ANTON WOLFRAM BÖHM

Repro archív Kohoutího kříže

Záznam českobudějovické křestní matriky o jeho narození 25. dubna 1895 v domě čp. 39 na Rudolfovské ulici (v matrice "Rudolfstädter Strasse") a křtu až 3. května téhož roku (křtil ho kaplan Josef Koeck) - novorozencův otec Johann Böhm, syn sedláka v Litvínovicích (Leitnowitz) čp. 1 Johanna Böhma a Marie, roz. Seilerové z Litvínovic, byl podle záznamu železničním dělníkem na státní dráze (Arbeiter der Staatsbahn) v Českých Budějovicích, chlapcova matka Elisabeth byla, jak se dovídáme, dcerou sedláka v Haklových Dvorech (Hackelhöf)čp. 30 Leonarda Humlera a Kathariny, roz. Štěpánové z Mokrého (Gauendorf) - pozdější přípis nás pak zpravuje o svatbě Antona Böhma dne 8. října 1921 na tehdy ještě samostatném pražském Smíchově s Bedřiškou Brychtovou

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Dům čp. 39 už v Rudolfovské ulici nestojí - na staré pohlednici by to měl být ten označený šipkou

Repro K. Pletzer, Album starých pohlednic : Českobudějovicko (2001), s. 77

Záznam křestní matriky o narození otcově v Litvínovicích čp. 1 (rozlehlý statek tam až dosud najdeme), kde hospodařil statkář (Grundbesitzer) Johann Böhm, syn Mathiase Böhma a jeho ženy Marie, roz. Witzků (tak psáno příjmení v matrice), předchozích hospodářů na téže usedlosti, se svou manželkou Marií, dcerou litvínovického statkáře Adalberta Seilera a jeho ženy Elisabeth, roz. Maurenzové - pozdější přípis uvádí informaci, kterou poskytl "Landrat Krummau an der Moldau", že 9. října válečného roku 1939 Antonův otec vystoupil z římskokatolické církve

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Statek čp. 1 v Litvínovicích na snímku z roku 2021

Foto Ivo Kareš

Záznam křestní matriky o narození matčině (křtil ji v Českých Budějovicích P. Antonín Svoboda) v Haklových Dvorech čp. 30 (dnes má rozlehlé stavení zřejmě "nové" číslo 2030), kde hospodařil její otec Leonard Humler, syn sedláka v Rožnově (Strodenitz) Mathiase Humlera a Marie, roz. Wenzlové, se svou ženou Katharinou, dcerou rolníka v Mokrém Johanna Štěpána a Evy, roz. Tondlové

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Jeho životopis, psaný necelých deset let poté, co zemřel, manželčinou rukou

Repro archív Kohoutího kříže

Recenze jeho knihy, podepsané šifrou "H.", tající zřejmě Ericha Hanse

Repro Hoam!, 1959, č. 5

Titulní list a hřbet vazby třetího vydání (Orion Heimreiter Verlag 1970) jednoho ze dvou jeho románů

Památník zvaný Dichterstein, kde je vsazen i kámen s jeho jménem, stojí u rakouské obce Offenhausen blízko Welsu, byl však už roku 1999 zrušen pro neonacistické provokace s ním spojené

Repro archív Kohoutího kříže

Krucifix z českobudějovické katedrály ve stříbře a drahokamech z doby kolem roku 1910 smiřuje viny

Repro Glaube und Heimat, 1983, č. 11, zadní strana obálky

Těm, kdo zahynuli ještě "doma" v roce 1945 jako jeho syn či třeba Rudolf Slawitschek, je věnován i tento symbolický náhrobek ve Winklu, zachycený na snímku někdy z roku 1950 - ta hlava nad křížem s letopočtem 1945 má být bezpochyby Kristova

Repro A. Kossert, Chladná vlast : historie odsunutých Němců po roce 1945 (2011), s. 164