logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

ARNDT GÖRLING

Závěť a dědictví

I když jsou z pochopitelných důvodů myšlenky na konec života rády zatlačovány do pozadí (v originále "gerne verdrängt werden" - pozn. překl.), nemělo by se přece jen opomínat pozůstalost v pravý čas jasně stanovit poslední vůlí (testamentem).
Podle německého práva může se tak stát testamentem, který zůstavitel vlastnoručně sepíše a který je opatřen údajem o místě a datu sepsání i podpisem zůstavitelovým. Obsahově v něm zůstavitel projevuje svou poslední vůli a určuje své dědice i jejich dědické podíly. Většinou jsou dědici zůstavitelovy děti nebo jiní blízcí příbuzní. Nejsou-li k dispozici zákonní dědicové (v originále "leibliche Erben" - pozn. překl.), mohou být stanoveny dědici jiné osoby, a to i osoby právnické. Zůstavitel může také dědice zavázat pořízením závěti např. k věrným službám přátelům či jemu blízkým sdružením vyplnit jisté finanční úhrady.
Společný testament manželů musí vlastnoručně vyhotovit jeden z obou manželských partnerů. Podepsat jej pak musejí oba.
Nezanechají-li osoby schopné pořízení závěti (v originále "testierfähige Personen" - pozn. překl.) nijakou poslední vůli, nastává ustavení dědiců ze zákona (v originále "die gesetzliche Erbfolge" - pozn. překl.), tj. zákonem stanovené pořadí dědiců z řad pozůstalých, tj. přeživších manželských partnerů a rodičů, sourozenců atd.. Není-li k dispozici nijaká závěť a neexistují-li ani nijací zákonní dědicové, dědí stát (fiskus, tj. státní pokladna).
Dědic může také dědictví, např. je-li zatíženo dluhem, odmítnout.
Podle rakouského práva je dědicem i ten, kdo na základě dědické smlouvy nebo na základě ustanovení dědiců ze zákona má na pozůstalost právo (v originále "ein Recht an den Nachlass" - pozn. překl.). Na rozdíl od německého práva existuje však při společném testamentu manželů povinnost, že poslední vůli sepíše vlastnoručně každý z obou manželských partnerů a označí ji údajem o místě a datu sepsání. To se jeví nezbytným, poněvadž zákonný dědický podíl přeživšího manželského partnera (vdovy či vdovce) neodpovídá německému právnímu uspořádání. Obnáší třetinu, jsou-li k dispozici děti a vnuci. Jsou-li k dispozici rodiče jejich potomků a prarodiče dvě třetiny, jinak celek (v originále "ansonsten das Ganze" - pozn. překl.).
Materie je mnohotvárná a ne vždy jednoduchá. Tak je také, v případě větší hodnoty jmění, domovního a pozemkového majetku, který je odkazován, zapotřebí brát ohled na daňové souvisloti. Při nejasnostech, těžkých finančních a příbuzenských případech, by měla být po každé vyžádána odborná rada osob znalých práva, advokátů či notářů.
Tolik k formálním předpokladům pořízení poslední vůle. Z hmotně právního hlediska určuje osobní rozhodnutí zůstavitelovo, co má být odkázáno a kdo má být dědicem.
Pokud žijí přímí potomci a blízcí příbuzní, je rozhodnutí většinou nasnadě (v originále "wird eine Entscheidung meist leicht fallen" - pozn. překl.). Ne tak, pokud pozůstalí chybějí. Zkušenosti z domovů důchodců ukazují, že v takových případech je pomýšleno velice často na pomoc sociální péče. Charita, diakonie, Červený kříž, dětské SOS-vesničky, i mezinárodní sdružení a instituce jako UNICEF apod. tu přicházejí v úvahu. Nápadně často jsou opomíjena taková sdružení, která by zůstaviteli měla stát vlastně nejblíže v jeho životním okruhu. Pro nás německé Šumavany by to měly být např. "Verein heimattreuer Böhmerwäldler" (tj. vydavatel časopisu "Hoam!" - pozn. překl.), "Böhmerwaldmuseum" v Pasově (v originále "in Passau" - pozn. překl.), naše rodácké společenství z Rožmberka nad Vltavou zastupující "Ortausschuss Rosenberg", "Adolf Webinger Haus" v Lackenhäuser, naše krajanské časopisy "Hoam" a "Glaube und Heimat", "Deutscher Böhmerwaldbund" se svými místními skupinami, "Sudetendeutsche Landsmannschaft" a "Sudetendeutsches Sozialwerk", "Sudetendeutsche Stiftung".
Všechna tato sdružení jsou obecně prospěšná a jsou navíc osvobozena od dědické daně. Pokud je k dispozici větší míra finančních prostředků, mohou posloužit k realizaci mnohých krajanských záměrů, jako by mohla být např. rodácká jizba "die Rosenberger Heimatstube" apod..
Téma závěti a dědictví ("Vererben und erben" je vlastně německým títulem celého tohoto textu v německém originále - pozn. překl.) ve své lidské a právní mnohotvárnosti může zde být jen myšlenkovým podnětem. Svobodné rozhodnutí náleží zůstaviteli. Měl by je využít.
Budiž připomenuto, že i nároky jsou dědičné. Tak je tomu i s nárokem na Benešovými dekrety vyvlastněné pozemkové a nemovité majetky našeho původního domova (v originále "durch die Benesch Dekrete enteignete Grund und Boden in der Heimat" - pozn. překl.). Měly by být v závěti pevně stanoveny (v originále "festgelegt werden" - pozn. překl.). Podle všeobecně platných norem mezinárodního práva a Deklarace lidských práv takové nároky nemohou být promlčeny.


