logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

MICHAEL WUDY

Je mi teď u srdce tak těžko!

"Mir tut jetzt mein Herz so weh!"

Jako by to znělo odkazem potomstvu to německé povzdechnutí, které se vydralo před smrtí z hrdla řídícímu učiteli Michaelu Wudymu, jehož příběh znám v podání Josefa Pscheidla, zastoupeného i samostatně na webových stranách Kohoutího kříže (Wudyho nekrolog figuruje mimochodem hned vedle podobného Pscheidlova textu, věnovaného úmrtí Ing. Emanuela Ascherla, který má na webových stranách Kohoutího kříže rovněž samostatné zastoupení). Myslím, že je to příběh natolik "literární", že sem náleží poselstvím osudu jednoho jednačtyřicátníka rodem ze Železné Rudy (Markt Eisenstein) i s jeho předsmrtnou větou. Navíc znám ze vzácné publikace Dorf und Markt Eisenstein nejen podobu jeho otce Michaela, nýbrž i celé velké rodiny vdovy po jeho dědovi i s daty všech jejích dětí. A je tu i železnorudská matrika, kde se dovídám ze záznamu o otcově narození i datum jeho svatby a tím mohu dojít i k záznamu o ní. Rodiče oddal v železnorudském farním kostele Panny Marie Pomocné z Hvězdy děkan Mathias Maňhal dne 11. září roku 1920. Ženich Michael Wudy (1894-1966), zdejší zednický polír, byl synem zdejšího kameníka Michaela Wudyho (1857-1914) a jeho ženy Marie, roz. Pfeilové (1863-1927), nevěsta Franziska (Fanny) byla dcerou železničního hlídače Karla Frische (1868-?) a jeho ženy Marie, roz. Aschenbrennerové (?-1961) z Brčálníku (Frischwinkel) čp. 29 , To už je zřetězení srdcí, byť jedno puklo předčasně - jak citově nepřesně asi řekneme, že dříve nežli to matčino!

