logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

ANTON WOLF

"Häuser-Kataster", tj. seznam domů města Rožmberk nad Vltavou včetně jejich usedlostních jmen

V následujícím pojednání jsou zahrnuta popisná čísla domů města, předměstí Latrán (v originále "Vorstadt Latron" - pozn. překl.) a Riedl (čtvrť rovněž na pravém břehu Vltavy pod hradem se synagogou a domky zdejší židovské osady - pozn. překl.) se jmény jejich majitelů z roku 1936 a dále se jmény majitelů, k nimž odkazují jména usedlostní, jakkoli ta byla užívána už jen spoře, vytlačována majiteli poslední či předposlední generace. V 19. století došlo k přečíslování domů (nikde zde není ï v překladu užívána zkratka "čp." i vzhledem k této změně - pozn. překl.), takže stará čísla uvádím v závorce. Písmeno "A" které následuje, znamená starooprávněný podíl (v originále "altberechtigter Anteil" - pozn. překl.) měšťanské komunity (zvané "Altberechtigte Bürgerschaft", přičemž podobná komunita existovala třeba ve Vyšším Brodě, jak se na nedatovaný dokument o její existenci odvolává digitálně přístupná studie na webových stranách Kohoutího kříže rovněž samostatně zastoupeného Jiřího France, "Im Schatten der Fahnen - Kleinstädtische Lebenswelt in Vyšší Brod/Hohenfurth 1918-1938" - pozn. překl.) ohledně 116 domů. Při pořízení svého textu jsem použil jako přebohatý pramen "Verzeichnis der Häuser und Grundeigentümer im Jahr 1750", dále "Consignation über den jährlichen Zehend, welcher dem Mößner in der Stadt Rosenberg von dennen befindlichen Bürgern daselbst einzunehmen gebühret" z let 1823 a 1831, také zesnulým P. Severinem Gottsmichem (i on má své samostatné zastoupení na webových stranách Kohoutího kříže - pozn. překl.) zanechaný "Verzeichnis über die Hausnamen" a spisek "Ortskunde von Rosenberg" od Hanse Waltenbergera (je také i samostatně zastoupen na webových stranách Kohoutího kříže - pozn. překl.).
Rožmberk nad Vltavou město (v originále "Rosenberg Stadt" - pozn. překl.): Č. 1 "A" Holzhauerová Berta "beim Pekla", pak "beim Haschl". Č. 2 "A" Franz a Marie Wolfovi (rodiče autora německého originálu tohoto textu - pozn. překl.) od roku 1908, "beim Seifensieder" podle mydlářského povolání čtyř majitelů Josefa a Franze Herusche, kteří přebírali postupně dům do vlastnictví v letech 1722, 1779, 1817 a 1846 po nich se ještě objevuje příjmení Tröster a jméno Josef Neuderth; na hlavním náměstí se nachází sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého, který byl pořízen roku 1722 Josefem Heruschem, jak vypovídá latinský nápis na podstavci, k rozmnožení úcty tohoto světce (ten byl ovšem svatořečen papežem až v roce 1729 a sloup je spíše podle latinského nápisu výrazem díků "slávě Boží, vedoucí k uzdravení fundátora" - pozn. překl.). Č. 3 "A" Rudolf a Anastasia Pragerovi, "beim Schlosser", poněvadž to zámečnické povolání vykonávali Wenzl a Marianne Hollovi. Č. 4 "A" Karl Waltenberger, "beim Messner", poněvadž majitel Schnauder při zřízení samostatného místa zdejšího kostelníka kolem roku 1690 tuto funkci převzal a setrval v ní až do roku 1759, kdy se stal majitelem domu Lorenz Waltenberger. Přibližně 200 let byli majitelé zvoníky (v originále "die Besitzer 'Glöckner' waren" - pozn. překl.). Č. 5 "A" (100a) Marie Kernová, kolem roku 1750 zde byla škola (v originále "Schulhaus" - pozn. překl.) budova, pak "beim Ludwig'n" po Ludwigu Rockertovi, soukeníkovi z Fulnecku v Tyrolích, od roku 1835. Č. 6 Marie Haesslerová, dříve budova fary (v originále "Pfarrhaus Latron" - pozn. překl.) kolem roku 1750, pak "beim Raimund'n" podle Raimunda Mittasche, od roku 1865. Č. 7 (5) stará farní škola, náležející kláštertu Vyšší Brod (v originále "alte Pfarrschule, dem Stift Hohenfurth gehörig" - pozn. překl.). Č. 8 (6) "Der Pfarrhof" (tj. "farní dvůr" - pozn. překl.). Č. 9 "A" (7) dětský domov, maj. hrabě Karl Buquoy, usedlostní jméno "Schmidinger" a č. 10 "A" (8), starý "Fischerhäusl" po rybářích Antonu Pollovi a Josefu Hengsterovi; oba tyto domy byly roku 1887 strženy a klášter na tom místě postavil prostřednictvím Buquoye mateřskou školku (v originále "Kindergarten" - pozn. překl.). Č. 11 "A" (9) Wenzl a Agnes Petermichlovi, "beim Prichzi" po majitelích téhož příjmení v letech 1769-1854, z nichž prvým byl Johann Prichzy, truhlář z Horní Stropnice (v originále "aus Strobnitz" - pozn. překl.). Č. 12 "A" (10) Wenzl a Marie Pilsovi, "beim Winkelhofner", v letech 1679-1877 byli majiteli průběžně hrnčíři (v originále "durchwegs Töpfer" - pozn. překl.). Č. 13 "A" (11) Johann Sahradnik, dříve "beim Plutauer oder Bludaweber" podle počestných tkalců, kteří v letech 1624-1732 dům obývali. Č. 14 "A" (12) "beim Weißgerber", což označuje jirchářské řemeslo Antona Hollera v letech 1777-1894 a jeho syna Antona. Oba domy posledně jmenované byly kolem roku 1930 zbourány. Na tom pozemku pak zbudoval Johann Sahradnik svůj dům. Č. 15 "A" (13) Josef a Marie Watzlovi, "beim Skollwertl" po Albertu Skallovi, pak "Scheder", kterážto