logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

FRANZ LANDSPERSKY

Pohled na Budějovice od Lannovy loděnice

Autor vyhotovil obrázek podle nedokonale provedené veduty někdy z konce 18. století. Zachycuje na břehu Vltavy vpředu nalevo dělníky, zaměstnané pod Lannovým dohledem tesařským dílem na jedné lodi (v originále "beim Zimmern eines Schiffes", onu loď vidíme spočívat při keřích v písku - pozn. překl.), vpravo po řece plovoucí loď naloženo sudy se solí. Ještě dále vpravo tvoří Vltava zátoku, v níž ženy na obrázku perou prádlo (v originále "die Wäsche waschen" - pozn. překl.). Ta zátoka byla užívána jako přístaviště (v originále "als Hafen verwendet" - pozn. překl.). Naproti na druhém břehu byla zřízena tzv. "Treppelweg" (tj. "vlečná cesta" - pozn. překl.), po níž podél řeky kráčeli tažní koně, vlekoucí lodě po proudu. Poblíž klášterního kostela (rozuměj kostel Obětování Panny Marie - pozn. překl.) byl instalován kladkostroj (v originále "eine Winde" - pozn. překl.), jehož pomocí se lodě přetahovaly přes jez aby mohly být u solního úřadu naloženy sudy se solí (v originále "mit den Salzfässern" - pozn. překl.). Na místě dnešního Dlouhého mostu vedl přes Vltavu dřevěný most. Originál veduty se nachází v soukromém vlastnictví majitele dvora Karla Knappa v Českých Budějovicích (v originále "Böhmisch-Budweis" - pozn. překl.).


Heimatbuch der Berg- und Kreisstadt Böhmisch-Budweis (1930), s. 73

Snad mne vzal za ruku duch Franz Landsperskyho, když jsem brzy po svém vstupu do služeb českobudějovické vědecké knihovny začal provádět účastníky nějakého knihovnického srazu po městě právě od Lannovy loděnice. Jméno Landspersky se na webových stranách Kohoutího kříže objevuje v textu, kde Josef Sobischek líčí složení proslulého spolku "Leitersteiner" a kromě sebe na prvém místě uvádí bratry Franze, Karla a Matthiase Landsperskych, z nichž Franze označuje za svého švagra a "nadaného malíře". Franz Karl Landspersky, jak byl 9. března 1874 dva dny po svém narození v Českých Budějovicích pokřtěn, zanechal nám ostatně svědectví o svém talentu nejen v četných kresbách zdobících proslulý budějovický Heimatbuch, nýbrž i v plánech města, které jako jeho "Baurevident" vyhotovil za monarchie i republiky. Lze je ostatně najít v příloze "Mapy" souboru Kohoutí kříž. Franzův otec Karl byl keramikem (Porzellandreher či Weißdreher, jak se tehdy psalo), matka Antonia, roz. Schneiderová, byla dcerou pražského vzorkaře textilního tisku (Modellstecher), což napovídá leccos o původu potomkova nadání. Dne 3. října 1909 se oženil stavební tehdy kreslič (Bauzeichner) Landspersky s Marií Říhovou, dcerou Johanna Říhy, mistra tesařského v Budějovicích, a jeho ženy Kathariny, roz. Cábové, z Rožnova (Strodenitz), dnes rovněž městské části Českých Budějovic. O tom, jak byla rodina Landsperskych s městem spjata, svědčí i pasáž z už zmíněného Heimatbuchu (s. 363-364), která líčí zásah neohroženého klempíře Ignaze Landsperskyho, který nasadil svůj život při záchraně "Bílé" věže v areálu někdejšího dominikánského, tehdy už piaristického kláštera. 14. srpna roku 1835 do věže uhodil blesk a vypukl požár. Klempíř vyšplhal zvenčí ke kupoli a strhl dolů hořící břevna v její konstrukci. Císař ho odměnil malou zlatou medailí, kterou vnuci, tj. sourozenci Franzovi v Heimatbuchu jmény uvedení, chovají jako rodovou památku. Dějiny města šly však ve dvacátém století poměrně dramatickým tempem ke dvěma světovým válkám. Těsně po skončení té druhé z nich někdy mezi 10. a 12. květnem 1945 v soumraku budějovického němectví spáchal Franz Karl Landspersky s manželkou Marií a dcerou Hildou v ulici Petera Roseggera čp. 35 (i Peter Rosegger je samostatně zastoupen na webových stranách Kohoutího kříže, dnes ovšem se ulice jmenuje Tylova, je rovnoběžná s Lidickou směrem od ní k řece Malši a vede, křižována ulicí zvanou U Malše /dříve Dechantgasse, česky Děkanská či U Děkanského dvora, k boční frontě polikliniky Jih) sebevraždu zastřelením. Věděli asi své. Tady, kde Vltavu líbá Malše, obě cestou z jižní Šumavy, však nakonec připadne pravda spíše řekám.

- - - - -
* České Budějovice / † České Budějovice

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Do roku 1912, kdy byla přestavěna, vyhlížela zadní část českobudějovické katedrály s věží
nad kněžištěm naproti kapli Smrtelných úzkostí Páně podle jeho kresby takto
Tady zvěčnil na svém snímku z roku 1925 velkou vodu u českobudějovického Dlouhého mostu
Další jím pořízený snímek dokumentuje zástavbu rohu Biskupské a Radniční ulice s branou hasičské stanice, stržené v roce 1928 a nahrazené palácem pojišťovny Fénix
Jeho návrh na úpravu městského znaku Českých Budějovic z roku 1927 odpovídal požadavku na jeho "odhabsburštění"

zobrazit všechny přílohy

TOPlist