EMIL HARTMANN VON HARTENTHAL

Tady se v česky psaném záznamu matriky z Třeboně hlásí ke svému otcovství schwarzenberský "Forstamtassistent" Aloys z Hartenthalu, syn schwarzenberského důchodního v Čejnově Jana z Hartenthalu a Johanny, roz. Schmutzové, z Krumlova - schwarzenberským důchodním byl ostatně i otec matky novorozencovy, totiž Hynek Solberger (jeho žena byla Eleonora, roz. Kürningerová z Budějovic)

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Na společné fotografii schwarzenberských úředníků je označen na hrudi číslem 15
(číslo 30 má ústřední ředitel schwarzenberských archivů Anton Mörath)

Repro Schwarzenbergové v české a středoevropské historii (2008), s. 40-41

Dcera vrchního inženýra von Hartenthala na Seidelově snímku, datovaném 4. května roku 1911, je tu zachycena v den svého prvního svatého přijímání

Repro Fotobanka Museum Fotoateliér Seidel

Na tomto snímku, datovaném 8. ledna 1917, figurují slečny "Havel und von Hartenthal" v divadelních kostýmech

Repro Fotobanka Museum Fotoateliér Seidel

Arch sčítání lidu z roku 1921 pro byt na českokrumlovském zámku (čp. 59) zaznamenává tu českou rodinu schwarzenberského stavebního ředitele Ing. Emila Hartenthala s jeho ženou Adelou (*1. února 1872 ve vsi Josefsdorf, dnes Iosefalau na území rumunského Banátu), dcerou Marií (*20. září 1901 v Hluboké nad Vltavou) a s německou služkou Emmou Schwazovou z Českého Krumlova

Repro Sčítání lidu 1921, Český Krumlov, SOkA Český Krumlov (SOA v Třeboni - digitální archív)

Záznam v českokrumlovské knize zemřelých je psán česky, zmiňuje jeho choť Adélu, roz. Marthovou,
jakož i příčinu úmrtí, kterou byla srdeční mrtvice

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Parte vdovy po něm na stránkách krajanského měsíčníku

Repro Hoam!, 1956, č. 9, s. 32

Erb

Repro archív Kohoutího kříže

Obálka (2008) podrobné zprávy o gotických kamnových kachlích, nalezených v listopadu roku 1918 na českokrumlovském zámku (Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích a Archeologický ústav AV ČR v Praze

Kachel s motivem Samsona na lvu (viz i výše obálku zprávy, vydané roku 2008 a mědiryt Mistra E. S. (*1467) z horního Porýní, identifikovaný jako předloha kachle zejména silákovou pozicí v sedu obkročmo na šelmě, jejíž tlamu trhá podle Bible "jako by šlo o nějaké kůzle"

Repro M. Ernée, Gotické kamnové kachle z hradu a zámku v Českém Krumlově (2008), s. 25

Anděl štítonoš s erbem pánů z Růže na gotickém kachli
(Státní hrad a zámek Český Krumlov)

Repro Informační systém cestovního ruchu Český Krumlov,
kresba Jan Votava

Zámek v Českém Krumlově na snímku z roku 2015

Foto Ivo Kareš

Českokrumlovský hrad a zámek, po Pražském hradě nějvětší komplex svého druhu v Čechách,
zde s německým popisem svých jednotlivých částí

Repro H. Reischl, Böhmerwald Kulturgeschichte kompakt : von den ersten Siedlungsanfängen bis zu Karl Klostermann (2008), s. 141

Náměstí v rodné Třeboni v roce 2012

Foto Pavel Polák