rodina se roku 1847 ujala vlastnictví tohoto domu. Č. 16 "A" (14) Anna Přibilová, "beim Ponhölzl" po majitelích Franzi a Albertu Ponhölzlových v letech 1750-1871. Č. 17 "A" (15) česká škola Pošumavské jednoty, "beim Öbstler" Leopold a Franz Trösterovi, pak výrobce rumu Munk. Č. 18 (105) Johann a Johanna Projerovi, "beim Bilypeter". Č. 19 (106) Projer, Franz Stoiber, "beim Wachasepp". Č. 20 (107) Johann a Franziska Stiefovi, "beim Gregein", "Gregeihäusl" po majitelích Krieherbauerech. Č. 21 (109) majitel Dr. Ebert, obyvatelé Adolf a Barrbara Sonnenscheinovi (izraelita; dal se ve třicátých letech pokřtít), byla to někdejší sušírna papíru. Č. 22 (49) majitel Dr. Ebert, obyvatelé Andreas a Theresia Brunnerovi, papírna, podle farních knih je zde od roku 1787 doložitelný výrobce papíru, kolem roku 1880 byl podnik zrušen, poté přádelna. Č. 23 "A" (17) Franz a Thersia Irsiglerovi, do roku 1896 Ferdinand Neugeborn, pak "beim Deinhart" po Karlu Deinhartvi z dolnorakouského Haindorfu, který se v roce 1872 oženil s Rosou Prichziovou. Č. 24 "A" (18) Josef a Marie Linhardtovi, "beim Brouckersepp". Č. 25 "A" (19) Johann a Aloisia Mayerovi, předtím Paul Werany, kovář v letech 1739-1764. Č. 26 "A" (20) Msgre Josef Pascher, předtím Josef Handl, "beim Schuhwastl". Č. 27 "A" (21) Karl a Rosa Zardaovi (Strejtschek), "biem Rauchfangkehrer" po kominíku Josefu Pembergerovi, bydlícím tu od roku 1860. Č. 28 "A" (22) Marie Eickeová, pak Wenzl Freibüchler, "beim Greazwal" po rodině Grünzweilově z Weißenbachu, která převzala dům brzy po roce 1700 a vlastnila ho do roku 1777. Č. 29 (23) Marie Pelnařová, "Herrenwirtshaus", ve kterém provozovali svou službu "Herrenwirte" nebo později panští "hostitelé" (v originále "Gastgöb" - pozn. překl.), v letech 1670-1694 byl tu Martin Pendl coby "Herrenwirth", ještě v 19. století se tu konaly odvody branců, 1866 byl v domě cholerový špitál. Č. 30 "A" (24) Raimund a Marie Pollackovi, "beim Puby" nebo také "beim Buwi" po Franzi Pubichovi z let 1776-1789, pak Josef Turkowitz "aus der Stadt Kopreinitz in Kroatien" (tj. Koprivnica v Chorvatsku - pozn. překl.), který se roku 1794 oženil s vdovou Franziskou Bubin (Pubich). Č. 31 "A" (25) Otto a Marie Stinyovi, "beim Grünweber" po rodině Grünově ze vsi Wachtern (zanikla pod českým jménem Hlásná - pozn. překl.), která dům vlastnila v letech 1696-1878 a její poslední potomek J. Grün byl tkalcem. Č. 32 "A" (26a) Luise Huscheková, "beim Pazauer", poněvadž 1845 přejal dům do vlastnictvá soukeník Johann Zarda, který pocházel z Pacova (v originále "aus Patzau" - pozn. překl.). Č. 33 "A" (26b) Wenzl a Barbara Kallingerovi, "Deutsch", příjmení "Teutsch von Dorff Wurezhöffen, Kromauer Herrschaft" (ves Wurezhöfen zanikla v okolí Svérazi pod českým jménem Březí - pozn. překl.) existovalo v Nirschlern čp. 4 (ves Nirschlern zanikla v okolí Rožmberka nad Vltavou pod českým jménem Koryta - pozn. překl.), jinak ale nikde za posledních 300 let na území celé farnosti, od roku 1750 Andreas Kallinger "beim Gartenandres". Č. 34 "A" (28) Theresia a Johann Hengsterovi, "beim Schiasser" po rodině majitele Phillippa Schiessera, přišlé sem v roce 1782 z rakouského Leonfelden. Č. 35 "A" (29) Bernhard Wenzel a Anna Snischekovi, "beim Hofjosl"(30) po Josefu Smischekovi z Mýta (v originále "aus Mauthof" - pozn. překl.). Č. 36 "A" (30) Josef a Marie Sailerovi, "Böhmisch Schneider" po krejčím Johannu Swobodovi od roku 1839, po jeho synu Wenzlovi přišlo na řadu usedlostní jméno "Swoboda-Wenzl". Č. 37 "A" (30) Emil a Sophie Schrenkovi, "beim Federjirgl" po podruhovi a obchodníku peřím Johannu Georgu Wiendlovi z Hynkovic u Klatov (v originále "aus Hinkowitz bei Klattau", jde o osadu po vysídlení Němců zaniklou - pozn. překl.) od roku 1801. Č. 38 "A" (32) Johann Sailer (ředitel /v originále "Direktor", Jonann Nepomuk Guido Sailer je i samostatně zastoupen na webových stranách Kohoutího kříže - pozn. překl./), "beim Stadtschreiber" (Voblhaus), majitelem domu byl kdysi Anton Alschinger, v letech 1774-1823 městský písař. Č. 39 "A" (33) Leopold a Anna Haiderovi, "Rieplmarie" po vdově Marii Magdaleně Rieplové, jejíž zesnulý manžel Zacharias Riepl byl v roce 1747 městským radním. Č. 40 "A" (34) Sebastian a Marie Kramerovi, "Böhmjakob", také "Böhmfleischhacker" po řezníku Mathiasi Früchtlovi z českého vnitrozemí. Č. 41 "A" (35) Alois a Marie Pinnerovi, "beim Reithbauer", také "Wulf" nebo "Wattamacher", dřívější majitel Johann Resch. Č. 42 "A" (36) Franz a Anna Schreinerovi, "beim Tuchscherer" po tkalci Wenzlu Rosenstinglovi. Č. 43 "A" (37) Johanna a Anna Windhagerovi, dřívější majitel Anton Steinbichl, "Teichgraber" nebo také "Ofner". Č. 44 "A" (38) Johann a Anna Hoysakovi, "beim Täuberschlosser" po Täuberovi, majiteli od roku 1838. Č. 45 "A" (39) Marie Peckloová, "beim Pecklo", majitelé Johann a Martin Peklerovi převzali dům do vlastnictví roku 1750 a jejich potomci ho vlastní až dodnes. Č. 46 "A" (40) Franz a Theresia Bambergerovi, "beim