JOHANN WILTSCHKO
      ![]() Repro J. Mugrauer, Pfarrgemeinde Höritz im Böhmerwald und seine Passionsspiele (1990), s. 61 a Böhmerwaldler Jahrbuch 2008, s. 115  | 
    
      ![]() Tady je zachycen druhý zleva s dalšími třemi členy ve své době proslulého pěveckého kvarteta z Hořic na Šumavě Repro J. Mugrauer, Pfarrgemeinde Höritz im Böhmerwald und seine Passionsspiele (1990), s. 71  | 
  
| 
    
         Narodil se v Hořicích na Šumavě čp. 45 kameníku Jordanu Wiltschko (příjmení otce a syna tu má i variantu Wilczko, děd z otcovy strany Johann byl kovářem a podkovářem v blízkém Mýtě, bába novorozencova z otcovy strany byla roz. Hopfingerová ze zaniklé dnes Skalné /Pinketschlag/) a jeho ženě Anně, dceři hořického krejčího Johanna Faschingbauera a Barbary, roz. Probstové z Hůrky (Stuben) - přípis zaznamenal i svatbu Johanna Wiltschko 9. listopadu 1915 s Hedwig Hammerlindlovou Repro SOA v Třeboni - digitální archív  | 
  |
    ![]() ![]() Rodný dům v Hořicích na Šumavě s odhaleným původním zdivem na snímku z roku 2015 Foto Ivo Kareš  | 
  |
    ![]() Stará pohlednice zachycuje lomy jeho otce Jordana Wiltschko ve dnes zaniklé Skalné Repro www stránky Zaniklé obce  | 
  |
| 
    
         Záznam v hořické matrice o jeho svatbě Hedwig Hammerlindlovou z Hořic čp. 51, kde žili i nevěstini rodiče Wenzel Hammerlindl a jeho v době svatby zemřelá už žena Franziska, roz. Wagnerová Repro SOA v Třeboni - digitální archív  | 
  |
      ![]() Jeho otec Jordan Wiltschko (1859-1922) jako "hořický" Kristus na snímku z roku 1912 Repro Glaube und Heimat, 1970, č. 16, s. 689  | 
    
      ![]() Jordan Wiltschko ještě jednou na snímku z roku 1912 zachycujícím snímání z kříže Repro E. Hans [et. al.], Höritz im Böhmerwald und seine Passionsspiele (1970?), s. 62  | 
  
      ![]() Syn v téže roli, kterou ztvárnil v letech 1930, 1933, 1936 a údajně i 1947 Repro E. Hans [et. al.], Höritz im Böhmerwald und seine Passionsspiele (1970?), s. 65  | 
    
      ![]() V roli Krista na titulní straně prospektu hořických pašijových her z třicátých let minulého století, z jehož textu vyplývá, že měly v Praze svou propagační kancelář Repro ze sbírky Jana Palkoviče a Ivo Janouška  | 
  
| 
     Scény ukřižování z inscenací hořických pašijových her v roce 1930 a 1947 s ním na kříži Repro archív Jana Palkoviče a Ivo Janouška a Böhmerwaldler Jahrbuch 2008, s. 117  | 
  |
    ![]() Johann Wiltschko jako šéf své firmy v lomu u Hořic Repro J. Mugrauer, Pfarrgemeinde Höritz im Böhmerwald und seine Passionsspiele (1990), s. 83  | 
  |
      ![]() Razítko hořických pašijových her z roku 1947 Repro Böhmerwaldler Jahrbuch 2008, s. 116  | 
    
      ![]() Jako hořický starosta hovoří tu před památníkem "všem zemřelým podporovatelům, účinkujícím a přátelům pašijové hry s vděčností věnovaného" při jeho vysvěcení roku 1929 páterem Heinrichem Repro J. Mugrauer, Pfarrgemeinde Höritz im Böhmerwald und seine Passionsspiele (1990), s. 58  | 
  
      ![]() Památník stojí pod kaštany naproti hořické škole... Repro F. Bayer, Höritz : der Passionsspielort im Herzen des Böhmerwald (1997), s. 52  | 
    
      ![]() ... dnes ovšem v chudší pozměněné podobě (viz i Karl Leimberger) Foto Ivo Kareš  | 
  
    ![]() Foto Ivo Kareš  | 
  |
      ![]() Obytný dům a sídlo kamenické firmy Johann Wiltschko Repro J. Mugrauer, Pfarrgemeinde Höritz im Böhmerwald und seine Passionsspiele (1990), s. 83  | 
    
      ![]() Hořice na obraze vídeňského malíře Adolfa Hofbauera (1889-1984), hořického rodáka Repro Böhmerwäldler Künstler stellen aus in der neuen Galerie der Oberhausmuseums zu Passau (1993) [katalog výstavy], s. 62  | 
  
    ![]() Obnovená kašna na hořickém náměstí Foto Ivo Kareš  | 
  |
    ![]() Památník padlým v první světové válce v Železné Rudě, který navrhl i provedl se svými dělníky Repro Friedhofgedenken Markt und Dorf Eisenstein (2012), s. 16  | 
  |
    ![]() ![]() Slavnost odhalení památníku padlým v Železné Rudě 19. září roku 1926 Repro Friedhofgedenken Markt und Dorf Eisenstein (2012), s. 17  | 
  |
    ![]() Drobná zpráva o jeho vysídlení z vězení ve Valdicích roku 1950 (Karthaus bei Jitschin) do Spolkové republiky, kde žil u svých příbuzných v Hauzenbergu a necelých 5 let nato v květnu 1955 zemřel Repro Hoam!, 1951, č. 1, s. 27  | 
  |
        Textová část: | 
        
                             

























