logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

LEOPOLD GÜNTHER

Der Sang vom Böhmerwalde


Ich möchte einmal liegen
in milder Sommernacht,
in süßem Traume mich wiegen
in Böhmerwaldespracht,
auf einsam stiller Heide,
umrauscht von Hochwaldswehn',
und möcht auf hoher Weide
die Sternlein gehen seh'n.
Dann nähm' ich meine Leier
zur warmen Dichterbrust
und säng zur Sommerfeier
ein Lied voll Lieb und Lust:
Den Sang vom Böhmerwalde,
so wunderbar und süß,
vom grünen Böhmerwalde,
von meinem Paradies.
Ich möchte einmal lauschen
in kalter Winternacht,
wenn weit die Förste rauschen
und laut der Tannbruch kracht,
auf hohem Bergeszipfel,
vom Schneesturm wild umbraust,
wenn über Waldeswipfel
die wilde Jagd hersaust.

Píseň o Šumavě


Za letní noci jednou
sladký sen snil bych rád,
tvou krásou nedohlednou
dal bych se kolébat,
něžným tichem tvých strání,
šumem tvých hvozdů všech,
hvězdou nad horskou plání,
jen pro mne plát ji nech.
Píseň vroucí a čistá
pak naplní mou hruď,
té noci dozajista
ty, lásko, se mnou buď.
Chci zpívat o Šumavě,
o zemi jeden div,
zelené záři, slávě,
mém ráji dnes i dřív.
A jednou rád bych slyšel
za dlouhých mrazných zim,
jak dech té lesní říše
i v tichu splývá s mým,
nad jedním z jejích štítů,
jak v bouři samý sníh,
nad lesy v temném kmitu
divoký hon se mih'.

Böhmerwäldler Heimatbrief,1998, č. 7, 2. str. obálky

Ostermorgen im Böhmerwald


Es geht ein stilles Rauschen
Den finstern Wald entlang,
Es geht ein leises Lauschen
Durch tannbesä'ten Hang;

Die Wipfel langsam neigen
Sich grüßend hin und her,
Nach langem, tiefem Schweigen
Lebt auf das Waldesmeer.

Das Säuseln wird zum Sange,
Der Hauch zum frischen Wehn',
Der Gruß zum lauten Klange
Zum frohen Auferstehn'.

Im Osten glüht der Morgen,
Es naht der junge Held,
Und frei von bangen Sorgen
Macht er die weite Welt.

Im Purpurfestgewande
Steigt siegreich er empor,
Und in die weiten Lande
Schallt heller Jubelchor.

Den alten Tannenheeren
Schwillt hoch die Heldenbrust.
In weiten Waldesmeeren
Jauchzt Frühlingsmorgenlust!

Nun werden stumm die Wälder.
Es schweigt der Jubelsang,
Still lauschen rings die Felder.
Kein Ton, kein Hauch, kein Klang.

In stillem, ernstem Beten
Glüht Tann' und Haid' und Hald'
Es ist vor Gott getreten
Der -- stolze Böhmerwald.

Šumavské velikonoční ráno


Šumí to tiše strání
pod lesem napodél,
jedlemi v naslouchání
pozdrav jako by šel;

vrcholky k sobě chýlí
v šepotu ze všech stran,
už neumlká chvíli
ten lesní oceán.

A šum se na zpěv mění
a vánek v čerstvý dech,
v hlas díků ke vzkříšení,
v jásot po truchlých dnech.

Z východu ráno vstává
slyším je přicházet
s Tím, kdo strast překonává
a obrozuje svět.

V svém purpurovém šatě
stoupá dál nad obzor,
zní celým krajem svatě
zářivě jasný chór.

Lesu v sevřeném tvaru
hrdinsky hruď se dme.
Ten plesný příval darů,
to moře bezedné!

Tu zmlkne zas vše rázem
a utne hlas i zpěv.
Co ticha padlo na zem!
Ani dech, bez ozev

v tom usebrání mnohém
pláň i stráň ztichla dnes: -
to navštíven byl Bohem
šumavský hrdý les.

Der Böhmerwald, 1902, č. 3, s. 115-116

Hudební skladatel a otec básníka Oskara Günthera Leopold Günther se narodil 24. března 1861 ve Velkém Šenově, okr. Děčín, kde 24. října 1935 i zemřel. Byl v letech 1894-1914 učitelem zpěvu na gymnáziu v Prachaticích, pak odešel do rakouského Freistadtu a konečně působil v Mozartově rodném Salcburku až do roku 1931, kdy ho svou smrtí o čtyři celá léta předešel vlastní syn.

- - - - -
* Velký Šenov / Prachatice / † Velký Šenov

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Tady učil zpěvu
Budova prachatického gymnázia před dokončením r. 1897 na snímku, po jehož pořízení se lešení
nad vchodem zřítilo, zabilo jednu z žen a několik dělníků zranilo
Prachatické gymnázium v roce 2014
Ulice Zlatá stezka v Prachaticích, dům čp. 240/II., zvaný "Sova", původně studentský domov, který vedl, na dvou snímcích z roku 2013Ulice Zlatá stezka v Prachaticích, dům čp. 240/II., zvaný "Sova", původně studentský domov, který vedl, na dvou snímcích z roku 2013
Příběh prachatického gymnázia a Sovy i s připomenutím osobnosti Gustava Adolfa Lindnera

zobrazit všechny přílohy

TOPlist