Rosenberger Rundbrief, 2000, s. 5

Milý Arndte!

Karl Wiltschko

Cítím se být povolán k tomu, abych Ti pogratuloval ke Tvým 85. narozeninám už proto, že to právě díky Tobě jsem mohl prožít tolik krásných okamžiků a dní. Často myslívám na hodiny tělocviku v naší někdejší školní budově, kam jsi jako turnerský činovník přinášel tolik námětů ať už gymnastických, rohovnických či sportovních vůbec, kde jsi nás v letních měsících na přilehlém hřišti zasvěcoval třeba do pravidel desetiboje. Vzpomínám na množství turnerských slavností, které jsem se díky Tobě směl zúčastnit, ať už to bylo v Českém Krumlově, ve Frymburku, v Kaplici či ve Světlíku (v originále "/in/ Krummau, Friedberg, Kaplitz, Kirchschlag" - pozn. překl.). Letní stanové tábory v Kaplici a ve Volarech (v originále "und in Wallern" - pozn. překl.) se nedají zapomenout sejně jako terénní hry při Tvé oblíbené lyžařské chatě na vrchu Babín (v originále "auf der Bamberger Höhe" - pozn. překl.). Vzpomínám na turnerské slavnosti v Rožmberku nad Vltavou, které se vždycky tak vydařily díky Tvému dohledu. Ty přespolní běhy přes Nebeskou rejtu (v originále "Himmelreit" - pozn. překl.), dál výletní stezkou zvanou "Georgsteig", po Bílém mostě (v originále "Weiße Brücke" - pozn. překl.) přes řeku na Zámecký vrch (v originále "Schlossberg" - pozn. překl.) či závody v chůzi přes silnici do Českého Krumlova na Brannou (v originále "über der Krummauer Straße nach Pramles" - pozn. překl.) a přes Koryta a dvůr Metlici (v originále "über Nirschlern und Mödlitzhof", ves Nirschlern zanikla pod českým místním jménem Koryta - pozn. překl.) zase zpátky do Rožmberka nad Vltavou. Ty turnerské slavnosti na hřišti s plaveckými závody na 1. máje v dosud tak ledově chladné Vltavě (v originále "in der eiskalten Moldau" - pozn. překl.). V zimě lyžařské závody z Galgenbergu a od lyžařské chaty (v originále "vom Galgenberg und von der Skihütte", vrchu Galgenberg se dnes říká Šibenice, viz k tomu text Leoše Drahoty - pozn. překl.). Rád vzpomínám i na zimní lyžařský tábor v Josefodole u Zadní Zvonkové (v originále "in Josefstal bei Glöckelberg" - pozn. překl.). To všechn se událo jen díky Tobě. I dnes stojíš stále ještě radou i skutkem po boku, jde-li o záležitosti nás rodáků z Rožmberka nad Vltavou. K naší veliké spokojenosti ses ukázal na oslavách 750 let rakouského města Freistadt.
Toto jen pár záchytných bodů v mé paměti, o kterých vím, že jsem je mohl prožít díky svému dobrému příteli. Díky!
Rád bych Ti jménem "Ortausschuss Rosenberg" a zejména za sebe ještě jednou srdečně pogratuloval ke dni Tvých pětaosmdesátin a popřál Ti mnoho let v dobrém zdraví v kruhu Tvé rodiny.
Je nám Tě stále ještě velice zapotřebí!

