FERDINAND ZEITZ
Předmluva k německé kronice obce Roudné
Když v roce 1920 všem obcím uložena zákonná povinnost sepisovat a vést pamětní knihy (kroniky), ujal se níže podepsaný úkolu založit kroniku pro své služební místo, jímž je obec Roudné (v originále "Gemeinde Ruden" - pozn. překl.). Laskavostí pana profesora Reinholda Huyera (ten má na webových stranách Kohoutího kříže i své samostatné zastoupení - pozn. překl.), který byl dříve archivářem města Budějovice (v originále "Archivar der Stadtgemeinde Budweis" - pozn. překl.) a jako takový shromažďoval pamětihodné záznamy o minulosti většiny míst v jižních Čechách, bylo mi umožněno zjistit nejvýznamnější lokálně historické události a poměry naší obce. Uvedené skutečnosti jsou zaznamenány podle úředních akt, která byla zmíněnému panu profesorovi předložena v originále.
| Roudné v roce 1922. |
Ferdinand Zeitz, učitel. |
Učitel Ferdinand Zeitz (příjmení připomíná české "Zajíc") se narodil 21. září 1878 v dnes už neexistující českobudějovické Rybní ulici (Fischgasse) čp. 5 a dva dny nato ho v katedrále sv. Mikuláše pokřtil tehdejší kaplan Mathias Wonesch (i samostatně zastoupený na webových stranách Kohoutího kříže). Novorozencův otec Alfred Zeitz, syn soudního aktuára v Toužimi čp. 100 (ten dům v rohu toužimského náměstí dosud stojí) Karla Zeitze a jeho ženy Corony, roz. Höferové, byl českobudějovickým strážníkem, příslušným do Vyššího Brodu (v matrice "nach Hohenfurt zuständig"), matka Albína byla dcerou Tomáše Křesťánka, pekaře v Týně nad Vltavou, a jeho ženy Marie, roz. Jílkové, kmotrem a jmenovcem dítěte byl vyšebrodský úředník Ferdinand Zeitz (někdejší městský tajemník zemřel ve Vyšším Brodě 27. srpna roku 1928). Učitelská studia absolvoval dvacetiletý Ferdinand v Českých Budějovicích roku 1898. Už téhož roku v září nastoupil jako podučitel svou první pedagogickou "štaci" v Jeníně (Kodetschlag), kde ovšem působil pouhý rok. Seznam učitelstva německých obecných a měšťanských škol v republice Československé z roku 1928 Ferdinanda Zeitze uvádí jako ředitele školy v železnorudském Špičáku (Dorf Eisenstein). Tam ho zachytil i školní snímek, publikovaný po letech v krajanském měsíčníku "Hoam!" Něco jsme se o něm dozvěděli z nekrologu jeho dcery a zetě. S manželkou Amalií měli dvě dcery, Amalii a Gertrudu, obě se staly také učitelkami. Arch sčítání lidu z Roudného nás informuje i o synu Ferdinandovi. Po roce 1945 setrvala část rodiny na Šumavě, kvůli těžké nemoci matky nešli do odsunu. Až do smrti matčiny (15. srpna 1946) se o ní a otce starala dcera Amalie, která zůstala ve Špičáku i s malými dětmi, zatímco její manžel byl již v Německu. Amalie odešla za manželem Josefem Blaschko, rovněž učitelem, mimo jiné působícím v Jeleních Vrších a Perneku, v roce 1948 společně s otcem. Ještě se vrátil i ke kronikářské práci, od roku 1950 psal kroniku školy bavorské obce Pfelling, kterou v té době řídil jeho zeť. Naposledy je tu podepsán na konci školního roku 1953/54. Koupili pak rodinný dům ve Straubingu. Ferdinand Zeitz tu byl pochován 14. dubna 1958. Dcera a zeť zemřeli roku 1981 krátce po sobě, Amalie 30. března a Josef Blachko 12. května. Společný hrob všech tří byl v roce 2024 zrušen. Náhrobkem šumavské učitelské rodiny tak mohou být tyto stránky.
- - - - -
* České Budějovice / Jenín / Roudné / Železná Ruda, Špičák / † † † Straubing (BY)