Pán kéž mu dopřeje radost nebeskou

Josef Pscheidl

Dne 17. srpna (roku 1969, byla to neděle - pozn. překl.) zemřel na srdeční infarkt, spojený s embolií, vyvolanou krevní sraženinou, pan Michael Wudy ze Železné Rudy, řídící učitel v osadě Bühler při obci Adelmannsfelden (spolková země Bádensko-Württembersko). Dlel se svou rodinou na návštěvě u matky v Kühnhausen (dnes místní část obce Petting u jezera Waginger See - pozn. překl.). Seděl se svou ženou, dcerou a matkou u televize. Kousal jablko a náhle řekl: "Mir tut jetzt mein Herz so weh!" (tj. "Je mi teď u srdce tak těžko!" - pozn. překl.) Položil se na pohovku, kde se brzy zkroutil v prudkých bolestech. Přivolaný lékař mu podal pilulky a poněvadž nedošlo ke zlepšení, píchl mu injekci do ramene. Postižený nato pronesl: "Jetzt wird mir schlecht" (tj. "Teď se mi udělalo zle" - pozn. překl.), zvrátil hlavu a byl mrtev. Přijal ještě poslední pomazání. Dvacet minut měl strašlivé srdeční křeče. Zemřel na téže pohovce, na níž 10. června 1966 skonal jeho otec, Michael Wudy starší. Tomu a jeho ženě Franzisce, roz. Frischové, se 17. srpna 1928 v Železné Rudě narodil. Poté, co vychodil obecnou školu ve svém rodišti, navštěvoval reálku a v gymnaziálních studiích pokračoval po vyhnání už v bavorském městě Bad Reichenhall. Nějaký čas byl korektorem v nakladatelství Schwabenverlag v Erlangen a ve Stuttgartu. Pak navštěvoval vysokou školu pedagogickou (Pedagogische Hochschule) ve Schwäbisch Gmünd a od 1. března 1956 se stal učitelem na obecné škole ve vsi Bühler (dnes jen část bádensko-württemberské obce Adelmannsfelden - pozn. překl.). Dne 17. července téhož roku 1956 se oženil s Marií Huberovou, dcerou Wenzla Hubera z Alžbětína (v originále "Elisenthal" - pozn. překl.) u Železné Rudy. Z tohoto manželství vzešla jedna dcera, které dali jméno Ermelinde a která byla právě letos (tj. v roce 1969 - pozn. překl.) u prvního sv. přijímání. Dne 3. srpna 1959 byl jmenován "nadučitelem" (v originále "Hauptlehrer" - pozn. překl.) a 22. června 1966 došlo k jeho povýšení na řídícího učitele. Ostatky zemřelého byly 19. srpna (rozuměj roku 1969 - pozn. překl.) převezeny z Kühnhausen do Bühler a tam 21. srpna 1969 odevzdány posvěcené zemi. Náš Pán dejž mu nebeský mír a pozůstalým po něm sílu a útěchu. Zesnulého zastihla smrt v den jeho jednačtyřicátých narozenin. Před bühlerskou školou se ujal požehnání rakve farář Fallenbüchl z Pommertsweiler (část bádensko-württemberské obce Abtsgmünd - pozn. překl.). Bühler totiž náleží k farnosti Pommertsweiler. Při požehnání, na cestě ke hřbitovu a nad hrobem asistovali faráři Fallenbüchlovi farář Wilhelm Betzler a děkan Klein - oba jeho pommertsweilerští předchůdci a dobří známí zemřelého - stejně jako farář Zodel z obce Neuler (rovněž bádensko-württemberský zemský okres Ostalbkreis - pozn. překl.) a farář Wierer (jde o Martina Wierera, který je i samostatně zastoupen na webových stranách Kohoutího kříže - pozn. překl.), který byl zesnulému kmotrem při jeho biřmování. Farář Fallenbüchl pronesl nad hrobem slova chvály, oceňující pochovávaného jako křesťanského vychovatele, nešetřil ani slovy útěchy truchlícím pozůstalým. Vrchní školní rada Schmid ze státního školního úřadu v Aalen řekl mj.: "Oberlehrer Wudy ist ein gewissenhafter Lehrer und verdienter Erzieher gewesen und sein Ableben bedeutet einen hohen Verlust." (tj. "Řídící učitel Wudy byl svědomitým učitelem a zasloužilým vychovatelem a jeho odchod znamená hlubokou ztrátu." - pozn. překl.) Jako výraz uznání a díků položil nato věnec k čerstvému hrobu. Ředitel měšťanské školy (v originále "Hauptschule" - pozn. překl.) v Adelmannsfelden poděkoval i jménem kolegů dobrému kamarádovi a příteli Michaelu Wudymu za věrnou, od srdce jdoucí vychovatelskou práci se svěřenými dětmi a i on položil k hrobu věnec. Adelmannsfeldský starosta poděkoval zemřelému za jeho třináctileté učitelské působení tady ve vsi Bühler, za to, že bral svou práci tak vážně a že přispěl takovou měrou k utváření mladých charakterů. Také on položil ke hrobu jménem obce smuteční věnec, k němuž pak přibyly další od vděčných bývalých i současných žáků učitelových. Ke cti Boží a zesnulého zazpíval chrámový sbor několik duchovních písní. Na závěr pohřebního obřadu přešel smuteční průvod ke kapli, v níž farář Fallenbüchel celebroval mši svatou. Kéž se Bůh odmění zesnulému za všechnu jeho práci, kterou vykonal ke cti Páně a pro blaho svých svěřenců.

Glaube und Heimat, 1969, s. 738 a 779

P.S. Předchozí text vznikl spojením dvou zpráv Josefa Pscheidla v železnorudské rodácké rubrice krajanského časopisu o Wudyho úmrtí a následném jeho pohřbu.

- - - - -
* Železná Ruda / Kašperské Hory / † Kühnhausen, Petting (BY) / † † Bühler, Adelmannsfelden (BW)

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Parte...
... a nekrolog na stránkách krajanského časopisu
Ovdovělá už babička z otcovy strany se svými dětmi na snímku z roku 1922
Záznam o narození otcově v železnorudské matrice s pozdějším přípisem o jeho svatbě v září roku 1920

zobrazit všechny přílohy

TOPlist