Klopf" po majitelích z let 1802-1864 Albertu a Philippu Klopfových. Č. 47 "A" (41) Franz a Maria Wiltschkovi, dřívější majitel Adam Pemberger, pak Wenzl Öller, pak "beim Stippl" po hodináři Stipplovi, majiteli v letech 1863-1899. Č. 48 "A" (42) Georg a Marie Murtingerovi, "beim Schusterwertel" po ševci Adalbertu Dobuschovi, majiteli v letech 1842-1866. Č. 49 "A" (43) Karl a Anna Sailerovi, dřívější majitelé Johann a Dorothea Schauflerovi, měli tam pekařství v letech 1750-1819 blízko "horní brány" (v originále "nahe dem oberen Tore" - pozn. překl.), odtud "beimThorbök". Č. 50 "A" (44) městská, také horní brána existovala ještě v roce 1856 s bytem pro jejího strážce (v originále "mit ,Torwartl' Wohnung" - pozn. překl.). Č. 51 (97) Andreas a Josefa Wagnerovi, "beim Weiß" po Heinrichu Weißovi, který byl majitelem jen v letech 1736-1737, pak Mathias Umdasch a Johann, odtud také "beimWeisenhiasl". Č. 52 (102) Johann, Franz a Katharina Pöschkovi, "beim Odum", také "Adam" po Antonu Adamovi Peterschovi, punčocháři "vorm Oberthor" v letech 1817-1834, původem z Grafenwalde (zřejmě dnešní Nové Hraběcí, část města Šluknov na někdejším harrachovském panství, v originále "aus Grafenwald, Horspacher Herrschaft in Böhmen" - pozn. překl.). Č. 53 (101) Roman a Katharina Kraupatzovi, "beim Abraham", dříve Johann Binder, také "Schuster vorm Thor". Č. 54 "A" (45) Johann a Katharina Dobuschovi, dřívější majitel Mathias Tanzer, pak "beim Reicherl" po Richardu Tanzerovi z Bukovska (v originále "aus Buggaus" - pozn. překl.), majiteli od roku 1793. Č. 55 "A" (46) Marie Slapschiová, "beim Thorweber", majiteli domů v blízkosti horní brány téhož povolání tkalcovského v letech 1648-1820 byli doložitelně Ulrich Stangl (†1662), po něm Martin Waldbauer z Dolního Dvořiště (v originále "aus Unterhaid" - pozn. překl.) v letech 1667-1715, jeho syn Lorenz, pak Joseph Huber. Č. 56 "A" (47) Katharina a Marie Irsiglerovy, "beim Göllner" po Göllnerových, tj. majitelích z let 1686-1758, jejichž řemeslem bylo tkalcovství lněného plátna (v originále "ihres Handwerks Leinenweber" - pozn. překl.). Č. 57 (48) Josef a Marie Brunnerovi, "Deutschseppn", dřívější najitel Zach, pak Josef Enzensdorfer, dům byl roku 1861 stržen, ještě v témže roce však vybudován znovu. Č. 58 "A" (49) Wenzl a Marie Bieblovi, "beim Wagnersepp" po koláři Josefu Brunnerovi, majiteli od roku 1854, jinak řečenému i "Wirtfranz". Č. 59 "A" (50) Lorenz a Marie Kernovi, "Fleischhanderl" po majiteli asi od roku 1825 příjmením Fleischhanderl z Rychnova nad Malší (v originále "aus Reichenau an der Maltsch" - pozn. překl.). Č. 60 "A" (51) Anton a Marie Sebestlovi, "Tonibeck" po Anthonym Gubaovi, majiteli z let 1685-1729 nebo Antonu Schauflerovi z let1806-1917, kteří byli oba pekaři. Č. 61 "A" (52) Alois a Rosa Todovi, "beim Schmiedlois" po podkováři Aloisu Pilsovi, majiteli z let 1841-1879, až do roku 165ý nazpět byli všichni majitelé kováři. Č. 62 "A" (53) Anna Zachová, "Egidi" po sládkovi Egidu Kroiherovi, majiteli z let 1706-1742. Č. 63 "A" (54) Aloisia Enzendorferová, "beim Haider-Puld" po ševci Leopoldu Haiderovi, zemřelém v roce 1864. Č. 64 "A" (55) Anna Smischeková, "Steckelmann", dříve Sophia a Johann Pantlitschek. Č. 65/66 "A1" (56-57) Pošumavská jednota, dříve vrchnostenský pivovar mimo provoz: neznámého data, náležel buquoyskému panství. Č. 67 (58) Pošumavská jednota, předtím vrchnostenský městský mlýn. Č. 68 "A" (59) Anton a Gertrud Purtaufovi, "Moarhoader", Mor by mohlo znamenat tolik co Mark, neboť majitelé z let 1750-1857 byli řezníci a pocházeli z Vyššího Brodu. Č. 69 "A" (105) Anton Purtauf, hostinec byl zbudován na pozemku domů č. 68 a 69. Č. 70 (80) Marie a Franz Jedlickovi, "beim Auer", zdávna existující hamr, který se roku 1864 dostal do vlastnictví rodiny Auerovy. Č. 71 "A" (60) Johann a Walburga Dobuschovi, "beim Assmann", poněvadž Josef Dobusch, který se stal majitelem v roce 1770 pocházel ze stavení řečeného "Assmann" v Žumberku (v originále "aus Sonnberg", rozuměj zaniklou ves u Rožmberka na svahu Žumberského kopce - pozn. překl.) Č. 2, objevuje se i jméno Josef Putschögl, což byl pravděpodobně podruh (v originále "vermutlich Inwohner" - pozn. překl.). Č. 72 "A" (61) Julie a Marie Dobuschovy, "beim Hofner", také "Plotzhofner" oproti č. 12, řečenému "beimWinkelhofner", od roku 1769 byli vlastníky hrnčíři, předtím pekaři, z nichž pekař jménem Zacharias Sanbeck byl od roku 1656 primátorem města. Č. 73 "A" (62) Franz a Wilhelmine Haiderovi, "beim Hoader", také "Plotzhoader" oproti už zmíněnému č. 68 ("Morhoader"), po rodině Haiderových, která vlastnila dům od roku 1766 až do vyhnání, v roce 1766 se Johann Haider oženil s vdovou po městském písaři Leopoldu Gratzlovi Mariannou Gratzlovou (v originále "Marianne Gratzlin" - pozn. překl.), přičemž Leopold Gratzl byl synem Galluse Gratzla, hradního mušketýra v Nových Hradech (v originále "in Gratzen" - pozn. překl.), který pojal roku 1728 za manželku Margaretu, dceru