Pötsch) a skrze vlastní píli a radost z práce spolu se svými syny stvořil z malé papírny všemi obdivovaný světový podnik. Jednou jim továrna vyhořela, takže musila být velkým úsilím vybudována znova. Synům poskytl Ignaz Spiro vybrané vzdělání: Ludwig se stal obchodním ředitelem celého podniku, Dr. Emanuel technickým. Podnik dosáhl pod znalým odborným vedením netušené úrovně a představuje s velkou elektrárnou ve Vyšším Brodě (Hohenfurth), vybudovanou rovněž firmou Spiro, nejvýš pozoruhodný celek, zajišťující zároveň chléb a existenci lisícům lidí. Když Ignaz Spiro zavřel 24. října 1894 své oči navždy, mohl tak učinit s vědomím, že učinil pro obec to nejlepší, co mohl. Za jeho činnosti v úřadě byl zbudován velký krásný hřbitov s obřadní síní (Bethalle), založen fond pro výstavbu nové synagogy (v originále Tempel - pozn. překl.). Dosavadní modlitebna byla umístěna po téměř 50 let v Diebelském sirotčinci (in Diebelschen Waisenhaus). Teprve rozšířením sirotčince se stala otázka výstavby synagogy akutní. Dům Boží byl zbudován po vykoupení kusu zahradního pozemku v roce 1908 a 1909 podle návrhu pražského architekta Kafky (Victor Kafka působil i ve Vídni - pozn. překl.) stavitelem Sosnou a zednickým mistrem Hauberem. Na práci výboru pro postavení synagogy se podíleli mj. pánové Ludwig Spiro, Dr. Emanuel Spiro, Dr. Schwarz, Julius Spiro, Dr. Kohn, Dr. Loria, Ignaz Lederer, S. Kobias a Julius Epstein. Každý z nich se snažil přispět radou i skutkem ke zdaru díla. Synagoga je také skutečnou ozdobou města se svou zdaleka viditelnou věží, schopna pojmout 140-180 lidí. Harmonium, dobrý sbormistr a školený sbor pečují o zvelebení pobožností a posvátných obřadů. K prvnímu synagogálnímu spolku (Tempelverein, v originále zkratka T.V.) patřili pánové Jakob Bloch, Ignaz Lederer, Michael Metzl, vrchní okresní lékař Dr. Urbach, Max Knöpfelmacher. Prví dva ze jmenovaných pánů zastávali svůj úřad celá desetiletí až do své smrti.


