logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

FRANZ WITTMANN

Dopis po Vánocích 1952*

I když je nám dáno slavit už sedmé Vánoce daleko od domova, nepřestáváme k němu denně upírat své myšlenky, vracíme se často v hovoru k dávno uplynulým dnům a událostem let 1938-1946 do chvíle, kdy jsme své domovské Nemanice (Wassersuppen) museli opustit. Jako zlý těžký sen leží to všechno ještě dnes na mém duchu. - Když jsem roku (v originále "anno" - pozn. překl.) 1916 upadl při Tarnopoli do ruského zajetí, zdálo se mi, že se snad svět zastavil. Nestalo se tak: existoval dál a všechno se v dobré obrátilo. Pán Bůh to tak učinil a přivedl mě šest let nato přes překážky k cíli, ke kněžství. To není moje zásluha, nýbrž řízení Boží. Ten zločin, co se stal na nevinných lidech v letech 1945 a 1946, že jim totiž bylo vzato všecičko, dokonce i domov, by mi byl nepochopitelný dodnes, kdybychom i v něm nedokázali spatřit jasně a zřetelně zásah Boží ruky. Pán nás vyvedl z bídy, strachu a nouze do jistoty a řádu. To musí beze zbytku připustit každý, kdo smýšlí čestně. Kdybychom byli deportováni na východ, byl by náš život a osud zpečetěn, znamenalo by to náš konec! Takto má každý zajištěno slušné živobytí a denní chléb, nikdo nemusí strádat či dokonce hladovět. Nejtěžší to má jistě sedlák, který se stal bezzemkem a nájemnou silou. - Jsem však přesto vděčen Bohu, že jsme byli v poslední chvíli vzati s sebou!


Glaube und Heimat, 2007, č. 1, s. 84

Narodil se 21. září 1897 v Hyršově (Hirschau) jako syn Georga Wittmanna a jeho ženy Marie, roz. Traxlerové z blízké Pláně (Plöß). Otec pocházel ze Šprymberka (Springenberg, dnes Pomezí) a v Hyršově zakoupil větší usedlost zvanou Hofmichalhaus, takže píle a spořivost byla u Wittmannů opravdu doma. Ještě větší měrou panovala u "Hofmichalů" zbožnost, takže se v rodině o pěti dětech stali ze dvou synů duchovní a z jedné dcery řádová sestra. Už v mladých letech se tak Franz dostal na biskupském gymnáziu v severočeském Bohosudově (Mariaschein) do péče otců jezuitů, kteří je vedli. Když vypukla první světová válka, musel do ní narukovat rovnou ze sexty, utrpěl na frontě průstřel plic a dostal se do ruského zajetí, kde musel těžce pracovat na jednom důlním díle. Po návratu z války dokončil roku 1920 gymnázium v Bohosudově maturitou a vstoupil do kněžského semináře v Českých Budějovicích. Tam byl také 6. července 1924 zdejším biskupem Dr. Šimonem Bártou vysvěcen na kněze. Nejprve nastoupil jako kaplan do Německého Rychnova (Deutsch Reichenau bei Friedberg, zaniklý jako Rychnůvek), už v roce 1927 byl však ustanoven farářem v Zejbiši (Seewiesen, dnes Javorná), odkud musel spravovat i farnost Zhůří pod Javornou (Haidl am Ahornberg). V roce 1938 se stal duchovním pastýřem v Nemanicích (Wassersuppen) a zastával místo tamního faráře až do dnů vyhnání. Vysídlen i se svými farníky v dobytčích vagonech přes Domažlice do poraženého Německa, dostal se nejprve do Württemberska, brzy však přešel do augsburské diecéze a stal se farářem v Büttenwiesen u Donauwörthu. V roce 1951 pak našel nové působiště v hornobavorském Allgäu na malé farnosti Muthmannshofen, kde se mu na klidné faře, které přezdíval "Berghof", velice zalíbilo. Dal krásně obnovit místní kostel a také zvětšit farní hřbitov. Nemoc, která ho dlouho pronásledovala a kterou lékaři ne včas rozpoznali, mu připravila zejména v posledních měsících života těžké utrpení, z něhož jej vykoupila až milosrdná smrtna lůžku nemocnice v Kempten 8. března 1960. Pochován je v Muthmannshofen vedle chrámové sakristie. Pohřbu byl tehdy přítomen i někdejší farář obce Červené Dřevo (Rothenbaum) Martin Wierer, autor tehdejšího nekrologu Wittmannova v krajanském časopise Glaube und Heimat. Ten text, později přetištěn i v kronice farnosti Wassersuppen a opětovně ke 110. jubileu narození Franze Wittmanna v Glaube und Heimat i s úryvkem z jeho vánočního dopisu, datovaného dnem 3. ledna 1953. Dva měsíce nato zemřel 5. března 1953 strůjce tolika, včetně i těch našich osudů, "báťuška" Josif Vissarionovič Stalin.

- - - - -
* Hyršov / České Budějovice / Rychnůvek / Javorná, Čachrov / Zhůří pod Javornou / Nemanice / † Kempten (BY) / † † Muthmannshofen (BY)

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Záznam o jeho narození v Hyršově čp. 13 a křtu ještě téhož dne 21. září roku 1897 ve zdejším kostele Dobrého pastýře farářem Albinem Hálou - otec
novorozence, hyršovský chalupník Georg Wittmann, byl synem Sebastiana Wittmanna, sedláka v dnes téměř zcela zaniklé obci Pomezí (Springenberg) čp. 12, a Anny, roz. Kohlbeckové z téhož tamního stavení čp. 12, novorozencova matka Maria byla pak dcerou chalupníka a truhláře v téměř rovněž dnes zaniklé Pláni (Plöss) čp. 22 Josefa Traxlera a Barbary, roz. Kohlbeckové z Liščí (Fuchsberg) čp. 8, vsi, z níž dnes zbývá jen několik chalup bez trvalých obyvatel
Parte
Nemanice pod hřebenem Haltravy (882 m) v údolí Nemanického potoka,
který teče do Bavor
Barokní kostel sv. Jana Nepomuckého, ve kterém působil jako kněz až do vyhnání

zobrazit všechny přílohy



Dostupné zdroje v JVK:

TOPlist