zdejšího primátora Herusche; zmíněná vdova Marianne byla dcerou Andrease Watzla z Hořic na Šumavě (v originále "aus Höritz" - pozn. překl.). Č. 74 (63) obyvatelé:Heinrich a Ludwiga Schneiderovi, Franz a Julie Tunglovi (Franz Tungl má i samostatné zastoupení na webových stranách Kohoutího kříže - pozn. překl.), jinak radnice (Communehaus) v místě opuštěného městského pivovaru, v němž byly od roku 1779 "Ratstube" a až do vyhnání pak i "Rathaus". Č. 75 "A" (64) Josef a Marie Enzensdorferovi, "beinBr Josef a Marie Enzensdorferovi, "beim Brünndl-Beck" po pekaři Michlu Schweighardtovi původem z Hojné Vody (v originále "aus Heilbrunn" - pozn. překl.), který byl majitelem od roku 1756 a roku 1811 tu zesnul (naproti dodnes stojí městská kašna /v originále "der Marktbrunn" - pozn. překl./), jinak "beim Goldschmied" po jednom z pozdějších majitelů Kanzlerovi, který byl zlatníkem. Č. 76 "A" (65) Martin Josef a Aloisia Windlovi, "beim Lederer" po rodině z Jablonce (v originále "aus Ogfolderhaid" - pozn. překl.) pocházejícího koželuha Josefa Marko, který se stal majitelem od roku 1785. Č. 77 "A" (66) Franz, Karl a Alois Weberovi, "Sturani" po dvou majitelích jménem Ferdinand Sturany, z nichž ten první byl mlynářský učeň ze Špičáků (v originále "aus Spitzbergen", zřejmě jde o Starý a Nový Špičák ve farnosti Jablonec, dnes spolu s Jabloncem oba zaniklé - pozn. překl.), který se později v roce 1762 oženil s Annamarií, vdovou po Andreasi Schuldererovi a dcera jeho syna Ferdinanda si zase vzala Simona Knolla z Českého Krumlova (v originále "aus Krummau" - pozn. překl.), takže platilo usedlostní jméno "Knull", povoláním byli tito tři majitelé krupaři, dnes se tu ovšem všeobecně říká "beim Kothofer", poněvadž poslední majitel Franz Weber pochází ze dvora Kothof (na úpatí blízkého Žibřidovského vrchu - pozn. překl.). Č. 78 "A" (67) Franz a Marie Trösterovi, "beim Oebstler" po obchodnících Franzi Sandböckovi a Johannu Hollerovi; později hostinec Tröster. Č. 79 "A" (68) Theresia Purocková, obyvatelé: Dr. Matthäus Fuchs (ten má i samostatné zastoupení na webových stranách Kohoutího kříže - pozn. překl.) a jeho manželka Marie, Franz a Anna Sailerovi, "beim Pangerl" po koželuhovi Albertu Pangerlovi z Hodňova (v originále "aus Honetschlag" - pozn. překl.), který byl majitelem od roku 1804. Č. 80 "A" (69) Johann a Theresia Pinnerovi, "Bäckerwertl" po pekaři Albertu Schauflerovi, majiteli z ler 1827-1849. Č. 81 "A" (101) Aloisia Königsbauerová a Jusrina Plundrichová, "Krotter" po rodině téhož příjmení ze Sappada/Plodn ve Furlánsko-Julském Benátsku (v originále "aus Sabada-Pladen in der Friaul /Venetien/ - pozn. překl.), která s materialistou (tj. drogistou - pozn. překl.) Peterem Krotterem přišla sem do Rožmberka nad Vltavou v roce 1785, když tomu zemřela žena, vzal si Magdalenu Sturzenbaumovou z č. 91, připomínají ho "vlašská" boží muka (v originále "wällische Marter" - pozn. překl.) na cestě k vrchu Galgenberg (dnes se mu říká Šibenice, viz k tomu text Leoše Drahoty - pozn. překl.), na nichž býval nápis "1793 P.K."; přívlastek "vlašská" odkazuje na původ donátorův. Č. 82 (70) Heinrich a Berta Sternscheinovi, obyvatelé: Josef a Luise Teringlovi, starým jménem "beim Bruckschuster", také "Brugthorwohnung". Č. 83 "A" (71) nová škola s obecním bytem pro řídícího učitele, Johann Brabetz (byl jím v roce 1936 a je i samostatně zastoupen na webových stranách Kohoutího kříže - pozn. překl.)a jeho manželka Karoline, dům na tom místě patřil od roku 1779 Antonu Neugebohrnovi, izraelitovi, který se dal kolem roku 1750 pokřtít a pořídil si s tím i toto své nové příjmení. Č. 84 "A" (72) Johanna Scheiderová, "Scheder" po rodině přišlé sem v roce 1698 z Kaplice (v originále "aus Kaplitz", prvním z jejích příslušníků, který se stal majitelem domu, byl Mathias Scheder (psáno i Schetter), jinak nepřestajné rodinné vlastnictví bylo porušeno Franzem Pascherem po léta 1860-1889, jímž vešlo v platnost usedlostní jméno "Pacherfranz". Č. 85 "A" (73) Raimund a Marie Pollackovi, "beimHoselmartin" a č. 86 "A" (74) Johann Biebl, "beim Hoseltoni", kterýmžto jménem býval označován i "Freidhofbauer" na č. 120 po staré rodině Haselově, uvádějí se kolem roku 1750 však i jména Martin Samböck a Anton Samböck, zřejmě tehdejší majitelé. Č. 87 "A" (96) Johann Biebl, hostinský, "beim Platzweber" po tkalcovském povolání majitele Antona Waldbauera z let 1752-1835 a také po následných majitelích z rodin jiných. Č. 88 "A" (101) Franziska Grimmová, "beim Maurerpeter" po zednickém mistru Peteru Kallingerovi, majiteli z let 1755-1809, viz i č. 17. Č. 89 "A" (76) Karl a Katharina Windischbauerovi, "beim Ehrlinger" po hrnčíři Josefu Ehrlingerovi z Kaplice, majiteli z let 1828-1881, předtím "Hammerschmidlenz" po Lorenzi Fürnsinovi, majiteli kolem roku 1750. Č. 90 "A" (77) Anton a Franziska Adlbergerovi, "beim Adlberger" po stálých vlastnících z téže rodiny, kteří byli od roku 1747 nepřetržitě povoláním krejčí, odtud i označení "Platzschneider". Č. 91-92 "A" (78-79) Marie Martineková, Theresia a Fanny Rammelovy, byl to starý "Krotterhaus" (staré č. 78) po vdově Krotterové "Wellisch" (tj. "Vlaška" - pozn. překl.), srovnej č. 81, staré č. 79 byl obecní dům "fron Dienerhaus". Č. 93 "A" (81) Lorenz Ratzek, Agnes Kletzenbauerová, "beim Fischbauer", kolem roku 1750 se objevuje jako majitel Bernard Handl. Č. 94 "A" (95) Ferdinand a Klara Hauserovi, "beim Wenzl Lorenz" nebo "Wenzlseppenpepi", dříve Peter Wuringer. Č. 95 "A" (82) Franz a Marie Kroiherovi, Theresia Grünwaldtová, "beim Hofnerhansl" po hrnčíři Johannu Grünnwaldovi, majiteli z let 1751-1802, nebo jeho pravnukovi téhož jména a povolání, majiteli z let1885-1911. Č. 96 "A" (83) Franz a Marie Ziehfreundovi, "Hupfelschneider", což zřejmě souvisí s podkovářstvím, jemuž se věnovali mnozí majitelé od roku 1700, někteří z nich označovaní i za hameráky (v originále "als Hufschmiede, einige auch als Hammerschmiede" - pozn. překl.). Č. 97 "A" (84) Johann a Marie Kallingerovi, "beim Peterlenz" po Lorenzi Kallingerovi, majiteli z let 1780-1826, synovi Petera Paula Kallingera z Herrnleshofu (statek u dnešního Studence s poutní kaplí a hostincem - pozn. překl.). Č. 98 "A" (85) majitel pozemku Kallinger, dříve "Honnerwastl" po mlynářském tovaryšovi Sebastianu Honnerovi, majiteli z let 1818-1853. Č. 99 (86) Josef Pammer, Agnes Mukalaová, "beim Weber", poněvadž tkalcovství bylo povoláním Franze Waldbauera, majitele z let 1751-1815, Franziska, vdova po něm, se v roce 1815 provdala za pekařského syna Franze Pammera z rakouského Leonfelden a usedlostní jméno se rozšířilo na "Pammerweber", zatímco sousední dům č. 100 "A" (87) byl označován "Pammerschuster" po ševci Johannu Pammerovi, majiteli z let 1861-1870, poté byl majitelem Josef Gotzlirsch, kolem roku 1750 se tu říkalo "beim Binderweber" po tkalci Gregoru Wagnerovi. Č. 101 "A" (88) Adalbert a Marie Böhmüllerovi, "beim Mercherl" po jistém Melchiorovi ze vsi Sabratne (zanikla pod českým jménem Závratná - pozn. překl.) č. 3, kde se říkalo "beim Melcherl" a kde sedlačil otec nynějšího (rozuměj stav v roce 1936 - pozn. překl.) majitele Adalberta Böhmüllera, dřívější usedlostní jméno znělo i "Hintern Zeiler Wagner". Č. 102 (104) Wenzl a Theresia Tomandlovi, "Auf der Neuerglocken", také "Säumerglocken" s věžičkou pro "Neuerglocke", tj. "nový zvon", který rozhoupával v 9 hodin večer a ve 3 hodiny ráno (ještě koncem první světové války) zdejší ponocný, přičemž o vzniku tohoto zvonění existují mnohé výklady, ze kterých tou správnou verzí by mohlo být tvrzení, že nešlo o nic jiného než o zvon, určený právě ponocenské stráži (v originále "Wächterglocke" - pozn. překl.), kterou vykonávali rolníci z okolních vsí (ukazuje na to i německé jméno vsi Wachtern, zaniklé pod českým jménem Hlásná - pozn. překl.), a to právě od 9 hodin večer do 3 hodin ráno, což bylo na začátku i konci stráže znamením pro zavření, resp. otevření městských bran, za tímto domem řečeným také "Neunuhrglockenhaus" se nachází starý zdejší židovský hřbitov (nový je jak známo kus od města při silnici na Český Krumlov (v originále "an der Krummauer Straße" - pozn. překl.). Č. 103 "A" (89) Wenzl a Katharina Stinyovi, "beim Domatschek" po Jakobu Domatschekovi z Vanic u Vysokého Mýta (v originále "aus Wanitz bei Hohenmauth" - pozn. překl.), který se tu v roce 1820 oženil. Č. 104 "A" (90) Florian a Marie Honnerovi, "beim Kernmichl" po Lorenzi Kernovi, majiteli z let 1750-1833, také "alter Kernschuster", kde se už Michael jako křestní jméno majitelovo neobjevuje. Č. 105 "A" (91) Martin a Franziska Pilsovi, "beim Nagelschmied" po cvočkaři Jakobu Bunzelovi z města Jauer v Pruském Slezsku (dnes polské město Jawor - pozn. překl.), majiteli z let 1821-1840, který byl vyznáním protestant a stal se teprve v Rožmberku nad Vltavou 3. dubna 1820 katolíkem, jeho syn Mathias byl povoláním soustružník a poněvadž v domě pracoval i hřebenář Powolny, říkalo se tu pak i "Beindrechsler", ovšem často později i "Altrichter" následkem původu majitele Pilse ze stavení řečeného "Altrichterhaus" v Horním Kališti (v originále "in Obergallitsch", jde o ves pod českým jménem zaniklou blízko obce Rybník /Zartlesdorf, kdysi i česky Certlov/ . pozn. překl.). Č. 106 "A" (92) Josef a Franziska Brunnerovi, dříve "Wagnertoni" po koláři Antonu Brunnerovi, majiteli od roku 1842, nyní "Pfeifenmacher" podle zaměstnání majtele Brunnera, který je výrobcem dýmek. Č. 107 "A" (93) Anton Sebestl, Wenzl a Leopoldine Böhmovi, "beimNeubauern" po Albertu Neubauerovi z Přízeře (v originále "aus Priesern" - pozn. překl.), majiteli od roku 1813. Č. 108 "A" (94) Theresia Hintermüllerová, Albert a Theresia Wagnewrovi, "Stix" po Peteru Stixovi, majiteli z let 1701-1738, po něm Susanna Stixová, Johann Turok, po tom Karl Stix do roku 1771. Č. 109 (100) Alois a Franziska Tomandlovi, "beim Stadler" po punčocháři Josefu Stadlerovi, majiteli z let 1838-1893. Č. 110 (99) Josef a Barbara