logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

KARL RYTÍŘ VON GÖRNER

Franzl?


Franz z Piesenhamu (Großpiesenham je hornorakouská ves s dnes něco přes sto obyvateli /2001/, rodiště nářečního básníka Franze Stelzhamera, dnes místní část obce Pramet v okrese Ried im Innkreis, dřevěná roubenka "Stelzhamerhaus" je navštěvovaným památníkem slavného autora, jeho rodným domem - pozn. překl.) "Franzl" zván nikdy nebyl (v originále "sich nie 'Franzl' nannte" - pozn. překl.). /.../ Jde spíše o ztělesnění básníka, jak nám jde naproti ze svých básní. /.../ Je nesporně odvážné zvolit hrdinou hry někoho, kdo dosud žije v tolikeré osobní paměti. /.../ Pochybovat se dá i o tom, zda je správné pojmout ji (rozuměj divadelní hru jménem "Franzl" - pozn. překl.) jako "obrazy ze života jednoho dobrého člověka" a zříci se pevného děje ve prospěch falešné sentimentality.

Citace, které uvedl Hugo Schanovsky (zastoupený i samostatně na webových stránkách Kohoutího kříže) v úvodním dvojčísle roku 2000 revue "Oberösterreichische Heimatblätter" z kritiky Karla rytíře von Görnera na Bahrovu hru "Franzl", měly tam ilustrovat vstup Lince do dvacátého století tím, co se psalo v čísle zdejšího listu "Tages-Post" (to následovníkem linecké "Denní pošty" jsou "Oberösterreichische Nachrichten", která jsem v Jihočeské vědecké knihovně dlouho míval na stole, když jsem hledal materiály i pro Kohoutí kříž) z 1. ledna 1901. Počátkem října roku 1900 se Hermann Bahr (1863-1934) obrátil právě na Dr. Görnera v Linci s prosbou, zda by tam nemohla být inscenována jeho nová hra "k poctě Stelzhamerově ve vděčném citu k jeho domovině". Linec byl také svědkem prvního provedení "Franzla" už 22. prosince 1900, ještě před vídeňskou premiérou v únoru roku následujícího. Bahr byl dramatickým autorem velmi reprezentativním (jeho "Koncert" patří ke klasickému divadelním repertoáru ve světě i v českých zemích, kterým i jako kulturní politik věnoval tolik sympatií - stačí připomenout jeho knižně vydaný esej o výsostně podle něho "rakouském" básníku Otokaru Březinovi) a Görnera si jistě nevybral náhodou. Známe i Traklův dopis Görnerovi z roku 1906, v němž ho žádá o uveřejnění své práce "v jeho ceněném listě". Görner působil jako novinář nejprve ve věhlasném "Prager Tagblatt", do roku 1888 byl redaktorem politické části vídeňského deníku "Deutsche Zeitung" a v letech 1893-1920 vedl redakci už zmíněného deníku "Tages-Post" - celá epocha rakouských dějin s tou činností souvisí. Roku 1898 založil s Hugonem Greinzem, bratrem známějšího spisovatele Rudolfa Greinze v Linci literární a umělecké sdružení "Pan". Narodil se přitom v Českých Budějovicích (Budweis) 13. prosince 1858 jako syn advokáta a v letech 1861-1882 i poslance českého zemského sněmu Antona rytíře von Görnera (šlechtický titul užíval od roku 1879). Matka, provd. Görnerová od roku 1855, dívčím jménem Anna Theresia Batková (její otec Johann Baptist Batka byl obchodníkem v Praze), je známa i jako spisovatelka (publikovala pod jménem Nora Görner). Z prací jejího syna, doktora filosofie, který po gymnáziu v rodném městě studoval na univerzitách v Praze, ve Vídni a v Berlíně, lze uvést tituly "Der Hanswurststreit in Wien und Joseph von Sonnenfels (1884) a "Das Jahr 1848 in Linz und Oberösterreich (1898). Karl rytíř von Görner zemřel v Linci 13. září 1924 a je tam i pochován. To mezi Vídní, Lincem, Pasovem a Prahou (ovšemže i Budějovicemi) nejen od Stifterových časů leží Šumava.

- - - - -
* České Budějovice / † † † Linec (A)

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Záznam v českobudějovické matrice narození a šest dnů nato i křtu Karla Antona Augusta Görnera, provedeném gymnaziálním profesorem a cisterciáckým řádovým knězem Richardem Mutzem výjimečně u Görnerových doma (město čp. 10), tj. v rodině advokáta JUDr. Antona Görnera (jeho otec August Görner byl krejčím z Blíževedel, tehdejší okr. Úštěk, matka Katharina byla roz. Wenzlová) a jeho ženy Anny Theresie, roz. Batkové, dcery pražského obchodníka Johanna Baptista (Jana Křtitele) Batky a jeho manželky Franzisky
Titulní list lineckého listu "Tages-Post", oznamující jeho nástup do funkce šéfredaktora
Úvodník jednoho z dubnových čísel lineckého listu v roce 1892, kde se šifra *už za Görnerova vedení redakce vyslovuje ke Kramářovu výroku, že žádné Rakousko není, toliko v říšské radě zastoupené království a země
Jeho heslo v rakouském biografickém slovníku
Zpráva o úmrtí ve vídeňském tisku

zobrazit všechny přílohy

TOPlist