logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

HERMANN FASCHINGBAUER

"Landtagskorrespondenz" hlásí

Nové mzdové požadavky zemědělských dělníků ohrožují zásobování obyvatelstva
V současné době probíhá na Moravském poli (v originále "im Marchfeld" - pozn. překl.) až po Hohenau (rozuměj Hohenau an der March, městys, který míval i české jméno Cáhnov, ležící blízko soutoku řeky Moravy /March/ a Dyje /Thaya/ při dnešních hranicích Rakouska s Českem a se Slovenskem - pozn. překl.) dílčí stávka zemědělských dělníků, která sice není vyvolána jejich odbory, souvisí však s významnými požadavky, které právě ony zastupují. Tyto požadavky sledují padesátiprocentní zvýšení mezd zemědělských dělníků a byly nyní stávkujícími vzneseny.
K pokrytí těchto mzdových nároků by ovšem musela být zvýšena i maximální cena obilí na svůj čtyřnásobek. Stát by byl nucen investovat čtyři miliardy na rajonovanou mouku (tj. mouku přidělovanou podle oblastí - pozn. překl.), musel by přestat útlum zemědělské produkce nebo by došlo k další obrovské zátěži už tak nouzí vyčerpaného obyvatelstva země.
Dne 16. února (rozuměj roku 1921 - pozn. překl.) začínají o požadavcích zemědělského dělnictva vážná jednání. Zatím zajišťují stávkující přesto, že nehodlají ustoupit od svých požadavků, alespoň nezbytnou péči o dobytek; kdyby té nebylo, musely by být stavy zvířat zčásti zlikvidovány a zásobování obyvatel masem by utrpělo velikou újmu.

Dnes už historický článek, otištěny v ranním listě "Wiener Morgenzeitung" 13. února 1921, svědčí výmluvně o tom, v jaké situaci se ocitlo Rakousko po zániku monarchie (a také ztrátě Šumavy by se v tomto případě dalo říci) a z níž se v podstatě už zcela nevymanilo až do nacistického "anšlusu" v roce 1938, po němž se stalo součástí nové válečné mašinerie. Historie se však neměla zcela opakovat. Rakousko se 1955 prohlásilo za neutrální stát, což ovšem nijak nebránilo zesílené ještě ostraze jeho severních sousedů na šumavské a jihomoravské straně. Hermann Faschingbauer, rakouský novinář zvučného jména, se poté, co roku 1937 zemřel, toho všeho už dožít neměl. Narodil se 22. července 1861 v Blansku (Pflanzen) u Kaplice (Kaplitz) a zahájil svou novinářskou dráhu jako spolupracovník významného, dnes šťastným řízením dějin v Budapešti obnoveného listu "Pester Lloyd" (přispívali do něj kdysi Berta von Suttnerová, roz. Kinská, Max Nordau, Felix Salten, Thomas Mann, Hermann Hesse, Joseph Roth či Stefan Zweig - pozn. překl.), v redakci deníku "Deutsches Volksblatt" (s denní periodicitou vycházel nejprve opatřen podtitulem "radikální sředostavovský list" a pak "list pro křesťanskou německou politiku" v letech 1889-1922, pak až do 1. ledna 1938 už jen jako týdenní součást odborového deníku "Oesterreichische Gewerbe-Zeitung") se zabýval záležitostmi odborů, zemědělství a lesnictví (pocházel přece ze Šumavy!), problematikou obcí a také zemského sněmu. To on vydával onu jeho "korespondenci" ("Landtagskorrespondenz"), na níž se odvolává textová ukázka. Faschingbauerova maminka byla rozená Kličková (příjmení "Klička" je psáno i s tím háčkem v kaplické matrice) a její otec působil v Budějovicích (Budweis) coby krejčí. Alespoň tak víme, kolikerý jen zánik a kolikerá změna v tomto zeměpásu v posledních časech nastaly.

- - - - -
* Blansko / † † † Vídeň (A)

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Záznam v matrice obce Blansko o jeho narození 22. července 1861 učiteli Josefu Faschingbauerovi, synu kováře Andrease Faschingbauera v Brzoticích a jeho ženě Františce, roz. Kličkové, dceři kováře z Budějovic
O něm v Partischově knize o Rakušanech "sudetoněmeckého kmene"
Děd kovářoval v Brzoticích, zaniklé vsi boletického vojenského prostoru - dnešní vstup do míst, kde stála, zachycuje snímek z roku 2010Děd kovářoval v Brzoticích, zaniklé vsi boletického vojenského prostoru - dnešní vstup do míst, kde stála, zachycuje snímek z roku 2010
Škola v rodném Blansku
Výhled přes Blansko na Kaplici na pohlednici Josefa Seidela

zobrazit všechny přílohy

TOPlist