logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

ADALBERT JUNGWIRTH

Charakter dobrovodských farníků

Na svoje takzvané svobody velmi pyšní, jak P... (?), můj předchůdce (byl to téměř s určitostí P. Johannes Steinko, zastoupený i samostatně na webových stranách Kohoutího kříže - pozn. překl.) sám popsal, jsou sami zcela odvráceni od pořádků, které směřují k obecnému blahu (v originále "zum allgemeinen Besten" - pozn. překl.). Chtějí být zcela prostí (v originále "ganz frey seyn" - pozn. překl.) ode všech nařízení a zákonných povinností. Jsou svárliví a vyvolávají konflikty. Dobrovolně svoje zákonné povinnosti nevykonávají (v originále "aus freyem Antriebe leisten sie ihre gesetzl. Pflichten nicht" - pozn. překl.), nýbrž musejí být k těmto dohnáni vojenskou exekucí (v originále "durch Militärexekution" - pozn. překl.)...
Mládež je rozjívená (v originále "ausgelassen" - pozn. překl.), staví se na odpor, je vzdorná a neposlušná (v originále "stützig und ungehorsam" - pozn. překl.). Když jsou děti ve škole potrestány za špatné chování, tak přijdou rodiče za duchovním pastýřem s hrubostmi, čímž jsou děti ve své neposlušnosti a tvrdohlavosti (v originále "in ihrem Starrsinn" - pozn. překl.), těžko lze očekávat u těchto dospělých nějaké zlepšení (v originále "folgt schwerl. eine Besserung zu hoffen bey Erwachsenen" - pozn. překl.). Špatné vyhlídky (v originále "schlechte Hoffnung" - pozn. překl.) na nějakou lepší generaci.

P.S. Při vizitaci to pan vikář komentuje takto: "Die Angabe ist übertrieben und zu einseitig, als dass ein Seelsorger sich darnach zu richten vornehmen könnte. Wenzl Prinz Bezirksvikär." (tj. "Udání je přehnané a příliš jednostranné, než aby se nějaký duchovní pastýř mohl podle něho řídit. Wenzl Prinz, okresní vikář.") Tím okresním vikářem byl tehdejší rehberský farář (Rehberk je dnešní Srní).

Použit je překlad ukázky z farní kroniky (Liber memorabilium) z Dobré Vody u Hartmanic (Gutwasser bei Hartmanitz), která je v němčině a v češtině součástí sborníku konference "Vintíř-Gunther: Patron Šumavy", pořádané ve dnech 12.-14. října roku 2005 v Dobré Vodě u Hartmanic městem Hartmanice a bavorskou obcí Rinchnach pod záštitou hejtmana Plzeňského kraje. Autorem příspěvku s touto ukázkou byl tam mladý slavista z univerzity v Řezně (Universität Regensburg) Günther Iberl. Nás však bude zajímat především osobnost kněze, který zápis do zmíněné kroniky v době svého "dobrovodského" působení pořídil. Byl jím Adalbert Jungwirth, narozený v Želnavě (Salnau) čp. 3 dne 1. listopadu roku 1789 (několik měsíců předtím se ve Francii rozhořela "Velká revoluce") rolníku Michalu Jungwirthovi a jeho choti Agnes, roz. Pupeterové. Rodiče se brali 25. července 1781 v želnavském kostele sv. Jakuba. Adalbert byl vysvěcen na kněze 15. srpna roku 1813. V Dobré Vodě u Hartmanic nastoupil, jak už zmíněno, po odchodu faráře Johannese Steinko do Polné na Šumavě. Ten nastoupil na Dobrou Vodu jako farář po Wenzlu Weberovi právě v roce 1813 a odešel odtud koncem roku 1827. Adalbert Jungwirth sloužil po něm v téže funkci do roku 1835, tedy přibližně sedm let a v Pěkné (Schönau), kam zamířil, působil pak až do svého tamního skonu v 61 letech věku dne 12. dubna roku 1851 (v úmrtní matrice se píše o vodě na plicích /Brustwassersucht/). Byl tam pochován dva dny nato "auf den gewöhnlichen Friedhofe neben der Kirche", tj. "na obvyklém hřbitově vedle kostela". Co jen všechno bývalo zvykem! Jinak se zdá, že alespoň s lidským charakterem je všechno při starém.

- - - - -
* Želnava / Dobrá Voda u Hartmanic / † † † Pěkná

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Titulní list želnavské křestní matriky se záznamem o jeho narození
Kostel sv. sv. Jakuba Staršího v Želnavě, kde byli oddáni rodiče a on sám pokřtěn; rodný dům čp. 3 již nestojí
Záznam o jeho skonu 12. dubna roku 1851 a pohřbu dva dny nato v "šenavské" úmrtní matrice
Kostel sv. Anny v Pěkné před přestavbou v roce 1903...

zobrazit všechny přílohy



Dostupné zdroje v JVK:

TOPlist