Burockovi, "Kernschuster" po ševci Albertu Kernovi, také "Kernwertl" po posledním Albertu Kernovi, zemřelém v roce 1857. Č. 111 (106) Anton a Theresia Lackingerovi, "Hofseppen-Häusl" po zmíněném už Josefu Schmischekovi z Mýta (viz č. 35). Č. 112 (98) Karl a Theresia Kranklovi, "Pandlitschek" po rodině Pandlitzekově, jejíž hlavou byl kdysi poddůstojník u Harrachova regimentu a pocházel z rakouského Klagenfurtu, než převzal dům č. 55 (podle starého číslování), po jednom z dřívějších majitel, Albertu Quatemberovi také usedlostní jméno "Stöcklmann". Č. 113 Wenzl a Marie Bieblovi, "Braunsteinhof" po majiteli do roku 1684 Braunsteinovi, při zavedení domovních čísel v roce 1771 měl "Braunsteinhof" č. 55 Latrán v originále "Nr. 55 Latron"). Č. 114 Alois a Marie Sulzerovi, "beim Soalerfranz" pofranči Sailerovi, majiteli od roku 1851. Č. 115 Josefa Sailerová, "Trinkbauer" po Karlu Trinkbauerovi, majiteli od roku 1860. Č. 116 Johann a Josefa Hengsterovi, Alois Pinner, bez zvláštního usedlostního jména. Č. 117 Franz a Eva Burockovi, přádelna vlny v provozu. Č. 118 Johann a Elizabeth Zemannovi, "Greazwal", samota po majiteli Grünzweilovi. Č. 119 Franz a Franziska Richterovi, "Skal", dům řečený po příjmení Skal, které se tu ob jevilo už roku 1556 s Alexanderem Skalem, rodina se zakoupila ve městě a byla široce rozvětvena na domech č. 13, 19 a 103, posledním potomkem rodu byla v Rožmberku nad Vltavou Anna Rockertová, roz. Skallová. Č. 120 Karl a Anna Müllerovi, "Freihof-Baur" nebo také "Hasltoni", nad hřbitovem, nově založeným v roce 1832, druhé z uvedených usedlostem jmen sem bylo, zdá se, přeneseno z č. 86. Č. 121 Gottfried a Theresia Kallingerovi, "beim Maurerpeter", viz č. 88 a 17! Č. 122 Johann a Marie Bieblovi, "Hockabaur", dům Johanna Sihorsche z už zmiňované vsi Wachtern č. 7, zbudovaný roku 1917 na "Hockafeld" nebo "auf der Hokka" (Scheder-Grund) byl v roce 1927 zbudován znovu v "Buchbrunn" nad přádelnou. Č. 123 Max a Else Pollackovi, "Villa Pollack". Č. 124 Josef a Ernestine Hensterovi, "Zimmermeister", přesný rok výstavby neznám, někdy v letech 1920-1930. Č. 125 Karl a Anna Kranklovi.

Rožmberk nad Vltavou Latrán - Riedl - zámecký rajón: Č. 1 "A" (1) Karl a Marie Hadrabaovi, dříve "Sohltoni", dům roku 1929 stržený a zbudovaný znovu. Č. 2 "A" (2) Josef a Theresia Petermichlovi, "beimWachasepp". Č. 3 "A" Richard a Frieda Görlingovi (jejich syn Arndt Görling má i samostatné zastoupení na webových stranách Kohoutího kříže - pozn. překl.), "Dikalmichel". Č. 4 Dr. Ebert, mlýn a pila, také "Stiftermühle", dříve "Skallmühle" po někdejším majiteli. Č. 5 (54) Josef Petermichl, "Wolf" po Johannu Wolfovi "im Reith", majiteli z let 1771-1808. Č. 6 (5) Marie Lackingerová, "Horstübler", Johann Lionsing je "in der Harstuben zmiňován už v roce 1686; tyto domy č. 5 a 6 stejně jako dvůr Metlice (v originále "der Mödlitzhof" - pozn. překl.) č. 69 se počítají k Latránu, sám dvůr Metlice byl po opuštění selských domů vsi Metlice (v originále "Medlitz" - pozn. překl.) zřízen brzy po roce 1620. Č. 7 (6) vrchnostenský majetek, obyvatelé: Josef, Julie a Johanna Schrenkovi, dříve "Holzfetzerhäusl". Č. 8 (58?) Josef a Marie Linhardtovi, "Dutz" - Josef Thurner? Č. 9 (7) Dr. Ebert, "Mühlhaus", "Ölpresse". Č. 10 "A" (8) Johanna a Katharina Brummerovi, "Binder". Č. 11 "A" (9) Marie Müllerová, Anna Grüblová, "beim Rogenhofer". Č. 12 "A" (10) Anton a Josefa Sihorschovi, "Miglschneider". Č. 13 "A" (11) Dr. Erich a Fritz Ebertovi, obyvatelé: Josef a Katharina Enzendörferovi. Č. 14 "A" (12) Josef Lang, Marie Preinfalková, "Mühlwegwagner" po kolářském řemesle, které bylo v domě na "Mlýnské cestě" provozováno. Č. 15 (61?) Johann a Antonie Sailerovi, "beimWirthansl". Č. 16 "A" (16) Rudolf a Marie Sternscheinovi", "beim Tandler", poněvadž tu bylo vetešnictví. Č. 17 "A" (14) Leopold a Christine Haiderovi, Ludwig a Klara Köstenbergerovi, příjmení doložitelné naposledy kolem roku 1750 u Josepha a Antona Köstenbergerových. Č. 18 Marie Mittaschová. Č. 19 "A" (15) Franz a Marie Wawatschekovi, "Kothofsepp". Č. 20 "A" (16) Josef a Kattharina Pöschkovi, "Maut" po mýtě mostním i silničním. Č. 21 "A" (17) Barbara Sonnenscheinová, "Petzlinowski" po někdejším ševci. Č. 22-23 "A2" (18a a 18b) Leopold a Hermine Holzbauerovi. Č. 24 "A" (19) Wenzl a Marie Wagnerovi, "Tabakschuaster". Č. 25 "A" (20) Josef a Anna Köstenbergerovi? "Blüml Julius". Č. 26 "A" (chybí) zahrada (Saßmann). Č. 27 "A" (22) lesovna v majetku hraběcího rodu Buquoyů, obyvatel: Franz Pretschner. Č. 28 Böhm, Snischek. Č. 29 Rosa Klimaová "Gartenscheder". Č. 30 Josef a Johanna Petermichlovi, "Bergschneider". Č. 31 Anna Mutzenbauerová, "Wegmachermichl". Č. 32 Georg a Anna Kankaovi, "Hutterer". Č. 33 "Johann a Rosalia Schmidovi., "Kupplinger Tischler". Č. 34 "A" Theresia Schauflerová, "Blüml". Č. 35 Johann a Franziska Martetschlägerovi, "beim Fürhofer". Č. 36 "A" Mathias a Anna Bojarovi, "beim Körbmacher". Č. 37 hrabě Buquoy, vrchnostenský