V domovské spřízněnosti
(v originále "in heimatlichen Verbundenheit - pozn. překl.)
Tvůj
Karl Wiltschko


Rosenberger Rundbrief, 1997, s. 5

Karl Wiltschko (zastoupený i samostatně na webových stranách Kohoutího kříže) nám přiblížil svého přítele osobním svědectvím, to ostatní však doplní řeč dokumentů, tiskových zpráv a také nekrologu, jehož autorkami se staly obě Görlingovy dcery Elke a Karin. Jejich otec se narodil dne 25. ledna roku 1912 v Rožmberku nad Vltavou na adrese Latrán čp. 3, kde ho zastihuje i arch sčítání lidu z roku 1921, jenž nám dává pochopit, proč nenacházíme rodinu Görlingovu na stránkách matričního indexu (rodového katastru) zdejší fary. Měli totiž všichni evangelické vyznání a saskou domovskou příslušnost. Arndtovi rodiče Richard (*17. dubna 1775) a Frieda (*4. ledna 1892) byli oba rodáky z hornolužické vsi Waltersdorf (lužickosrbsky Waalerschdurf), příslušející k obci Großschönau (Wulki Šunow) při soutoku Mandavy (Mandau) a Lužničky (Lauscher) na severním úpatí hory Luž (Lausche, lužickosrbsky Łysa), se svými 793 metry nejvyšším vrcholem celých Lužických hor na samotné česko-německé hranici v těsné blízkosti už "českého" Varnsdorfu (Warnsdorf). Otec Richard Görling byl v Rožmberku nad Vltavou obchodníkem se dřevem při místní firmě Rudolf Zscholer, matka udržovala dům a zahradu také pro letní hosty z Drážďan (Dresden) a okolí, kteří tu bývali každoročně pobytem. Po vychození obecné školy ve svém rodišti zamířil mladý Arndt na německé gymnázium v Českých Budějovicích, kde studium (v třídních seznamech je psán jménem Richard Görling, totožným s tím otcovým) završil roku 1931 maturitou. Začal poté studovat práva na pražské německé univerzitě, po předčasné smrti otcově musel však v roce 1935 i otcův obchod se dřevem. Přesto v Praze osudného roku 1939 promoval na doktora práv. Už začátkem roku 1940 narukoval do války a byl nasazen ke zpravodajské službě. Jeho posledním služebním místem byla dnes polská Wrocław (německy Breslau, česky Vratislav). Tam poznal i svou ženu Christel, roz. Nickelovou. Vzali se ještě za války 5. března roku 1945 a oběma se jim podařilo prchnout z ruského zajetí. Po krátkém pobytu v rakouském Linci, odkud se jim podařilo navázat kontakt s už "československým" Rožmberkem nad Vltavou, dostali se s uprchlickým transportem do bádensko-württemberského Karlsruhe. Mezistanicí byl rakouský Salzburg, kde si Arndt vydělával na obživu rodiny jako dřevorubec. V roce 1947 se manželům Arndtovi a Christel Görlingovým narodila dcera Elke, rok nato druhá dcera Karin. Arndt pracoval v Karlsruhe nejprve u justice, později v ekonomice a konečně ve veřejné službě při státní německé Správě spolkového majetku (Bundesvermögensverwaltung). Bydliště rodiny se měnila od Karlsruhe přes Leonberg u Stuttgartu do bavorského Mnichova (München). Po odchodu na penzi se Arndt Görling ujal z Bernau am Chiemsee, kde si s ženou postavili vlastní dům, působení v sociální oblasti. Jako člen představenstva sdružení Verein Heimwerk e.V., které bylo ručitelem pečovatelského domu pro seniory "Adalbert-Stifter-Wohnheim" ve Waldkraiburgu od roku 1977 konal tuto neplacenou funkci 18 let, naposledy v roli předsedy představenstva. Angažoval se i ve sdružení Witikobund. V roce 1995 se manželé Görlingovi přestěhovali z Bernau am Chiemsee do Bad Reichenhallu, kde Arndtova paní Christel skonala v prosinci roku 2003, on pak 10. června roku 2008. Až do konce života považoval ten člověk za svůj domov Rožmberk nad Vltavou, zalidněný kdysi převážně lidmi německého jazyka. Zůstaly po něm obě už zmíněné dcery a vnuci Arndt a Wolfgang. O zákonné dědice je postaráno.

- - - - -
* Rožmberk nad Vltavou / České Budějovice / † † † Bad Reichenhall (BY)

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Arch sčítání lidu z roku 1921 pro byt č. 1 ve stavení čp. 3 na Latráně v Rožmberku nad Vltavou s rodinou Görlingovou i s ním
Rožmberk nad Vlavou i s Latránem na Seidelově pohlednici, vydané v roce jeho narození 1912
Nekrolog manželčin napsal do krajanského měsíčníku on sám
Ten jeho napsal Gottfried Lackinger

zobrazit všechny přílohy

TOPlist