logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

FRANZ BÜCHSE

K výsledkům sčítání lidu ve městě Český Krumlov v letech 1653 a 1710

(...)
Podle "souhrnného výtahu" (v originále "nach dem ,summarischen Extracte‘" - pozn. překl.) v závěru popisu (rozuměj z roku 1710 - pozn. překl.) žilo tehdy v městských částech zahrnutých do sčítání lidu, nepočítaje děti ve věku pod 12 let, 1649 obyvatel, z čehož bylo 20 "böhmisch", 1399 "rein deutsch" a 230 "utraquistisch". Je pozoruhodné, že mezi dětmi nad 12 let nebylo napočítáno nijaké "rein tschechisches" (tedy "čistě české", pokud ovšem ten pojem měl vůbec nějaký dobový význam a věcnou platnost - pozn. překl.); to, že právě v dospívající generaci český element chybí, hovoří pro skutečnost, že český živel (v originále "das Tschechentum‘" - pozn. překl.) tehdy nevykazoval nijaký nárůst.
Tento právě uvedený popis dokládá nejen to, že Český Krumlov (v originále "Krummau", na rozdíl od "Böhmisch Krumau" s původně jen jedním "m" byl Moravský Krumlov "Mährisch Kromau" s "o" namísto "u" - pozn. překl.) byl na počátku 18. století převážně německým městem, nýbrž podává v návaznosti na sčítání z roku 1653 nevyvratitelný důkaz o tom, že obyvatelstvo města bylo německé a dávalo tak městu německý charakter (v originále "dass seit jeher die Bevölkerung Krummaus deutsch und Krummau eine deutsche Stadt war‘" - pozn. překl.).
Kdyby Krumlov a jeho obyvatelstvo nebyly tak ryze německými, pak by téměř jedno století městu vnucená česká úřední řeč a vedení stačily k tomu, aby zdejší německý živel vytěsnily až na nevýznamné stopy a Krumlovu daly ráz českého města. Pak by se poté, co nátlak ustal, nemohlo ani té nejbezohlednější a nejenergičtější germanizaci podařit, aby v relativně krátké době docílila výsledku, jaký vykazuje sčítání z roku 1653.


Mitteilungen des Vereines für Geschichte der Deutschen in Böhmen, 1906, s. 56

Zápas mezi "Deutschtum" a "Tschechentum", jehož očitým výrazem byl rozsáhlý text v proslulém časopise MVGDB (citujeme z něj v českém překladu pouze tři poslední odstavce, po nichž ještě následují sčítací tabulky, ta z roku 1710 dokonce s jednotlivými jmény obyvatel města), byl roku 1945 ukončen příchodem americké armády. Jak víme, skládali v ní českokrumlovští Němci určité naděje, jejichž výrazem mohl být i dopis prezidentovi USA, dostupný v originále a v českém překladu na webových stranách Kohoutího kříže. Českokrumlovský archivář Karel Veselý, z jehož pozůstalosti jsem ten dokument získal (jak jsem se mnohem později dověděl, dochoval se i v pozůstalosti prvního českého starosty města Františka Švamberga), publikoval ve čtvrtém čísle 15. ročníku časopisu Výběr z prací členů Historického klubu při Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích příspěvek s podtitulem "Z Pitavalu města Českého Krumlova", líčící osud správce lčovického panství Ondřeje Cikána (†1621) a citující i český půhon (návrh žaloby) Kateřiny Maxmilanovny Hýzrlové, manželky Jindřicha Hýzrla z Chodů, důstojníka císařského vojska ležením ve Strakonicích. Mezi prameny svého příspěvku uvádí Veselý i články pod názvem "Aus dem Krummauer Stadtarchiv", otištěné v českokrumlovských novinách Deutsche Böhmerwaldzeitung téhož roku 1906 jako naše textová ukázka, přeložená z MVGDB. Jméno autora článků píše Veselý ve zčeštěné podobě Dr. František Büchse. Nebylo snadné se o tom člověku dovědět víc, ačkoli v kronice města nacházíme dokonce jeho fotografickou podobenku jako jednoho z městských radních (byl jím zvolen v únoru roku 1893, pět let nato byl součástí aféry s návštěvou místodržitele hraběte Coudenhove /byl jím v letech 1896-1911 Karl Maria Coudenhove/ v červenci 1898, popsané podrobně v Národních listech /viz obrazová příloha/, kde je mylně označován za českokrumlovského purkmistra /byl jím v letech 1893-1904 Gottfried Strauß/). Až ze stran MVGDB, ročník 1928, se zprávou o úmrtích spolupracovníků v uplynulých letech 1926 a 1927 jsem se ujistil, kde asi hledat. Z německého záznamu českokrumlovské úmrtní matriky o skonu JUDr. Franze Büchseho, zdejšího advokáta na adrese Latrán čp. 86 dne 31. října 1926 vysvítá i datum jeho narození v Brně 27. července roku 1840. Na řadu přišla brněnská křestní matrika, kde zápis o jeho narození a křtu den nato v chrámu sv. Jakuba jménem Franz Seraph. Maria Benedikt Joseph Anton Büchse uvádí i jména novorozencových rodičů. Byli jimi c.k. guberniální koncipista a synův jmenovec alespoň podle prvního křestního jména Franz Büchse a jeho žena Maria, roz. Schubertová, k porodu dítěte mělo podle zápisu dojít v Brně čp. 48. Záznam českokrumlovské matriky o narození dcery "našeho" Franze Büchseho Marthy Franciscy Marie (1873-1941) nám prozrazuje i jméno její matky a advokátovy ženy Marie, roz. Pietschové, dcery Vincenze Pietsche, majitele domu ve Filipově (Philippsdorf), dnes jen části města Česká Kamenice na severu Ústeckého kraje, a Theresie, roz. Büchseové z Filipova. Snad se sluší dodat, že podobenku Marie Büchseové uchovává ve své fotobance Museum Seidel v Českém Krumlově. I města mají totiž svou paměť.

- - - - -
* Brno / Český Krumlov

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Tady na stránkách českokrumlovské městské kroniky vlastnoručně oznamuje, že po Johannu Thallerovi pokračuje od roku 1893 v jejím psaní - stojí za připomínku, že už tehdy označuje město jménem "Krummau an der Moldau"
Článek z titulní strany Jihočeských listů, kde je Büchse mylně uveden jako českokrumlovský purkmistr...
... a zpráva Národních listů o této "aféře" s uvítáním místodržícího hraběte Coudenhove v Českém Krumlově v roce 1898
Záznam českokrumlovské městské kroniky o návštěvě místodržitelově v červenci 1898 - Büchse ovšem nebyl purkmistrem, jak píší Jihočeské i Národní listy, ale městským radním, jak se dočítáme na na dalších stranách této jím psané pamětní knihy

zobrazit všechny přílohy

TOPlist