majetek, obyvatelé: Franz a Marie Hammerovi. Č. 38 "A" (25) Marie a Josef Thurnerovi, "Dutz". Č. 39 (23) komunální správa, "Hirtenhäusl" (tj, pastouška - pozn. překl.), obyvatelé: Kollar, Saßmann, Hengster. Č. 40 "A" (26) Jakob a Katharina Bendlovi, "beim Öler" po soukeníkovi Wenzlovi Öllerovi, majiteli z let 1803-1841. Č. 41 "A" (27) Johann a Anna Purtaufovi, "Griaßler", dřívějšími majiteli kolem roku 1750 byli Joseph a Franz Köplovi. Č. 42 "A" (34) panská zahrada hraběte Buquoye, "Stiegbinder", kolem roku 1750 "Schneidermichl" nebo "biem Binder auf der Schloßsteig". Č. 43 "A" (28) Wenzl a Anna Broutschekovi, "Augenthaler". Č. 44 panský majetek hraběte Buquoye, tzv. "Švýcárna" (v originále "Schweizerhaus" - pozn. překl.), obyvatelé: Biebl a Oggolder. Č. 45 "A" (32) Franz a Emilie Postlovi, "Bruckwirt". Č. 46 "A" (31) Franz Schwarz, obyvatelé: Adelhaid Tomschieová, Aloisia a Anna Pilsovi, "beim Hölderlovi". Č. 47 "A" Anna Marková, obyvatelé: Martin a Aloisia Pankovi, Franziska Poppová, "beim Lederertoni" po majiteli Antonu Markovi, pocházejícímu z domu "beim Lederer" č. 76, později namísto "Lederertoni" usedlostní jméno"Lederertoninani" po Anně Markové. Č. 48 "A" (35) Andreas Brunner, obyvatelé: Karl a Katharina Mattesovi, "Leinerhäusl". Č. 49 "A" (29) Adalbert a Aloisia Schauflerovi, Antonie Tykalová. Č. 50 hrabě Buquoy, poslední domek čtvrtě Riedl, obyvatelé: Leopold a Anna Hengsteroci, "Gregey im Riedl" po někdejším majiteli Gregoru Polzerovi. Č. 51 (48) Johann a Marie Breitschopfovi. Č. 52 (47) Franz a Marie Schuhovi. Č. 53 (46) česká banka (v originále "Cechische Bank" - pozn. překl.) Český Krumlov, Simon Halatschek, dříve Streytschek, obyvatelé: Josef Hengster, Marie Schauerová. Č. 54 (59) Andreas a Marie Kanzlerovi, "biem Riedlbinder". Č. 55 (45) Alois a Josefa Petermichlovi. Č. 56 (44) Anton a Anna Woisetschlägerovi (Zwierschitzin). Č. 57 (44) Johann a Theresia Schmiedovi (Binder). Č. 58 (43) Alois a Marie Postlovi. Č. 59 (42) Franz a Marie Wagnerovi. Č. 60(64) Marie Bauerová, Marie Walterová (Smetana). Č. 61 (41) Josef a Marie Wagnerovi (Galli). Č. 62 (63) Albert a Johanna Awlikovi ("Ouirl"). Č. 63 (62) Marie Vaterová, "Oblauner". Obyvatelé: Katharina Zemannová, Johann a Anna Zimmerovi. Č. 64 (35) vrchnostenský majetek, dříve "alter Herrenwirth", obyvatelé: Marie Winzigová, Anton a Anna Scheichenovi. Č. 65 (36) služební byty hraběcího panství (v originále "Herrschaftsdienstwohnung" - pozn. překl.), obyvatelé: Wenzl a Antonie Pawlikovi. Č. 66 (37) byty panských úředníků (v originále "Herrschafts-Angestelltenwohnung" - pozn. překl.), Rammel, Sougup. Č. 67 (38) rovněž byty pro zaměstnance panství (v originále "ebenfalls Wohnungen für edienstete" - pozn. překl.), Zemann, Plevka. Č. 68 (39) hrabě Buquoy - starý zámek, obyvatel zámecký správce se ženou, tj. Franz a Christine Schimanekovi. Č. 69 (51) panský majetek - dvůr Metlice (1750 Mayrhof), dvůr Metlice, jak už zmíněno, byl zřízen brzy po roce 1620 opuštěním selských stavení vsi Medlitz, obyvatelé dvora: Fröstl, Ruschak, Wurzingerm Schrenk, Dvorak. Č. 70 (52) panský majetek - "Tentmeister Neuhäusl", pozdji "Negerhaus". Č. 71 (53) Karl Neubauer, "beim Schuster", také "Kleinschuster" po ševcovském povolání předchozího majitele Franze Neubauera, kolem roku 1750 "beim Ziegelbrenner" po cihláři Mathiasi Stockingerovi. Č. 72 Karl Klein z Vimperka (v originále "aus Winterberg" - pozn. překl.), pak Ullmann (zřejmě otec na webových stranách Kohoutího kříže samostatně zastoupené Marthy Endlicherové Johann Ullmann se svou ženou Eleonorou, roz. Kleinovou - pozn. překl.), "Soldonfranzhäusl". Č. 73 Gottfried Radler, "Lipplhansl", také "Lippllorenz". Č. 74 Franz Martetschläger, "Haslbusch". Č. 75 obecní chudobinec. Č. 76 nový zámek, kdysi vdovské sídlo hraběnky Philippine Buquoyové, služební byt obývá Katharina Martineková, Anna Nowaková, Anna Hölzlová. Č. 77 Adalbert Draxler z Jablonce (v originále "aus Gablonz" - pozn. překl.), "am Mühlweg" (Maier). Č. 78 Hermann Augenthaler, "Schnapsbrennerei Veitler", kolem roku 1750 Judenviertel I.. Č. 79 Benedikt Radler, dříve "Goldstein", Judenviertel II.. Č. 80 náboženská obec, synagoga (v originále "Kultusgemeinde, Judentempel - pozn. překl.) 11a, 11b Holzbauer, Judenviertel III.. Č. 81 panský majetek, "Alinahäusl", židovská škola (v originále "Judenschule" - pozn. překl.), týž dům býval označován i jako "Jüden-Tuck", poněvadž tu byla lázeň pro židovské obyvatele čtvrti Judenstadt, jak se této části města říkalo ("Jüden-Tuck", tj. rituální lázeň, žargonový výraz snad navozuje hebrejský význam slovesa "tauchen" /tj. "nořit se" - pozn. překl./, má však díky špatnému pochopení vlastně smysl jiný, snad německy vyjadřovaný slovesem "ducken" /tj. "krčit se" či "ohnout" - pozn. překl./), kolem roku 1750 Judenviertel IV, se 7 spoluvlastníky. Č. 82 panský majetek, stáje a garáže, obyvatelé: Georg a Aloisia Smrckovi. Č. 83 Josef Schrenk. Č. 84 Franz Dworschak. Č. 85 Franz Schrenk.