Židé a židovské obce v Čechách v minulosti a přítomnosti (1934), s. 49

Některé oddíly knihy, za jejíhož editora je označen Hugo Gold a kterou vydalo Židovské nakladatelství (jako místo vydání se uvádí Brno-Praha), jsou psány německy. Tak i krumlovský rabín prof.Dr. Leopold Hirsch napsal svůj text tím jazykem. Narodil se dne 29. listopadu roku 1873 v městě Mašťov (Maschau), dnes správní obvod Kadaň ("aus Kaaden" podle novinového nekrologu pocházel), a před příchodem do Českého Krumlova zastával místo rabína v jihočeské Volyni. Krumlovským rabínem byl zvolen roku 1902 a ve své funkci potvrzen v listopadu 1903, tedy deset let po založení první samostatné židovské náboženské obce ve městě vůbec a jako nástupce prvního zdejšího rabína Samuela Fischmanna. V Krumlově vyučoval "mosaiische Religion" i na gymnáziu, na zdejším židovském hřbitově můžeme dodnes najít mramorový náhrobek jeho ženy, zesnulé už v roce 1912 (ve školním roce 1912/1913 byl ovdovělému rabínovi udělen profesorský titul a na desce náhrobku je už řeč o choti profesora a rabína). Byla rozená Anscherliková ze Soběslavi a darovala muži dvě děti, Ervína (1904-1943) a Elfrídu (1905-1943), jak mi sdělila v květnu 2006 z rodinné genealogie paní Alena Vrbová z Prahy, která informace o osudech Hirschovy rodiny doprovodila i úžasnými starými fotografiemi. Obě ratolesti rabínovy zahynuly v Osvětimi (tvrdí to alespoň nová stálá expozice v rekonstruované českokrumlovské synagoze) jako oběti nacistického holocaustu, Frída i se svým manželem Fritzem Blochem a jedenáctiletým synem Jiřím. Po Matyldině smrti se vdovec znovu oženil s její mladší sestrou Herminou Anscherlikovou, s níž už děti neměl. Třetí svatba Hirschova poté, co Hermine dne 15. prosince roku 1931 zemřela, konala se v Českých Budějovicích 19. března 1933 a s Annou Reschovou, narozenou v Hojné Vodě (Heilbrunn) 4. června roku 1890, oddával ho rabín Karl Thieberger (zastoupený i samostatně na webových stranách Kohoutího kříže). Leopold Hirsch svou prvou ženu přežil takřka o patnáct let, byl ovšem už delší dobu těžce nemocen, než skonal v jednom pražském sanatoriu a byl v Českém Krumlově (tehdy i německy ještě úředně Böhmisch Krumau) za účasti souvěrců (bylo jich tu tenkrát asi 111 osob) i těch, kdo ho znali (Budweiser Zeitung píše v nekrologu doslova o "velké účasti zdejšího obyvatelstva"), pochován dne 9. března 1937 (to už nebyl tři léta ve funkci) v místech, co kdysi pohřbili jeho paní (podle nekrologu "im eigenen Grabe beigesetzt wurde", jméno na náhrobku najít však nelze, ačkoli i Židovské památky Čech výslovně píší o jeho pohřbu zde roku 1937). Vlastně jen nedlouho předtím, než i sem vkročily norimberské rasové zákony, zmiňuje se německý budějovický list o tom, že zesnulý třiašedesátník byl "pro svou nadmíru vlídnou a laskavou povahu všeobecně vážen". Výroční zpráva německého gymnázia jej dokonce výslovně označuje za "rabína vysoce váženého coby člověka i učence". Mezi těch pár, kteří "se žlutou hvězdou" přežili v následujících letech hrůzy holocaustu, patřil i můj soběslavský spolužák Pavel Wurmfeld, po válce dostal už bez rodičů (matka "árijka" zemřela při porodu a otec, stejně jako téměř všichni jeho příbuzní, proto jen ta souvislost s naším tématem, pro svou příslušnost k "nečisté rase" zahynuli v nacistických "sběrných táborech") příjmení Pešek (asi ho ten jazyk původního příjmení už jednou zradil), který vedle mě v (první) lavici sedal od počátku školní docházky až do maturity. Můj nezapomenutelný přítel umřel na Boží Hod vánoční roku 2003 po operaci v Praze těsně předtím, než se měl odstěhovat z učitelského bytu ve Větřní právě do Českého Krumlova, kde už ze židovské komunity věru kromě hřbitova, kam byli kdysi uloženi oba manželé Hirschovi, sotva cokoli zůstalo. Byl jako kus mě sama, zpívá se v jedné staré německé písni, mně ale ta slova znějí jako z písně židovské. Osud všech toho rodu (a mnohdy i toho jazyka, kterým tu mluvili), má víc souvislosti s tím, co se nám stalo a ještě stane, než si stále ještě dokážeme připustit.

- - - - -
* Mašťov / Volyně / Český Krumlov / České Budějovice / † Praha / † † Český Krumlov

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Na snímku ze Seidelova ateliéru
S profesorským sborem českokrumlovského gymnázia
(sedící uprostřed)
Podle tohoto záznamu mašťovské židovské matriky narodil se tu v Mašťově čp. 143 dne 29. listopadu roku 1873, 6. prosince pak byl i obřezán a dostal jméno Leopold - otec dítěte Josef Hirsch, zdejší obchodník dobytkem, byl synem mašťovského řezníka Gabriela Hirsche a jeho ženy Ley, roz. Löwiové z Mašťova, tehdejší okr. Podbořany (Podersam), kraj Žatec (Saaz), chlapcova matka Emma byla pak dcerou Arona Löbla, obchodníka s přízí (Schnitt- und Garnhändler) ze Žlutic (Luditz) a (jméno chybí) z Bečova nad Teplou (Petschau), Chebský kraj (Egerer Kreis) - kmotry dítěte byli Josef a Elias Hirschovi, obřízku vykonal Veit Böhm, učitel v Mašťově
Rabín se svou první ženou Matyldou a dětmi Ervínem a Frídou na Seidelově snímku, datovaném 21. července 1907

zobrazit všechny přílohy

TOPlist