logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

JOHANN WEYDE

Podle krumlovské matriky byl pokřtěn den po narození 26. května 1870 Johann Nepomuk Franz příjmením Weyde, otcem byl Franz Weyde, matkou Emilia, roz. Proschko, dcera krumlovského "ranhojiče" ("Wundarzt")

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Kandidát filozofie Hans Weyde je tu podepsán mezi členy sdružení Deutscher Böhmerwaldbund v návštěvní knize rozhledny na Kleti s dubnovým datem roku 1893 (nahoře vpravo)

Kandidát filozofie Hans Weyde je tu podepsán mezi členy sdružení Deutscher Böhmerwaldbund v návštěvní knize rozhledny na Kleti s dubnovým datem roku 1893 (nahoře vpravo)

Repro J. Bárta, Kleť : milovaná hora (2011), s. 37

Vyšší reálka v Kašperských Horách, jejímž se stal roku 1907 prvým ředitelem

Vyšší reálka v Kašperských Horách, jejímž se stal roku 1907 prvým ředitelem

Repro M. Franková, Schulen im mittleren Böhmerwald (1997), obálka

Figuruje tu na samém čele seznamu německého učitelstva v Čechách k roku 1928
jako ředitel učitelského ústavu v Ústí nad Labem

Figuruje tu na samém čele seznamu německého učitelstva v Čechách k roku 1928
jako ředitel učitelského ústavu v Ústí nad Labem

Repro Standesausweis der Lehrerschaft an den deutschen Volks- und Bürgerschulen Böhmens, 9. Folge (1928), s. 21

Obálka (1906) s razítkem Josefa Tascheka a inventárním
číslem fondu Šumavského muzea v Horní Plané

Obálka (1906) s razítkem Josefa Tascheka a inventárním
číslem fondu Šumavského muzea v Horní Plané

Obálka (1907) nového vydání téže přednášky

Obálka (1907) nového vydání téže přednášky

O něm a jeho otci v Lexikonu sudetoněmeckých spisovatelů a jejich prací za roky 1900-1929, který vydal v Liberci  Friedrich Jaksch

O něm a jeho otci v Lexikonu sudetoněmeckých spisovatelů a jejich prací za roky 1900-1929, který vydal v Liberci Friedrich Jaksch

Repro F. Jaksch, Lexikon sudetendeutschen Schriftsteller und ihrer Werke für die Jahre 1900-1929 (1929), s. 291

Jeho "desatero přikázání" sudetských Němců se netají bojovným revanšismem a zaštiťuje se citátem ze Schillera

Jeho "desatero přikázání" sudetských Němců se netají bojovným revanšismem a zaštiťuje se citátem ze Schillera

Repro Hoam!, 1952, č. 5, s. 28

Pohlednice ze starých Budějovic podle originálu Gustava Braunera zachycuje barevný prapor na Černé věži, ohlašující podle otcových prognóz zdejší počasí

Pohlednice ze starých Budějovic podle originálu Gustava Braunera zachycuje barevný prapor na Černé věži, ohlašující podle otcových prognóz zdejší počasí

Repro z archívu LT

Tady vysvětluje na stránkách krajanského měsíčníku, co značily barvy praporů, zvaných "Wetterfahne", vyvěšovaných na Černé věži: bílá ohlašovala krásné počasí, červenobílá bouřky, modrá proměnlivo a červená déšť

Repro Hoam!, 1955, č. 6, s. 26-27

Blahopřání k jeho osmdesátinám na stránkách krajanského měsíčníku

Blahopřání k jeho osmdesátinám na stránkách krajanského měsíčníku

Repro Hoam!, 1950, č. 5, s. 31

Článek k jeho 85. narozeninám na stránkách téhož periodika

Článek k jeho 85. narozeninám na stránkách téhož periodika

Repro Hoam!, 1955, č. 8, s. 22

Jeho text v Budějovicích jako "hlavě" německé Šumavy vyšel jako titulní článek
jednoho z čísel krajanského měsíčníku tři roky předtím, než Weyde ve Vídni skonal

Repro Hoam!, 1957, č. 7, s. 1-2

Dachstein z Boubína

Dachstein z Boubína

Repro V. Hošek, Šumava v proměnách (2005), s. 20, foto Vladislav Hošek

Pohled na Kleť od Štěkře u Zlaté Koruny, od Kravského vrchu nad Hořicemi a od Červeného Dvora

Pohled na Kleť od Štěkře u Zlaté Koruny, od Kravského vrchu nad Hořicemi a od Červeného Dvora

Foto Ivo Kareš

Úryvek z článku Vojtěcha Novotného-Kolenského o Kleti v Jihočeských listech ze září roku 1909, zmiňující i český román o krásách Kleti, který napsal "spisovatel Dvorský", dnes neznámý, stejně jako mnohá německá místní jména v textu výstřižku, Afferberk (Opičí vrch), Gahet (?), Hödlwald (Hejdlov), Kokovastl (Kokotín), Krenau (Křenov), Losnitz (Lazec), Mistelholz (Borová)

Úryvek z článku Vojtěcha Novotného-Kolenského o Kleti v Jihočeských listech ze září roku 1909, zmiňující i český román o krásách Kleti, který napsal "spisovatel Dvorský", dnes neznámý, stejně jako mnohá německá místní jména v textu výstřižku, Afferberk (Opičí vrch), Gahet (?), Hödlwald (Hejdlov), Kokovastl (Kokotín), Krenau (Křenov), Losnitz (Lazec), Mistelholz (Borová)

Repro archív autora

V dubnu 1953 zemřel v Triftern, Dolní Bavorsko, schwarzenberský nadhajný Franz Schönauer, "Kohlerheger" z Uhlířské hájovny na úbočí Kletě, nad jehož hrobem zazněla prý i slova o Adalbertu Stifterovi

V dubnu 1953 zemřel v Triftern, Dolní Bavorsko, schwarzenberský nadhajný Franz Schönauer, "Kohlerheger" z Uhlířské hájovny na úbočí Kletě, nad jehož hrobem zazněla prý i slova o Adalbertu Stifterovi

Repro Hoam!, 1953, č. 5, s. 14

Pozdravný dopis prvého mluvčího Sudetoněmeckého krajanského sdružení Rudolfa Lodgmana von Auen k Weydeovým pětaosmdesátinám roku 1955

Pozdravný dopis prvého mluvčího Sudetoněmeckého krajanského sdružení Rudolfa Lodgmana von Auen k Weydeovým pětaosmdesátinám roku 1955

Repro Sudetendeutsche Zeitung, 1955, č. 22, s. 32 (Bayerische Staatsbibliothek - Digitalisat-Bestellung)

Profesionální úspěchy jeho dcery Edith, významné německé chemičky, zaznamenal v únoru 1953 ústřední list vyhnaných krajanů i s připomínkou toho, že právě v roce její maturity (1919) byl otec propuštěn ze zaměstnání a nemohl ji už finančně podporovat

Profesionální úspěchy jeho dcery Edith, významné německé chemičky, zaznamenal v únoru 1953 ústřední list vyhnaných krajanů i s připomínkou toho, že právě v roce její maturity (1919) byl otec propuštěn ze zaměstnání a nemohl ji už finančně podporovat

Repro Sudetendeutsche Zeitung, 1953, č. 9, s. 4 (Bayerische Staatsbibliothek - Digitalisat-Bestellung)

TOPlist