Moje podklady ke čtvrti Latrán jsou v údajích týkajícich se usedlostech jmen toliko velmi sporé buď proto, že se tu majitelé měnili častěji, anebo proto, že k jejich stavbě došlo teprve koncem 19. století. Je také možné, že mnou uvedená jména domovních majitelů obsahují chyby (údaje pocházejí z mého seznamu voličů a domů pro rok 1936), takže prosím, abyste připomínky zasílali na mou adresu: Anton Wolf, 3341 Ybbsitz 3071 NÖ (tj, Dolní Rakousko, adresa byla ovšem publikována v roce 1983 a je dávno neplatná - pozn. překl.).

Takových seznamů by se v krajanské literatuře našlo dost a některé by vydaly na knihu. Tady ovšem jde už díky usedlostním jménům (vysvětleným samozřejmě toliko zčásti) o nadmíru bizarní obraz dosti odlehlého německo-česko-židovského maloměsta v neuvěřitelně výlučném ohybu řeky Vltavy, která se zde zřejmě rozhodla zvolit nelehký směr "ku Praze" v nelehké zemi, kterou prý tady nad tou vodou Adolf Hitler při prvním spatření cestou k Českému Krumlovu za podzimní návštěvy roku 1938 nazval nejkrásnější krajinou Německa ("Krummau an der Moldau" ostatně také připojil k Německu). Posuďte sami, kolikerého omylu se tím dopustil. V rodácké rubrice časopisu "Glaube und Heimat", natěsnané vedle ostatních farností (německy se jim říká i výrazem "der Sprengel", rozuměj území svěřené nějakému duchovnímu do péče a jemu podřízené, jinak tedy řečeno "farnost") a obcí (podle někdejších okresů) do uzoučkých tiskových sloupců, jde v případě Wolfova "katastru" (byl tištěn v "Glaube und Heimat" od č. 3/1982 do č. 3/1983, tedy běhen celého jednoho roku) skrytý poklad (v letech 1938-1945 už pro své židovské konotace by v této podobě publikován být nemohl) vydaný zapomnění stejně jako jeho autor. Anton Wolf přišel na svět v domě čp. 2 (Wolf-Bäcker), který v Rožmberku nad Vltavou dosud nacházíme na výrazném místě blízko farního kostela sv. Mikuláše. Tam provozoval svou živnost pekařský mistr Franz Wolf (*7. listopadu 1877 v Dolním Dvořišti /Unterhaid/ čp. 3), syn pekařského mistra v Dolním Dvořišti čp. 3 Augustina Wolfa (Augustinův otec Johann Adolf Wolf a matka Theresie, roz. Steiblingerová z Dolního Dvořiště čp. 25, měli na téže dolnodvořišťské adrese pekařství už předtím) a Marie Theresie, roz. Reitingerové, dcery řídícího učitele v Rožmberku nad Vltavou čp. 7 a Marie Anny, roz. Schmidové z Dolního Dvořiště čp. 22. Jeho žena a Antonova matka Maria, roz. Neugebornová (*7. září 1876 v Rožmberku nad Vltavou čp. 23, †15. Listopadu 1939 v Rožmberku nad Vltavou) byla dcerou Ferdinanda Neugeborna, truhláře v Rožmberku nad Vltavou čp. 23 (jeho otec a jmenovec /příjmení "Neugeborn", jak se dočítáme v "katastru" a také ve Wolfově pozdravu na stránkách Kohoutího kříže samostatně zastoupenému Adolfu Sternscheinovi otištěném zde v českém překladu, vyjadřovalo někdy i to, že se nějaý "izraelita" dal pokřtít a znovu se tak narodil) byl truhlářem na téže adrese, matka Theresia, roz, Kletzenbauerová, pocházela ze zaniklého Sedlíkova /Zettlesreith/) a Barbary, roz. Duscherové, dcery Franze Duschera, měšťana z Dolního Dvořiště čp. 24, a jeho ženy Franzisky Schmidové z Dolního Dvořiště čp. 22. Antonovi rodiče se brali v Rožmberku nad Vltavou 2. června roku 1908 a narodili se jim tady tři synové: Franz Georg (*30. března 1910), "náš" Anton Alois (tak byl pokřtěn) a Josef Georg (*19. května 1915). Ještě před vyhnáním uprchl Anton s otcem a oběma bratry (matka zemřela v listopadu 1939 na samém počátku světové války na nově pojmenovaném "náměstí Adolfa Hitlera" v Rožmberku nad Vltavou čp. 2 /příčinou smrti byl zhoubný kožní nádor/) do Rakouska, kde se v roce 1948 oženil s rodačkou z jihomoravského Znojma (Znaim) Philomenou, roz. Schmidovou, se kterou měli 4 děti. Tam v dolnorakouském městysi Ybbsitz v údolí řeky Kleine Ybbs oslavil v roce 1998 se ženou zlatou svatbu a 1. září roku 2000 zřejmě tam, kde byl nějaký čas i přednostou železniční stanice, také skonal.

- - - - -
* Rožmberk nad Vltavou / † † † Ybbsitz (A)

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Rekruti z Rožmberka nad Vltavou ročníku 1913 na snímku z května 1933 - Anton Wolf stojí v prostřední řadě druhý zleva
S v rodném městě roku 1988 na zájezdu s rodáky - on stojí třetí zleva v obleku bohužel zády
Záznam křestní matriky farní obce Dolní Dvořiště o narození otcově
Záznam křestní matriky o narození matčině v Rožmberku nad Vltavou, křtil ji Zephyrin Tobner

zobrazit všechny přílohy



Dostupné zdroje v JVK:

TOPlist