logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

WILHELM ERTL

Ze školní kroniky

V následující době se události na frontě valily stále rychleji a projevily se i v našem městě, také na samotné budově školy. Přes hranice Protektorátu se přelila přes naši oblast doslova záplava uprchlíků, kteří všichni, vojáci i civilisté, směřovali ke staré říšské hranici. V "hlavní škole" se střídal jeden vojenský oddíl po druhém, dál a dál rostl v Kašperských Horách (v originále "in Bergrst." - pozn. překl.) počet uprchlíků až na sedm tisíc, zejména když už bylo zřejmé úplné zhroucení Německa. Poslední fáze tohoto zhroucení byla zahájena Hitlerovou smrtí dne 1. května. Teď následovaly v rychlém sledu kapitulace jednotlivých armádních skupin. Dne 6. května kolem 17. hodiny dorazilo americké vojsko a tím také pro Kašperské Hory válka prakticky skončila. Na výzvu starosty byly na všech domech vyvěšeny bílé prapory, resp. bílé sukno z oken. Teprve teď bylo opravdu zřejmé, že německý národ padl za oběť neslýchanému podvodu a žádostivosti partajních bonzů po moci a po penězích. Zejména sudetští Němci sedli na lep lživé propagandě a falešným slibům a musejí nyní, jak se zdá, pykat ještě těžší měrou (v originále "schwerer" - pozn. překl.) nežli obyvatelé staré říše.
Dne 17. května musela být celá budova "hlavní školy" během 11/2 hodiny vyklizena pro americké vojsko. Dne 20. května kolem 15. hodiny Američané zase odtáhli. Všechny skříně byly vypáčeny, s výjimkou té v kanceláři. Učební pomůcky byly rozházeny po jednotlivých prostorách. Co všechno bylo poškozeno či co došlo ztráty, musí prokázat pozdější náhled. Dne 23. května dorazili ze Sušice (v originále "aus Schüttenhofen" - pozn. překl.) čeští vojáci, četníci a civilisté, takže budova "hlavní školy" byla znovu obsazena. Řediteli Ertlovi (tj. pisateli školní kroniky - pozn. překl.) byla uložena povinnost předat seznam inventáře "hlavní školy" u starosty a byl učiněn odpovědným za každou ztrátu z inventáře. Toto i různá následující opatření nato dávaly znát, že osud "hlavní školy", ne-li osud německého školství vůbec je zpečetěn. Také osud všech Němců v nově opět zřízené Československé republice (v originále "Tschechosl. Republik" - pozn. překl.) měl být více nežli truchlivý.


Kronika "hlavní školy" v Kašperských Horách 1941-1945

V dubnovém čísle měsíčníku Glaube und Heimat v roce 2018 se objevil přepis několika stran školní kroniky kašperskohorské "Hauptschule", jak byla za nacismu přezvána zdejší německá měšťanka, jejíž poslední ředitel Wilhelm Ertl byl i vlastnoručním pisatelem svědectví o konci německého živlu nejen ve městě, nýbrž i v obnoveném Československu. Zdál se mi pro přepis a překlad vhodnější sám konec kroniky, resp. její poslední strana vůbec, jakoby vložená na jiném čtverečkovaném papíře k předchozím zápisům už po skončení války s novou možností objektivnějšího pohledu a vyjádření, byť trochu naivního. Ředitel Wilhelm Ertl byl dne 24. dubna roku 1882 kaplanem Josefem Škopkem v kašperskohorském kostele sv. Markéty pokřtěn celým jménem Wilhelm Emil Ertl poté, co přišel na svět v domě čp. 16 (v dnešní ulici Bohdana Týbla /ředitel Pošumavské záložny, žil v letech 1856-1927 a byl jedním z představitelů české menšiny ve městě, která ještě kolem roku 1930 obnášela pouhých 186 osob, někde se uvádí i jen 88, z celkem kolem 2220 obyvatel/ ta budova dosud stojí) v rodině učitele Theodora Ertla, syna kašperskohorského řezníka Wenzla Ertla z domu čp. 44 (dosud stojí v Dlouhé ulici) a Theresie, roz. Fröhlichové z domu čp. 28 (i ten bychom našli dosud stát ve zmíněné ulici Bohdana Týbla), a jeho ženy, Wilhelmovy matky Sofie, nemanželské dcery Josefy Trinkewitzové, jejíž otec Mathias Trinkewitz byl rovněž řezníkem ve zdejším domě čp. 155 (ten už dnes v Kašperských Horách nenacházíme), jeho žena Franziska byla pak roz. Kreußová rovněž z Kašperských Hor. O dalších osudech Wilhelma Ertla (podobenku "Willyho" Ertla z počátku čtyřicátých let osudného dvacátého století i s jeho žáky a učitelskými kolegy najdeme v knize Marie Frankové Schulen im mittleren Böhmerwald /1997/), absolventa německého učitelského ústavu v Českých Budějovicích (Budweis) z roku 1902 a posledního ředitele nejen německé kašperskohorské měšťanky, nýbrž i tamní "Hauptschule" jako její následovnice, zatím nic nevíme, stojí však asi za zmínku, že autorem přepisu zmíněného úryvku školní kroniky v krajanském měsíčníku Glaube und Heimat je Franz Kreuss, předseda sdružení Böhmerwaldbund v rakouské Vídni. Kruh se jako vždy uzavírá.

- - - - -
* Kašperské Hory / České Budějovice / Dlouhá Ves / Hartmanice

Obrazové přílohy:
(ukázky)

S učiteli a žáky kašperskohorské měšťanky na počátku čtyřicátých let 20. století (mezi učiteli druhý zleva ve světlém obleku)
Záznam o jeho narození v kašperskohorské křestní matrice
Rodný dům čp. 16 v kašperskohorské ulici Bohdana Týbla
Věž kostela sv. Markéty, kde byl pokřtěn, vítá přijíždějící do Kašperských Hor

zobrazit všechny přílohy

TOPlist