logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

GERTRAUD BIERAMPLOVÁ

Verlorene Heimat


Ich träumte
es trugen mich Wolken und Sterne
fort in mein Heimatland
als ob die unüberbrückbare Ferne
ich hätte niemals gekannt

Ich träumte
ich war im Vaterhaus
durchschritt die vertauten Räume
und lauschend durchs offene Fenster hinaus
hört ich das Rauschen der Bäume

Ich träumte
es blühte und freute sich
mit mir unser Blumengarten
wie einst als mit inniger Liebe ich
ihn durfte pflegen und warten

Ich träumte
ich ging übers Brücklein im Wald
hört leis das Bächlein singen
und durch das Tal zerstäubend verhallt
eines Abendglöckleins Klingen

Ich träumte
ich schlief so wohlig ein
von Heimatluft umfangen
es koste der Wind mich zart und fein
und Tannen ein Wiegenlied sangen

Ich wache
seh fern der Heimat mich stehn
begleitet von Sehnsucht und Leid
seh andere Menschen vorübergehen
und weiß, die Heimat ist weit!

Ztracený domov


Měla jsem sen
hvězdy a oblaka mě nesly
tam kde je rodný kout
jako by mosty dokázaly kreslit
a dálku překlenout

Měla jsem sen
jsem zase v našem domě
a chodím v domě tom
a naslouchám jak oknem šumí pro mě
odněkud zvenku strom

Měla jsem sen
raduje se a kvete
zahrada před domem
záhony celé námi s láskou pleté
slibem vonící zem

Měla jsem sen
že jdu přes mostek v lese
a potok zpívá mi
a údolím se prachem cesty nese
klekání nad námi

Měla jsem sen
tak blažený a čistý
jak vzduch doma jsme znali
a něžný vítr šel zas těmi místy
jedle mě písní zkolébaly

Bdím zas
a domov vidím daleko od sebe
jen touha zná ho i s tím steskem vším
a lidé kolem neznají to nebe
je daleko já vím

Glaube und Heimat, 1988, č. 6, s. 33

Narodila se v Pohoří na Šumavě (Buchers) 27. listopadu 1926 a dožila se v bavorském městě Ingolstadt požehnané osmdesátky. Na snímku, zachycujícím v roce 1990 pohromadě spolupracovníky krajanského měsíčníku Glaube und Heimat, vidíme ji s Marií Hochreiterovou a s Marií Schulze-Kroiherovou po boku stát hned za Josefem Bohmannem, prelátem Johannesem Barthem a Franzem Irsiglerem v prvé řadě před nimi. Nejsou to jména ledajaká, o všech se lze samostatně dočíst na webových stránkách šumavské čítanky, kterou máte právě před sebou. Co by jen byla bez těch prostých, až dívčích veršů od srdce?

- - - - -
* Pohoří na Šumavě

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Obnovené oratorium ve zbylé části kostela
Záznam oddací matriky farní obce Německý Benešov o svatbě Ignaze Hietlera 22. září 1898
Na dokumentárním snímku "Není Hietler jako Hitler" (2006) o zaniklém Pohoří na Šumavě spolupracovala i rodina Bierampelova, o "popravě" hostinského Bierampela českými partyzány se tu dovíme ve stopáži 48:19-49:24, uslyšíme a uvidíme tu i konzulenta Wernera Lehnera (stopáž 18:51-20:34), Margarete von Buquoyovou (hrabata z Buquoyů jsou tu označení jako "Gráfovi" z Buquoyů!!!) ve stopáži 50:01-52:13, dále Hermine, roz. Hietlerovou, čtoucí tu i svůj dopis ze září 1946 (stopáž 34:42-36:47), v neposlední řadě pak sem Václav Reischl, narozený roku 1947 ve Větřní, který odešel se svou německou ženou Renate v roce 1973 do SRN (do té doby měl trvalé bydliště v Kamenném Újezdě) a je spolu s dcerou Tine tvůrcem filmu, zařadil i vzácné záběry příchodu německého wehrmachtu do Českých Budějovic v roce 1939
Parte asi nejznámějšího z Hietlerů v Pohoří na Šumavě, hostinského a řezníka Ignaze Hietlera, zemřelého ve věku 89 let 16. března 1956 v rakouském Freistadtu (pokud mu chtěli říkat důvěrně křestním jménem, bylo to "Nazi", tj. "Nácíček")
Náhrobek rodiny Hietlerových na hřbitově v Pohoří

zobrazit všechny přílohy

TOPlist