logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

THEODOR DEIMEL

O sobě

Jmenuji se Theodor Deimel, narodil jsem se roku 1866 ve Slavonicích. Naše rodina bydlela na Horním náměstí čp. 521. Vychodil jsem měšťanku a pokračoval ve studiích. V roce 1919 jsem se vrátil do rodného města. Pracoval jsem jako kurátor sbírek muzea, byl jsem kronikářem. Válečné události přinesly změny. Nejprve odešli židovští a čeští sousedé, po válce byli odsunuti i mí němečtí přátelé. Rudá armáda přišla do města dne 9. května 1945. Češi vyvěšovali svou vlajku, my bílé prapory. Tak se poznalo, kdo je Čech a kdo Němec. Události po příchodu Rudé armády a partyzánů pod vedením plukovníka Hobzy braly rychlý spád. Už na konci května bylo odsunuto mnoho německých rodin. Vzít si s sebou mohli jen 50 kilogramů věcí, peníze a cennosti museli nechat zde. Během odsunu byli surově biti a okrádání, mnoho z nich cestu nepřežilo. Další organizovaný odsun proběhl ve dnech 6. až 8. června 1945. Během několika dnů bylo město vylidněno. Zůstaly prázdné domy, úřady, obchody, škola...


Knihovna Matěje Mikšíčka - regionální osobnosti

Theodor Deimel se narodil dne 30. října roku 1866 ve Slavonicích čp. 89 (dům takto označený lze dodnes najít v dnešní ulici Svatopluka Čecha, stejně jako v předchozím textu zmíněný dům čp. 521 na Horním náměstí /snad nejde o přečíslování, což by u památkově chráněných Slavonic bylo věru podivné/) tamnímu pekařskému mistru Laurenzi Deimelovi (podle záznamu v oddací matrice synovi majitele hospodářství /podle křestní matriky u záznamu o narození Theodorově už výměnkáře na něm/ ve Slavonicích Ludwiga Deimela a jeho ženy Magdaleny, roz. Oesterreicherové ze Slavonic) a jeho ženě Marii, dceři kožešnického mistra ve Slavonicích čp. 88 (i ten dům, sousedící s už zmíněným čp. 89 dosud v ulici Svatopluka Čecha stojí) Martina Fabera a Barbary, roz. Petrischové ze Slavonic (Theodorova matka zemřela 20. června válečného roku 1916). Dne 25. července 1890 byl vysvěcen na kněze. Púsobil jako profesor náboženství ve Stockerau, od roku 1919 byl předčasně na odpočinku. Od té doby byl činný jako vlastivědný badatel a vedoucí městského muzea ve Slavonicích. Stal se autorem her pro děti v jeslích, učebnic pro výuku náboženství a čítanek, používaných doloženě i na šumavských německých školách. Je uveden i ve slovníku "Lexikon sudetendeutscher Schriftsteller und ihrer Werke für die Jahre 1900-1929" od Friedricha Jaksche (Jaksch má i samostatné zastoupení na webových stranách Kohoutího kříže). Publikoval v časopise "Das Waldviertel" roku 1933 i o vztazích rodného Slavonicka k sousednímu rakouskému Waldviertelu (Slavonice bývají považovány za součást německé jižní Moravy /Südmähren/, dnes však náleží k Jihočeskému kraji). V časopise "Unsere Heimat" najdeme i jeho příspěvek k ocenění Rudolfa Hruschky (i ten je samostatně zastoupen na webových stranách Kohoutího kříže). Jen pro vysvětlení příbuznosti rakouského Waldviertelu a "jihočeské" Šumavy: Moldanubický pluton, který je nejrozsáhlejším hercynským komplexem vyvřelých hornin v Českém masívu, má své hlavní centrum v rakouském Waldviertelu a na českém území jej tvoří několik masivů: prášilský, vyderský, masiv Plechého, masiv Želnavské hornatiny a lipenský. Hrad ve waldviertelském Raabs an der Thaya (německy i "Ratgoz", česky "Rakús") dal i české jméno Rakousku. Už roku 1911 byl Deimel vyznamenán papežským záslužným křížem "Pro Ecclesia et Pontifex", dne 4. června 1913 byl promován na doktora filosofie (nadále Dr. theol. et phil.). Roku 1932 mu rakouský prezident udělil titul studijního rady. Přiznám se, že největší zájem o Deimela ve mně probudila prvá položka jeho bibliografie na Wikipedii, totiž publikace pod názvem "Leichtaufführbares Weihnachts-Spiel, darstellend die gnadenreiche Geburt Jesu Christi. Verfaßt und zusammengestellt zur Aufführung durch Schulkinder", vydaná roku 1891 ve Vídni. Tato "snadno inscenovatelní hra pro školní děti" totiž navazuje na velkou tradici lidových vánočních her, mnohokrát zaznamenanou i na Šumavě. ThDr. a PhDr. Theodor Deimel zemřel, což je jistě pronikavě dojemné, v rodných Slavonicích, jak o tom svědčí i přípis v křestní matrice, brzy po Vánocích neblahého československého stalinského roku 1952 v neděli dne 28. prosince. Johann Gabriel Anderle (rovněž samostatně zastoupený na webových stranách Kohoutího kříže), rodák ze Slavonic jako on, označil Deimela výrazem "pastýř beze svého stádce" ("Hirt ohne Herde").

- - - - -
* Slavonice / † † † Slavonice

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Záznam slavonické křestní matriky o jeho narození s přípisem o úmrtí
Frontispis a titulní list jeho knihy ze sbírek Jihočeské vědecké knihovny (1907)
Frontispis a titulní list jeho učebnice katolické liturgiky (1914)

zobrazit všechny přílohy

TOPlist