logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

PAULA FRINKEOVÁ

Dík

U příležitosti ukončení divadelní sezóny 1901/1902 mi nedá (v originále "drängt es mich" - pozn. překl.), abych ctěnému, divadlu přátelsky nakloněnému publiku za podporu, kterou mi svou návštěvou prokázalo, nevyslovila nejvroucnější dík s prosbou, aby mi letos projevenou blahosklonnou přízeň zachovalo i v sezóně příští.
Zejména děkuji P.T. předplatitelům, dále chvalné městské obci budějovické za přenechání a subvenci městského divadla, jakož německému místnímu tisku za jeho laskavou vstřícnost (v originále "für deren freundliches Entgegenkommen" - pozn. překl.).

BUDĚJOVICE (v originále "BUDWEIS" - pozn. překl.), dne 22. března 1902.


Budweiser Zeitung, 1902, č. 24, s. 11

Podepsaná Paula Frinkeová se pod tím textem označila jako "Leiterin des Stadttheaters in Budweis", nikoli tedy jako divadelní ředitelka, kterou ovšem zůstala až do roku 1908. Lokální český tisk na městem slušně subvencovanou instituci útočil z hlediska zastupování zájmů takřka dvoutřetinové většiny Čechů v celkovém úhrnu zdejších obyvatel. Městské divadlo mělo ovšem v německém provozu nač navazovat. Příjmení Frinke, které připomíná postavu studenta z operety Franze von Suppého Veselí hoši, se na místě budějovického divadelního ředitele objevilo, pominu-li rok 1873, kdy tu z Plzně hostoval operní soubor s Verdiho "Ernanim" a se zpěvačkou (obor alt – mezzosoprán) Frinke-Schwarzovou, už roku 1894, kdy bylo otci města (von der Stadtväter) svěřeno Rudolfu Frinkemu (původním příjmením Finger, byl rodákem z Prahy (*1844) a řídil i divadla ve dnes slovinské Lublani /Laibach/, Celji /Cilli/ a také ve štýrském lázeňském městě Bad Gleichenberg), který ovšem na Velikonoce následujícího roku v jedné z pěti čtvrtí jihotyrolského města Bolzano (tehdy to byl ještě rakouský Bozen) jménem Gries zemřel na souchotě (místní tisk toho roku dementoval jeho židovství s tím, že je ve skutečnosti katolík). Měl nastoupit ředitelské místo v plzeňském divadle, které pak zaujala právě Paula Frinkeová spolu s vedením divadla v Chebu (Eger) a Žatci (Saaz). Ještě v roce 1900 píše mariborský list Marburger Zeitung, že v Gleichenbergu vede vdova Paula Frinkeová ("Witwe Paula Frinke") zdejší "Musentempel", tj. chrám múz a je jako jeho ředitelka neomezené chvály hodna ("ist uneingeschränktes Lobes wert"). Do Budějovic nastoupila v roce 1901 a vydržela i s oblibou u diváků sedm let (na zdejší reálce v té době studoval i jakýsi Rudolf Frinke mladší ze štýrského města Leoben, snad to není tentýž, kdo padl v roce 1915 na bojišti světové války). Řídila podle divadelního almanachu z té doby i městské divadlo v Českém Krumlově. Nelze pominout ani zásluhy uměleckého vedení Josefa Basche, ale sedm let je u ředitele opravdu výdrž a přívlastek osvědčený ("tüchtig", "erprobt" či "bewährt") se v tisku často opakoval, byť pro české kritické uši byla vídeňská opereta, na budějovických prknech vládnoucí, jen povrženou konvencí. Však se také blížil zánik všeho, co reprezentovala. A pak je tu ještě ten snímek Seidelova fotoateliéru z Hořic roku 1910 na jméno Frinkeová se zralou paní u stolu, na němž leží nějaká malá, snad modlitební knížka. Je to snad Paula Frinkeová (to příjmení jinak na Šumavě opravdu sotva lze najít)?

- - - - -
České Budějovice / Český Krumlov

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Divadlo v Marburgu (dnešním Mariboru) na staré pohlednici
Záznam v divadelním almanachu, dokládající její ředitelské působení v divadlech v Českých Budějovicích a v Českém Krumlově
Její dík místnímu publiku na stránkách českobudějovického německého listu
Pražský německý večerník zveřejnil v lednu roku 1906 zprávu, že německé divadlo v Českých Budějovicích bylo opět svěřeno jí, která ho "už mnoho let s maximálním úspěchem vede"

zobrazit všechny přílohy

TOPlist